Česko čeká odtučňovací kúra. Příští rok si za potraviny připlatíme až 10 procent

Marně lékaři bijí na poplach, že obezita stále výrazněji ohrožuje lidské zdraví. Stejně marně se zatím snaží i bruselští byrokraté odradit lidi od přejídání vyšším zdaněním tučných a sladkých jídel. Teď se však zdá, že odtučňovací kúra Česko nemine.

Ceny jídla letí vzhůru, a příští rok hrozí ještě razantnější zdražování – až o 10 procent. A to vše v situaci, kdy již dnes platí Češi za některé potraviny dokonce více než třeba sousední Němci nebo Holanďané – jejichž kupní síla je přitom výrazně vyšší.

Týdeník Ekonom oslovil s dotazem na další cenový vývoj několik desítek významných obchodních řetězců, potravinářských firem, profesních svazů i analytiků. Tři čtvrtiny všech odpovědí potvrzují, že zdražení je nevyhnutelné. „Předpokládám, že ceny půjdou vzhůru až o 10 procent,“ předpovídá prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. 

Hlavní důvody cenového růstu? Především zvýšení daně z přidané hodnoty u jídla z 10 na 14 procent, které začne platit od ledna. Ale také růst cen energií i agrárních komodit. Také ona zhruba čtvrtina optimistů, která razantní zdražování potravin příští rok nepředpokládá, ovšem přiznává, že „plíživý“ růst cen probíhá už několik měsíců.

Jedním z důvodů je, že se přiblížily Vánoce, kdy zákazníci na nějakou korunu navíc tolik nehledí, a prodejci mají žně. A také jde o součást obchodní taktiky, aby cenový skok spotřebitele v lednu neodradil.

Cukr, káva, limonáda...

Škála výrobků, jež může postihnout zdražování, je nebývale široká. Klidně se může řídit třeba i známou dětskou říkankou Cukr, káva, limonáda, čaj, rum... Cena cukru již meziročně stoupla o čtvrtinu a káva překonává rekordy. „Zvýšení cen se dá očekávat například také u džusů a nektarů, právě kvůli růstu cen cukru a ovocných koncentrátů,“ potvrzuje zdražení limonád Libor Tomáš, ředitel marketingu obchodní sítě Globus.

Mimochodem, postižena může být i část bezdomovců holdujících krabicovému vínu – podle Tomáše z výše uvedených důvodů zdraží i tato levná pochutina. Cena čaje má vzrůst kvůli dražšímu dovozu (vlivem slábnoucí koruny).

V Česku se pak nejčastěji jako hlavní brzda zdražování zmiňuje silný konkurenční boj mezi řetězci. Ty sázejí na slevy, a tak prý drží ceny na uzdě. Zdůrazňují to nejen samy řetězce, ale i jejich dodavatelé.

Rohlíky zadarmo

Konkurenční boj v Česku působících obchodních řetězců nepochybně existuje. Ale má také své meze. Téměř každá společnost o sobě tvrdí, že je levnější než konkurence, a dokládá to na určitých položkách a slevových akcích. Ovšem kdyby to platilo důsledně a na všechno zboží, byly by rohlíky už nejspíše zadarmo, a velkoprodejny by houfně krachovaly.

Slevová mánie v Česku má ještě jednu trhlinu. Ačkoli nějakou „akci“ propaguje na letáku prakticky každá velkoprodejna, patří ve skutečnosti tuzemské potraviny k těm nejdražším v Evropě.

Neplatí to samozřejmě o veškerém zboží. Ale například průzkum Eurostatu prokazuje, že džus nebo kávu koupíte levněji v Nizozemsku, minerálku v Itálii. V sousedním Německu je zase leckdy levnější rostlinný tuk rama nebo máslo. A to mají spotřebitelé ve zmíněných zemích výrazně vyšší průměrné platy než lidé v Česku.

Jak se vyvíjely za poslední čtyři roky ceny základních potravin v Česku? A jak jsme na tom v porovnání s okolní Evropou? Proč je v Německu jídlo levnější, ale často kvalitnější? Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 15. prosince, nebo pod odkazem níže: