Lubomír Lízal (42)

- vystudoval obor systémové programování na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického
- doktorát v oboru ekonomie získal v roce 1998 na CERGE UK

- v letech 1994 a 2000 působil na pozici externího konzultanta pro Světovou banku
- od roku 1993 působí v  Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR
- od listopadu 2010 do února 2011 byl členem dozorčí rady energetické společnosti ČEZ

- v únoru 2011 byl jmenován členem bankovní rady ČNB

Základní úroková sazba stanovovaná Českou národní bankou, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, je od počátku loňského května na historickém minimu 0,75 procenta.

Současný výhled na změnu sazeb je neutrální. "Inflační tlaky stále nejsou viditelné. Vnější ekonomické podmínky jsou velkým rizikem, ať jde o hospodářský růst či eskalaci dluhových problémů, ostatně to je patrné ze záznamu z posledního měnového zasedání," uvedl člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal v on-line rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Stále se totiž nedaří vyřešit problém s financováním řeckého hospodářství. Na začátku minulého týdne odložili ministři financí eurozóny uvolnění další části finanční půjčky ze záchranného balíku pro Atény. V pořadí šestou tranši, jejíž výše má činit osm miliard eur, by tak EU a MMF měly uvolnit až v listopadu.

Problémy se šíří dál

V úterý se francouzsko-belgický bankovní ústav Dexia dostal jako první banka v Evropě kvůli řecké dluhové krizi do vážných potíží. Banka je z evropských bank zřejmě procentuálně nejvíce angažována v úvěrech v jihoevropské zemi a podle zdrojů agentury Reuters se bude muset rozdělit a zčásti rozprodat. Akcie banky v úterý prudce zrychlily propad a jejich kurz se ocitl na rekordním minimu.

Problém je především v tom, zda bude Řecko schopné dostát svým slibům, které výměnou za příslib peněz dalo.

Mezinárodní věřitelé Řecka například v úterý vyzvali vládu k jednáním s odbory, která by vyústila ve snížení nebo úplné zrušení minimální mzdy v zemi a umožnilo by zaměstnavatelům sjednávat mzdy se zaměstnanci individuálně. Premiér Jorgos Papandreu však proti těmto návrhům ostře vystoupil.


Bude dluhová krize v eurozóně ještě eskalovat? Kdy zkrachuje Řecko? Byly by eurobondy účinným řešením současné krize? Jaké jsou pravomoci a nástroje centrálních bank, kterými mohou bojovat s dluhovou krizí?

Ptali jste se Lubomíra Lízala, člena bankovní rady ČNB. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídal ve čtvrtek 6. října.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Dobrý den, pokud byste si měl tipnout - zbankrotuje Řecko? Pokud ano, kdy se tak stane? A bude jeho bankrot "řízený", nebo "divoký"? Děkuji za odpověď.
Lubomír Lízal
Tipovat nemusím. Řecko již de facto zbankrotovalo. Pokud nebylo schopno dostát závazkům a muselo požádat o pomoc, šlo již kreditní událost. A pokud se nyní jednalo o tom, jak velkou část pohledávky soukromí investoři odepíší výměnou za jiné, nové, dluhopisy, pak jde již o řízenou restrukturalizaci dluhu. Tedy Řecko dospělo do stádia insolvence, kdy dlužník již nemá na uhrazení celého dluhu, jinými slovy bankrot. A zatím se pohybujeme v té řízené fázi.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, Pane Lízale,může dluhová krize vyústit v horizontu jednoho a více let ve velkou inflaci,znehodnocení úspor?Jsem konzervativní a úspory hodlám investovat do rekonstrukce domu,bohužel bez hypotéky,kterou se nechci zavazovat částku nutnou k rekonstrukci budu mít,pokud budu stále zaměstnán tak v horizontu dvou let,obávám se inflace,která by mě rekonstrukci znemožnila,je tato hrozba reálná?Děkuji mnohokrát za zodpovězení mého dotazu,Materna David.
Lubomír Lízal
Doufám, že jsem se z historie poučili a ačkoliv inflace je lákavým způsobem jak smazat dluhy, svět touto cestou nepůjde. Ostatně, to je jedna z úloh centrálních bank. Náklady v podobě rozvrácených hospodářství, smazané akumulace kapitálu třeba v penzijních fondech a podobně nejsou zrovna veselou vyhlídkou. Navíc poválečné zadlužení se dokázalo vyřešit bez inflace, takže víme, že je to možné. Nicméně vzhledem k povaze vašeho dotazu odpověď rozvedu na příkladu. Neočekávaná inflace je obvykle nástroj, jakým se snižují velikosti dluhů. Tedy z ní těží dlužníci, je transferem bohatství od věřitelů k dlužníkům. Pokud aplikuji tuto logiku na váš dotaz, měl byste na hypotéce vlastně vydělat. Když si vezmete hypotéku třeba na 30 let a zafixujete si úrok na 5 let, pak vaše splátky jsou pevně dané a váš dluh též. A nyní, pokud vlivem neočekávaně vysoké inflace dojde během těch pěti let ke zdvojnásobení cen. Vaše nominální příjmy vzrostou též na dvojnásobek, takže jejich reálná hodnota zůstane stejná. Ovšem reálná hodnota vašeho dluhu bude poloviční – zůstal zafixovaný na nominální hodnotě (dokonce bude méně než poloviční, protože při splátkách bude též hradit i část dlužné částky, ale hlavní pokles závazku bude právě vlivem té inflace). Tento princip platí pro všechny půjčky s fixní sazbou. Pokud inflace překročí velikost fixní sazby, reálná hodnota dluhu poklesne. Kdyby došlo k zpětinásobení cenové hladiny, reálná hodnota vašeho dluhu by byla pouze pětinová. Zde bych jen varoval, že uvedený princip neplatí pro půjčky s variabilní sazbou, kde se sazba mění spolu s trhem, tedy úroky se průběžně mění a přizpůsobují i té inflaci.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, myslíte si, že kdyby stát neměl monopol na tisknutí peněz, žádná dluhová krize by neexistovala? Neexistence institutu centrální banky a volné bankovnictví by dle mého zajistilo mnohem stabilnější prostředí (nepodléhající vlivu rozhazovačných politiků a keynesiánského "kvantitativního uvolňování") jako to v historii v Evropě bylo třeba ve Skotsku nebo Švédsku.
Lubomír Lízal
Odpovím částečně protiotázkou. Jeden z hlavních problémů současné finanční krize byla krize důvěry v banky a finanční sektor. Myslíte si, že by byla větší důvěra v bankovní sektor, kde si každý může tisknout vlastní peníze? A pokud vaše otázka směřovala k návratu ke zlatému standardu: ten se v minulosti ukázal neudržitelný. Takže tudy též cesta nevede, již jsme ji vyzkoušeli.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, zkuste mi vysvětlit, proč Řecko spadlo do takových problémů...? Svůj dluh přeci muselo hromadit několik let a údaje o tom byly veřejně dostupné, proč se to tedy najednou zlomilo? Existuje nějaká psychická hladina míry zadlužení vůči HDP nebo tempa zadlužování, která se již nepovažuje za "normální" a investoři začínají trestat?.. Děkuji.
Lubomír Lízal
Ano, Řecko dluh hromadilo celou řadu let. Nicméně samotná výše dluhu není určující. Ona hladina je opravdu psychologická a mění se i s celkovým ekonomickým prostředím, ne jen s prostředím dané země. Bylo mnoho bankrotů zemí s dluhem menším než 50%HDP - a mnoho zemí s vyšším dluhem zase dluh dokáže obsluhovat. Důležité je, zda země má soustavně primární přebytky veřejných financí. Jenže v případě Řecka došlo v počátku k jisté sleposti, či bublině trhů, prostě došlo ke smíchání stavu veřejných financí s měnou, ve které je dluh. Po přistoupení Řecka k euru vznikl dojem, že když je dluh v Euru, bude asi podobně bezpečný jako dluh jiných zemí, platících Eurem. Což byla iluze.
Čtenářský dotaz
Souhlasite se soucasnym navrhem ceskeho statniho rozpoctu? Nebo je stejne jako predlonsky staven na nerealnem a optimistickem ocekavani rustu tuzemske ekonomiky?
Lubomír Lízal
Respektujeme dělení pravomocí, takže se nezlobte se, ale státní rozpočet nebudu komentovat. Ostatně, mě by se také nelíbilo, kdyby mi ministr financí radil, jakou máme dělat měnovou politiku.
Čtenářský dotaz
Jaký je rozdíl mezi bankrotem a restrukturalizací řeského dluhu?
Lubomír Lízal
Velmi záleží na použitém kontextu. Rozdíl nemusí být žádný a jedno je jen lepší název. Případně můžete odlišovat, zda jde o restrukturalizaci řízenou či neřízenou. Obvykle bez kontextu se rozumí ta varianta, že bankrot je neřízená platební neschopnost, zatímco restrukturalizace je společná dohoda věřitelů a dlužníka na odpisu části pohledávky a změně platebních podmínek (úroků a doby splatnosti).
Čtenářský dotaz
Dobrý den, pane Lízale, zkuste mi prosím vysvětlit jednu věc - Řecko má nyní problémy s likviditou a nedostatek hotovosti na provoz, proč se tedy nezkusí se všemi věřiteli dohodnout na prodloužení termínu splatnosti nebo úroků z půjček a tím by odvrátilo svou platební neschopnost? Pro banky atd. je přeci rozumnější říci: Ano, pořád je lepší dostat naše peníze o dva roky později, ale všechny, než je nedostat vůbec..
Lubomír Lízal
Řecko má problém se solventností. To, co popisujete, je právě problém solventnosti, kdy nedostatek likvidity je jen důsledkem insolvence. Bez restrukturalizace dluhu a vnější pomoci není schopno dostát současným závazkům.
Čtenářský dotaz
Jak moc jsou tuzemske banky bnamocene v reckych dluhopisech?
Lubomír Lízal
Velmi málo, jde v řádech desetin procenta jejich aktivit. Takže tato expozice nemůže mít přímý vliv na stabilitu našeho bankovního sektoru.
Čtenářský dotaz
Zdravím vás! Jaké jsou podmínky současné půjčky MMF a EU Řecku - mám tím na mysli, kolik peněz jim půjčili, na jak dlouho a s jakým úrokem, tedy kolik na tom "vydělají"?
Lubomír Lízal
Vzhledem k tomu, že jde o pomoc, tak primárním hlediskem není výdělečnost, ale nastavení takových podmínek, které povedou k vyřešení situace aniž by, pokud možno, došlo k bankrotu dlužníka.
Čtenářský dotaz
Mělo by se podle vás Česko, ač nečlen eurozóny podílet na záchranně "prblémových" zemí typu Řecka? Druhý dotaz - kdo bude pomoc potřebovat dříve - Itálie, nebo Španělsko, zkuste si tipnout!
Lubomír Lízal
Existují dva mechanismy. Evropský mechanismus finanční stability (EFSM) - ten je společný pro EU, a zde ČR participuje, podíl ČR odpovídá zhruba podílu ČR na financování EU, tedy 1,25% objemu fondu. Jde o garanace, nikoliv přímou pomoc. To je teoretická maximální expozice. Nicméně nikdy nedochází k úplnému odpisu dluhu. Druhý mechanismus, ten větší balík, EFSF se týká jen eurozóny. ČR není členem eurozóny, takže ani ČR neparticipuje. Tipovat takto nebudu, aby si to někdo nevyložil tak, že máme jiné informace. Nicméně si dovolím vyslovit predikci, že pokud dojde k eskalaci problémů, pak nebude důležité, která země bude tou "první". Doplatíme na to všichni, včetně zemí mimo eurozónu.
Čtenářský dotaz
Podle mnohých komentátorů suplují v posledních měsících centrální banky roli politiků a zachraňují topící se eurozónu - souhalsíte s tímto tvrzením? Pokud ano, jaké konkrétní nástroje mají centr. banky k dispozici?
Lubomír Lízal
V Evropě jsou politická rozhodnutí komplikovaná a berou velmi mnoho času. Nemyslím si ale, že centrální banky mohou situaci vyřešit zcela samy bez politické dohody na základních principech zvoleného řešení.
Čtenářský dotaz
Měla by podle vás ECB skupovat dluhopisy zemí PIGS? Není to riskantní a hlavně nepřekračuje to již pravomoce ECB? Děkuji za vyjádření a jsem s pozdravem, ING. R. Světlík, Kladno
Lubomír Lízal
Jelikož ECB vyhodnotila situaci tak, že dluhopisy již bere, tak tento krok považuje v souladu se svými pravomocemi. Bez rizika ovšem není žádná investiční akce. Obvykle se nevyjadřujeme k akcím jiných centrálních bank. Ostatně ani nám by se asi nelíbilo, kdyby nám ECB začala veřejně radit, jak a co máme dělat s našimi problémy.
Čtenářský dotaz
Jeden z hlavnich problemu dnesniho Recka je vize silene budoucnosti, ktere mistni obyvatele ceka - maji sice dluhy, ale opravdu vede cesta ven skrze drasticke srkty, uspory, rozprodavani majetku, privatizaci atd.? Jestli se Recko jednou postavi na nohy - co z nej zbude? Vlada pak bude moci rozhodvat jen sama o sobe, vsechno ostatni bud proda, nebo ji to budou diktovat ostatni.. AK
Lubomír Lízal
Ano, Řecko má problém s konkurenceschopností. Nicméně podívejte se na jiné země, konkrétně do baltického regionu. Tam si uvědomili problém co řeší a byli schopni akceptovat snížení reálných příjmů. A nikde v novinách se o tom už dnes nepíše. Druhá část dotazu je spíše ohledně obecného nastavení správné velkosti vládního či veřejného sektoru. Máme země s větším podílem veřejného sektoru, jako je třeba Švédsko, a jiné s malým, jako jsou USA. Někdo má rád velkou vládu, někdo naopak malou. Jde ale o společenskou volbu, která musí odpovídat ekonomickým podmínkám dané země.
Čtenářský dotaz
Souhlasíte s myšlenkou společných eurobondů? Měly by být jen pro eurozónu nebo i pro celou EU? Děkuji.
Lubomír Lízal
Ne. Společný produkt jen zakrývá rozdílnost podkladových aktiv a zhoršuje jejich vyhodnocení - tak jako tomu bylo u kritizovaných produktů svázaných s americkými hypotékami. Nikdo pak nevěděl, jaká rizika v sobě skrývají.
Čtenářský dotaz
Pěkný den. Již několik měsíců ČNB nesáhla na základní úrokovou sazbu - jaká je nyní v radě nálada? Počítáte stále s tím, že by se sazba zvýšila na přelomu letošního a příštího roku, jak jste tuším v létě uvedl?
Lubomír Lízal
Situace se o léta poněkud změnila, dnes vidíme rizika na obou stranách, takže výhled je spíše neutrální. Inflační tlaky stále nejsou viditelné. Vnější ekonomické podmínky jsou velkým rizikem, ať jde o hospodářský růst či eskalaci dluhových problémů, ostatně to je patrné ze záznamu z posledního měnového zasedání.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, není měkký postup vůči Řecku morálním hazardem? Jaký si myslíte, že to co děje v Řecku má vliv na ostatní dlužníky. Nemyslím tím PIGS. Předem děkuji za Vaši odpověď a přeji hezký den. ST
Lubomír Lízal
Ano, situace připomíná morální hazard. Čím dříve je dosaženo řešení, tím méně nákladné bude. Ovšem to neznamená, že bude levné. Myslím, že mnohem důležitější jsou reakce trhu, dnes si již trhy více hlídají kvalitu dluhu a emitenta. Ta "disciplína" přichází. Problémem jsou přehnané reakce, což jen zhoršuje nervozitu trhů a představuje problematickou vazbu. Patrně nejmenší náklady by byly hned na počátku. Jenže proti razantnímu řešení hrála psychologie, kdy by státy musely pomáhat těm bankám, které se příliš angažovaly v Řecku.
Čtenářský dotaz
Díky za odpověď, ale musím se přiznat, že si myslím, že zlatý standard se projevil jako neudržitelný právě až po vzniku centrální banky, centrální banka nevznikla proto, že zlato jako platidlo selhalo, to právě selhalo až po vzniku a zásazích centrální banky. Hezký den.
Lubomír Lízal
Asi se neshodneme ohledně příčin a následků.
Čtenářský dotaz
Dobrý den pane Lízale, Nebylo by nejlepším řešením řecké dluhové krize (řešení s nejmenším rizikem pro EU), aby země měnové unie zcela převzaly řecký dluh za podmínky, že Řecko z unie vystoupí? Investory by to uklidnilo a Řecko jako největší rizikový faktor by bylo z rovnice vyloučeno. Pro země měnové unie by podle mě takové řešení představovalo minimální náklady, protože Řecko stejně svůj dluh nebude schopno splatit a nepředvídatelná rizika spojená s naprostým bankrotem Řecka mohou unii přijít mnohem dráž. Umím si však představit řadu důvodů, proč by Řecko na takovou variantu nepřistoupilo.
Lubomír Lízal
Ano, převzetí dluhu by bylo jedno z řešení. Je ovšem politicky přijatelné? Jaký bude mít dopad na ostatní, nechtěli by to pak i jiní? A zatím nelze z EMU vystupovat, natož někoho k vystoupení nutit. Ale máte pravdu v tom, že pak by došlo k devalvaci nové měny, což by přispělo ke zlepšení konkurenceschopnosti Řecka.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jaká by byla politika ČNB v případě dramatického propadu EUR vůči USD? Probíhaly by intervence s cílem fixovat CZK vůči EUR?
Lubomír Lízal
Měnové podmínky jsou dány jak samotnými sazbami, tak směnnými kurzy. Máme volně plovoucí směnný kurz a ČNB má politiku cílování inflace, takže necílujeme na nějaký konkrétní měnový kurz. Ale devizové intervence jsme nikdy a priori nevyloučili. I když je pravda, že poslední byly tuším v roce 2002. Tímto děkuji za otázky a přeji příjemný zbytek dne.
Související