Potraviny na českém trhu jsou současně s vysokými cenami často kritizovány i za nízkou kvalitu. „Vozí se k nám humus,“ hřímal před časem i majitel Agrofertu Andrej Babiš, jehož skupina je jedničkou v produkci a obchodu se zemědělskými komoditami, ale i v mlékárenství, pekárenství či zpracování masa.

Vedle nekvalitního dovozu trpí domácí trh údajně přílišným používáním takzvaných náhražek (například škrobu do uzenin a sýrů). Někteří experti to dávají za vinu zrušení výrobních norem, které platily za bývalého režimu. Vzniká skoro dojem, jako by dnes Česko bylo odpadkovým košem Evropy.

Kvalita je otázkou ceny

Faktem ovšem je, že přesné srovnávací analýzy kvality potravin napříč zeměmi Evropské unie nejsou k dispozici. A to ani pokud jde o míru využívání oněch náhražek. Na jejich použití mimochodem zřejmě nemá vliv, zda jdou momentálně ceny jídla nahoru, nebo dolů. Když potraviny zlevňují, potravináři prý musejí kvalitnější maso nahrazovat kvůli tlaku na nízké ceny. Ale když zboží zdražuje, tak je prý zase tlačí k využití náhražek vyšší ceny surovin nebo vyšší sazba DPH.

Řetězce popírají, že by kvalita zboží byla v Česku nižší než v západní Evropě. Pokud některé studie poukázaly na rozdílné receptury pro jídlo určené pro trhy takzvaných nových členských zemí Evropské unie, vysvětlují to většinou rozdílnými chutěmi spotřebitelů. Například německá káva je údajně kyselejší, Čechům by nechutnala...

Skutečností samozřejmě je, že od konce osmdesátých let minulého století se s nástupem obchodních řetezců i moderních potravinářských technologií průměrná kvalita potravin zlepšila. Obrovsky se rozšířil i sortiment. „Můžete mít zboží velmi kvalitní, ale i horší. Všechno je otázkou ceny, jako v západní Evropě. Faktem ale je, že v Česku stále ještě existuje kategorie velmi levných potravin v kvalitě, která se už na západě prostě neprodává,“ přiznává pro týdeník Ekonom jeden z manažerů obchodního řetězce, jenž zná zevrubně tuzemský i německý trh.

Proč je v Německu jídlo levnější, ale často kvalitnější než v Česku? Jaké náhražky výrobci nejčastěji používají? Jak poznat opravdu kvalitní suroviny a potraviny?  

Ptali jste se Idy Rozové, šéfredaktorky spotřebitelského časopisu dTest. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídala v pátek 16. prosince.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Pavel Václavík
Dobrý den, existuje podle vás nějaký způsob, jak donutit obchodní řetězce, aby nabízely i kvalitní potraviny? "Kampaň" proti čínskému česneku a za ten český, se soudě občasných návštěv v obchodech, setkala s pozitivní odezvou od nákupčích a už je v regálech i český, kvalitní česnek. Jak ale postupovat u těch ostatních věcí, neustálé dotazy na infolinku přeci nic nezmění..? Děkuji.
Jak řetězce donutit... pouze silou našich peněz, které zanecháváme v jejich pokladnách. Je nutno ale uvést, že v regálech obchodních řetězců jsou i kvalitní potraviny, musíte se je naučit vyhledávat. Pokud spotřebitelé budou nakupovat potraviny s co nejnižší cenou, u kterých se nedá hovořit o kvalitě v pravém slova smyslu, nebudou (nejenom) řetězce tlačeny k tomu, aby změnily svoji dosavadní politiku.
Rozová
Mirka
Dobrý den, podle mě se kvalita potravin se odvíjí od poptávky, tzn. že pokud bude stále převažovat skupina obyvatel, která vyhledává akce/slevy a má v sobě zakořeněno "hlavně hodně a levně", nic moc se nezmění. A co dělají řetězce? Jen reagují na onu poptávku..Pak samozřejmě tlačí na dodavatele a ti zase na výrobce a výsledek je ošizená potravina..Stálý koloběh. Myslím si, že by se na to mělo jít cestou osvěty. Tzn. co nejvíce lidi informovat o tom co jedí, vysílat pořady zaměřené na kvalitu jídla, dělat přednášky už na školách..Co si o tom myslíte? Jaká je reálná cesta ke změně? Děkuji
Se vším, co jste napsala, naprosto souhlasím. Smutné zatím je, že i když lidé mají k dispozici informace v obecnější rovině, moc na ně nedbají, ba je ani nevyhledávají, a dokáží je vyburcovat až informace například o zachycených nebezpečných potravinách. Jsem toho názoru, stejně jako Vy, že s osvětou by se mělo začínat už u školních dětí na prvním stupni, aby i přes ně se mohli alespoň trochu vzdělávat rodiče. Obávám se ale jedné věci - děti budou kopírovat nákupní chování svých rodičů, které - jak víme - má k odpovědnému výběru dost daleko.
Rozová
Věra
Dobrý den vážená paní Rozová. Děkujeme Vám za Vaši práci , kterou pro nás-spotřebitele děláte. Myslím si ,že už přestává platit,že vše je otázka ceny. Konkrétní příklad: kupujeme delší dobu džemy SCHWARTAU,byly kvalitní,ale to co se nyní prodává pod stejnou značkou a za stejnou cenu u těch původních ani neleželo. Stejnou zkušenost mám s dalšími značkami. Prosím Vás,jak se v tom máme vyznat? Děkuji za odpověď.
Srdečně Vás zdravím. Nejenom z Vámi uváděného příkladu je vidět, že nelze se pouze spoléhat na dříve osvědčenou značku. Rada je v podstatě jediná - pečlivě sledovat složení výrobků, a pokud učiníte špatnou zkušenost, informovat dozorové orgány, a dané značce se pro příště vyhnout. Je dobré také mít i další informace, které Vám pomohou ve výběru (např. kolik ovoce musí být dle vyhlášky ve džemech, marmeládách, rosolech atd., jaké jsou požadavky na masné výrobky...).
Rozová
Wezdenko
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat na české potraviny. Podle mne se kvalita tuzemských výrobců kvalita velmi zhoršila. Třeba kvalita chleba se zhoršila a ta chuť děs. Včera jsem si koupil salám Vysočina, dříve tento salám byl velmi kvalitní a nyní letěl přímo do popelnice. Mohl bych pokračovat. Dále si chci zeptat proč tuzemský výrobce dává etiketu, že kuřecí maso chlazené obsahuje max 3 % tuku. přece kuřecí maso skoro nemá žádný tuk, nebo jiná kuřata jsou tučná? Mne to připadá že z lidí si dělají blázni. Jaký máte názor na české výrobce.
Nelze házet všechny české výrobce do jednoho pytle. Vedle těch, kteří na pověst jimi vyráběných potravin příliš nedbají, existuje dost výrobců, kteří vyrábějí kvalitně. Když se u konkrétního výrobku spálíte, příště ho nekupujte. Je dobré sledovat informace například vydávané Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, která se zaměřuje nejenom na zdravotní nezávadnost potravin, ale i jejich kvalitu. Před cca 3 týdny upozorňovala na salám Vysočina od různých výrobců, kteří mu nedělali právě čest. A ke kuřecímu masu. Kuře má také tuk - nejvíce je ho v kůži a pod kůží, prsní svalovina je na tuk chudší (maso je sušší), stehna naopak bohatší (maso je šťavnaté).
Rozová
Pepa
Četl jsem, že vánoční figurky, mikuláši, čerti apod. nejsou z čokolády, ale z náhražek. Tyto náhražky obsahují levné rostlinné tuky, které jsou však nezdravé, dokonce se píše, že jsou pro zdraví horší, než vepřové sádlo. Čokoládové náhražky jsou ale používány i u jiných výrobků, jako jsou polevy na sušenkách, oplatcích, perníčcích, müsli tyčinkách apod. Jak mám jako spotřebitel poznat, který výrobek obsahuje nezdravé rostlinné tuky? Jak se mám vyznat v těch mastných, transmastných, nasycených či nenasycených kyselinách, které tuky obsahují?
Ne vše, co se jako čokoláda tváří, je čokoládou. Důležité je číst etikety - je-li výrobek z čokolády, výrobce to samozřejmě uvádí. Název čokoláda nelze používat, resp. zneužívat pro výrobky, které nesplňují parametry platné pro čokolády. Obsahuje-li však výrobek alespoň 5 % čokolády, je možné, aby výrobce použil do jeho názvu např. pochoutka, cukrovinka či tyčinka "s čokoládou". Při výběru čokolády, resp. čokoládových výrobků sledujte deklarovaný obsah celkové kakaové sušiny (nejméně 20 až 35 % - záleží na druhu), vyšší jakost čokolády, tj. vysoký obsah celkové kakaové sušiny může být vyjádřen i slovy extra, vysoká jakost apod. Výrobci mohou při výrobě čokolády použít rostlinný olej, ale pouze takový, který připouští legislativa. Zatím ale nemají povinnost na obalu uvést, jaký konkrétní olej byl použit. Ale existují výrobci, kteří i tuto informaci na obalech uvádějí. Jak jste sám napsal, ne všechny rostlinné oleje jsou zdravé, nejčastěji se v tomto směru hovoří o palmovém a kokosovém oleji (obsahují značné množství nasycených mastných kyselin, více např. než sádlo). Chcete-li se více vyznat v mastných nasycených, nenasycených, transmastných kyselinách, stačí si informace vyhledat na internetu.
Rozová
pozorný čtenář
V hyde parku jste uvedla ,že mezi potravinovými výrobky prodávanými řetězci u nás a v jejich mateřských zemích neni rozdíl .Hospodářské noviny prinesly rozbor který ukazuje opak .kdo má pravdu ?
V Hyde parku jsem hovořila v tom smyslu, že jak u nás, tak v Německu (lze dosadit kteroukoliv jinou zemi) lze v obchodech najít jak nekvalitní, tak kvalitní potraviny. Dost často přinášíme důkazy v podobě objektivních a nezávislých testů - podívejte se na náš web www.dtest.cz. A protože pečlivě sledujeme práci našich kolegů z německé spotřebitelské organizace Stiftung Warentest, máme díky tomu přehled, jak je to s kvalitou potravin na německém trhu. Kupříkladu jsme nyní testovali 20 másel a upozornili jsme na velice nízkou kvalitu, nevyhovující, u čtyřech výrobků. Když kolegové v Německu testovali másla, měli v testu 35 výrobků, z toho bylo 8 nekvalitních a šest pouze průměrných. A takto bych mohla pokračovat - závěr: i v Německu jsou v regálech obchodů kvalitní a nekvalitní potraviny.
Rozová
Marie
Nedávno mě doktoři zjistili cukrovku a m.j. mi doporučili jíst celozrnné pečivo. Tak jsem si kupovala různé tmavé pečivo, ale potom jsem zjistila, že je to vyráběno z normální bílé mouky obarvené karamelem. Začala jsem zjišťovat informace a zjistila jsem, že když je uváděno u pečiva, že je cereální nebo vícezrnné, že to neznamená, že je celozrnné. Proběhla jsem několik supermarketů v Brně a zjistila jsem, že celozrnné pečivo prakticky nikdo neprodává. Kde se to dá sehnat a jak to má člověk poznat?
Důležité je vědět, jak "nakládat" se slovem cereální. Cereálním je každý pekařský výrobek, protože jeho základem jsou obiloviny - anglicky cereals. A ještě pro jistotu ke slovu "celozrnné" - zrno je tvořeno třemi částmi: otruby, endosperm (jádro) a klíček, o celozrnné mouce se hovoří tehdy, že v ní zůstaly zachovány všechny tři uvedené složky. A ještě dodatek, resp. napravení obecného omylu - celozrnná mouka, resp. pečivo vůbec nemusí mít tmavou barvu... Snažte se sledovat informace na balených výrobcích či si vyhledat pekárnu s prodejnou, kde vědí, co vlastně vyrábějí. Celozrnné pečivo musí obsahovat minimálně 80 % celozrnných mouk z jeho celkové hmotnosti. Pokud je ve složení uvedena na prvním místě hladká pšeničná mouka a celozrnná až na druhém nebo třetím, nejedná se o celozrnný výrobek v pravém slova smyslu. Domnívám se, že lékař Vám celozrnné pečivo doporučit vzhledem k jeho obsahu vlákniny. Vlákninu můžete ale získat i v jiných potravinách. Dejte si ale pozor, abyste nepřijímala příliš mnoho vlákniny, protože ve velkém množství může organismu škodit.
Rozová
Nahoru
Související