Poprvé Zdeněk Kubík »koks« okusil v roce 1999. »Tehdy tady byl ještě čistý, dnes už je to většinou špína,« říká devětatřicetiletý byznysmen, který se živí obchodem s internetovými doménami. Dnes takto ročně vydělává nějakých sedmdesát milionů korun a patří v oboru mezi nejlepší světovou dvacítku.
Ve společnosti bílého prášku trávil i jedny Vánoce. »Koupil jsem si deset gramů, které jsem během dvou dnů vyfouk«. Následovaly ale těžké deprese. Několik let pak abstinoval.
Loni - poté co se v Číně, kde dlouhodobě působil, rozešel se svojí tamní přítelkyni - se ke kokainu vrátil. Drogu koupil od jednoho Nigerijce. Po několik měsíců se cítil ve svém byznysu vysoce výkonný.
Jen jednou kokain zbyl
Kokainové opojení u něho způsobilo i to, že ho začaly bavit i činnosti, které jinak nenávidí, třeba uklízení domácnosti či praní. Během pár měsíců zhubl z původního metráku 25 kilogramů. Neměl pocit hladu, dostat do žaludku denně pouhé jablko byl pro něho problém (proto je také kokain tak populární v modelingu).
Rozjařeně vzpomíná na pražské setkání »domainerů« z celého světa a především na »legendární« party v Hybernii, kde bylo k dispozici dvacet gramů bílého prášku. »Byla toho hromada. Amíci z toho byli úplně v šoku. To byla jediná party, kdy na konci ještě nějaký koks zbyl. Většinou se nedostává,« líčí.
Kokain míval uskladněný i v jednom ze svých bytů, volně k dispozici přátelům, kteří si kdykoli mohli dát »lajnu«.
Drogu ze svého života znovu vypudil, když zjistil, že práce sice udělá hodně, ale nekvalitní. »Dělal jsem strašnou spoustu chyb,« uvádí. Vrátily se mu také deprese. Od loňského listopadu je prý zase »čistý«. Nešňupe, nepije alkohol a cítí se dobře. Zda je to definitivní konec, ale neví. Každopádně by chtěl.
V novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 25. srpna, mimo jiné najdete zpovědi tří dalších českých byznysmenů, kteří k práci »potřebovali« drogy. Přinášíme také rozhovor o tom, co teď »frčí« na Wall Street.