Sbírání starožitných hraček je podobné sbírání známek, nejvíce se cení vlastnictví kompletní řady od jednoho výrobce. Na pomyslném žebříčku zájmu stojí asi nejvýše medvídci a panenky.
Kam až sahá historie hraček? Kamenné či hliněné figurky zvířat a lidí, které nacházejí archeologové, jsou i tisíce let staré. Mnohé z nich byly objeveny v dětských hrobech, což napovídá tomu, že skutečně sloužily k zabavení těch nejmenších. Takové předměty se sice vyskytují v muzejních sbírkách, ale na trh se dostanou jen výjimečně. Většina sběratelů starých hraček si proto musí vystačit s mnohem mladšími kousky. Obor hračkářství se začal rozvíjet v době průmyslové revoluce, tedy zhruba v sedmnáctém století. Tehdy začaly vznikat první manufaktury specializované na výrobu hraček. Jejich výrobky však byly velkou vzácností ještě dlouho. Svým dětem je kupovali jen bohatí měšťané a šlechtici. "Hračky sice byly v každé domácnosti již tenkrát, děti z chudších rodin si ale hrály s panenkami či koníky vyrobenými podomácku," vysvětluje sběratelka hraček Kamila Kubášková.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později