EU chce po Česku přísnější tresty za zneužívání informací

Reputace bankéřů, finančníků a "hochů ze City či Wall Street" v průběhu finanční krize dosti utrpěla. Veřejnost je viní z rozpoutání krize, neschopnosti ji předvídat, natož problémy smysluplně řešit. Nepřidávají tomu informace o vysokých platech a bonusech a také případy nelegálního insider tradingu - tedy zneužívání důvěrných obchodních informací.

Evropská komise proto přichází s novinkou: chce celoevropské sjednocení definice trestných činů zneužívání informací a manipulace s trhy. A požaduje, aby za podobné činy padaly ve všech členských státech podobné a hlavně přísnější postihy než nyní. Boj proti krizi se tak už nemá odehrávat "jen" v rovině finanční a politické, ale i právní.

"Nejdůležitější je obnovit důvěru občanů ve fungování trhů. Proto chceme prostředky trestního práva posílit vymáhání pravidel EU, která řeší zneužívání vnitřních informací a manipulaci s trhy," odpověděla na dotaz týdeníku Ekonom evropská komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová, která nová opatření navrhla.

Pokud navrženou směrnici schválí Evropský parlament, což je pravděpodobné, změnu by měla zhruba do roku 2014 zapracovat i Česká republika. A to i přesto, že současnou úpravu postihující insider trading a manipulaci s trhy považují odborníci za dostatečnou.

"Prozatím nelze říci, jak bude ministerstvo spravedlnosti ve věci postupovat; nejprve musíme provést analýzu příslušných předpisů. Stanovisko ministerstva k předmětné směrnici lze očekávat do konce tohoto roku," říká mluvčí resortu Tereza Palečková.

Informace 365 dní v roce

Zjednodušeně řečeno - hlavním požadavkem Evropské komise je, aby se okruh osob, které mohou být za zneužití vnitřní informace trestně stíhány, rozšířil i na takzvaně "sekundárně zasvěcené osoby".

Primární osobou je například člen představenstva firmy, jejíž akcie se obchodují na burze. Sekundární je pak ten, kdo se od něho neveřejnou informaci (například skvělé hospodářské výsledky, chystaná akvizice či unikátní objev) dozví třeba mezi řečí nad sklenkou vína. Evropská komise upozorňuje na to, že české zákony druhou kategorii nepostihují.

Expert na insider trading Josef Kotásek z katedry obchodního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s tím ale nesouhlasí. Zákon o podnikání na kapitálových trzích totiž zmiňuje i toho, "kdo získá vnitřní informaci jiným způsobem a ví nebo může vědět, že jde o vnitřní informaci". A pod tuto definici se "sekundární zasvěcenec" pohodlně vejde.

Na insider trading v Česku pamatuje i trestní zákoník. Ten ovšem postihuje jen ty, kteří dosud neveřejnou informaci získali a zneužili "díky svému zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkci". I když zákoník hrozí třemi roky vězení a v případě škody velkého rozsahu až deseti lety, na sekundární zasvěcence skutečně nijak nepamatuje.

Ředitel Burzy cenných papírů Petr Koblic je přesto přesvědčen, že problematiku insider tradingu české zákony a předpisy řeší dostatečně. Možná až příliš úzkostlivě. Jednu nápravu by totiž Koblic viděl rád - jasné rozlišení mezi legálním a nelegálním insider tradingem. Tedy tím, když s vnitřními informacemi legálně pracuje zaměstnanec a držitel akcií v jedné osobě, a když je zneužije někdo zvenčí (například spolupracovník firmy, který se dostane k důvěrným vnitřním informacím).

První případ v Česku

"Pojem insider trading je díky hollywoodskému zpracování automaticky považován za zločin. Ale jde o terminus technicus, o obchodování někoho, kdo něco ví," říká Koblic. Ne každý insider trading je podle něho za hranicí zákona. Jasný příklad nelegálního insider tradingu podle něho nabízí třeba americký film Wall Street. Pokud informace o společnosti získá a zneužije třeba auditor či - jako ve zmíněném filmu - syn odborářského bosse, jde o jasný zločin. "Ale když regulérně obchoduje zaměstnanec či člen vedení firmy, hranice se vůbec nedá namalovat ostře a já se přikláním spíše k liberálnímu pojetí," říká Koblic, který právě kvůli široké formulaci zákona sám na pražské burze neobchoduje.

"Ale vnímám to jako problém, který není v českém právu dostatečně řešen. Když někdo dělá na vysokém manažerském postu ve finančním oddělení firmy kotované na burze, tak má 365 dní v roce více informací než kdokoli jiný na trhu. Kdy má své zaměstnanecké akcie zobchodovat?" ptá se Koblic a naráží tak na de facto jediný český případ podezření na insider trading, který se kdy dostal k soudu. Kauzu obchodního ředitele ČEZ Alana Svobody.

Svoboda v roce 2005 nakoupil akcie svého zaměstnavatele krátce před oznámením hospodářských výsledků a později je se ziskem prodal. V dubnu šlo o 7,5 tisíce akcií, v květnu přikoupil dalších deset tisíc akcií. Zisk z transakce činil 1,6 milionu korun. I když Svoboda pochybení nepřipouštěl, případem se začala zabývat policie. Vrchní soud, kam případ doputoval, ale nakonec potvrdil, že o trestný čin zneužití informací v obchodním styku nešlo.

Více se o tématu dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 1. prosince, nebo pod odkazem níže: