V Česku se rodí "superberňák". Zaměří se na velké firmy

Až dvě miliardy korun ročně navíc by měl pro státní rozpočet zajistit specializovaný finanční úřad, který se zaměří zejména na velké firmy s obratem přes dvě miliardy korun. Došlápne si však i na menší podniky podezřelé z krácení daní. "Začít fungovat by měl od počátku příštího roku," řekl týdeníku Ekonom šéf Generálního finančního ředitelství Jan Knížek.

Ten už také pověřil přípravou nové instituce Jana Ronovského, doposud ředitele finančního úřadu v Kutné Hoře. Ronovský je ve svém oboru už delší čas považován za špičkového odborníka. Jedním z důvodů je ale i fakt, že má ze "svého" města zkušenosti s nadnárodní tabákovou firmou Philip Morris International. "Hlavním cílem nového úřadu je soustředit odborníky na jedno místo a pomocí specializovaných kontrol přispět ke snížení daňových úniků," říká Ronovský.

Odkud peníze do státního rozpočtu mají přitéci? Důslednější kontroly by měly zejména vést k odstranění daňových úniků při spekulativním prodeji pohonných hmot. Do budoucna však nemusí jít pouze o paliva, z hlediska daní jsou problémovými položkami rovněž drahé kovy, třeba platina. Teď se v celé Evropě začíná spekulovat i se dřevem.

VIP klienti

Naopak velké firmy, které podle propočtu týdeníku Ekonom ročně na podnikových daních odvádějí zhruba 60 miliard korun, by v podobě specializovaného úřadu získaly odborně zdatnější partnery. "Ve světě je běžné, že velcí plátci představují jakési VIP klienty, které je nutné hýčkat a pečovat o ně," vysvětluje Knížek. Podle něho u velkých firem nejde o úmyslné daňové podvody, ale o rozdílný výklad některých paragrafů.

Pečlivé monitorování a specializace berních úředníků by přesto mohla odhalit systémové chyby, jejichž odstranění by při velikosti plátců bylo pro státní finance zajímavé."Podle našich informací nicméně velké společnosti se zavedením specializovaného úřadu problém nemají, neboť budou do budoucna komunikovat jen s jedním správcem daně s komplexním zaměřením," ujišťuje Knížek.

Přesto ovšem nemusí jít vždy o idylku. "Dosud se často stává, že lidé z berních úřadů jsou vůči velkým firmám, které postupují podle mezinárodních účetních standardů, bezradní. Tam jde o jiné věci než o stravenky či cesťáky," míní Jana Skálová z poradenské společnosti TPA Horwath. Podle ní specializovaný úřad pomůže například při sledování takzvaných transferových cen (vnitřních cen meziproduktů v nadnárodních firmách), při nichž často dochází k vývozu zisku za hranice, a tím k daňovým únikům. "Jeho zřízení je rozhodně správným krokem," tvrdí.

Tvrdší postup proti zneužívání transferových cen se opravdu předpokládá. Při novém úřadu se k tomu dokonce ustavuje samostatné oddělení.

Neutečou ani živnostníci

Koho vlastně zřizovaný útvar bude mít na starost? Zhruba tisícovku subjektů, především banky a dcery zahraničních bank, pojišťovny, zajišťovny a všechny další podniky, které přesáhnou stanovený dvoumiliardový obrat.

"Pod superúřad, jak se této instituci začíná říkat, se dostanou i společnosti, které sice kritérium dvoumiliardového obratu nesplňují, avšak patří do holdingu, z něhož některé firmy stanovený limit splňují," přibližuje Petr Toman z KPMG.

Úředníci se přitom budou moci ze svého vlastního rozhodnutí zaměřit i na malé firmy. »Pod speciální úřad budou na nějakou dobu přecházet také menší fyzické i právnické osoby, pokud dojdeme k závěru, že je u nich důvod pro hloubkovou kontrolu," podotýká Ronovský.

Firmy přesto připravený krok vcelku vítají, slibují si o od něj snížení byrokracie. "Skupina ČEZ je složena z mnoha samostatných subjektů. Předpokládáme proto, že přesun největších z nich pod správu jednoho specializovaného finančního úřadu zjednoduší i nám správu daní," řekl týdeníku Ekonom Vít Martinovský, daňový ředitel polostátní elektrárenské společnosti.

Ze stejných důvodů neprotestuje ani soukromý sektor. "Vítáme každý krok ke snížení administrativní zátěže pro firmy. Proto změnu vnímáme pozitivně," zdůraznila Věra Breiová, tisková mluvčí společnosti Arcelor Mittal Ostrava.

Superberňáky jsou v Evropě běžné, na západ od našich hranic začaly vznikat před dvěma desetiletími. "U nás to bude podobné jako v Německu či ve Francii. Tam takové úřady mají tři, jde o podstatně větší zemi," říká Knížek. U sousedů na Slovensku speciální úřad kontroluje daně v Bratislavě už čtyři roky, nyní se připravuje rozšíření jeho působnosti na velké firmy po celé zemi.

Peníze nepotřebujeme

Jak ale specializovaný finanční úřad bude vypadat? Má mít kolem 250 zaměstnanců. "To je samozřejmě cílový stav. Rozhodně nepůjde o nové lidi, odborníky stáhneme z celé republiky," říká Ronovský. Půjde o pracovníky, kteří se specializují na velké daňové subjekty.

Třetina z nich pak bude sedět v pražské centrále, v pátém patře budovy bývalé plánovací komise. Ostatní na šesti pobočkách - v Plzni, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Tam budou zajišťovat přímý styk s mimopražskými firmami.

K nárůstu byrokracie ani k masovému přejíždění kontrolorů po celé republice dojít nemá, elektronický spis se povede v centru a naprostá většina agendy půjde "po drátech". Kontrolám také bude předcházet důkladná analýza dostupných informací z vnitřních i veřejných zdrojů. Nový úřad ale bude kapkou v moři, daňová správa zaměstnává na 15 tisíc lidí.

Josef Pravec

Ve světě je běžné, že velcí plátci představují jakési VIP klienty, které je nutné hýčkat, říká ke vzniku "superberňáku" Jan Knížek.