Jak vydělat na pádu akcií

 1. Investor dospěje k názoru, že akcie určité firmy jsou nadhodnocené a rozhodne se spekulovat na pokles jejich ceny.
2. U svého brokera si akcie této firmy za poplatek půjčí a složí zálohu. Broker přitom akcie poskytuje například z vlastních zásob nebo z portfolia jiných klientů. Brokeři seznamy dostupných akcií zveřejňují.
3. Investor půjčené akcie prodá.
4. Před uplynutím sjednané doby výpůjčky stejný objem akcií stejné firmy opět nakoupí a vrátí brokerovi. Pokud byl jeho odhad správný, nákupní cena je nižší než při prodeji. Spekulantův zisk pak tvoří rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou snížený o poplatky brokerovi.

Akcie francouzské bankovní skupiny Société Générale se na začátku srpna během pouhých deseti dní propadly téměř o třetinu. Při hromadných výprodejích na poklesu ceny z 33 na 23 eur většina investorů prodělala.

Pro menšinu spekulantů, kteří se živí sázením na pokles hodnoty cenných papírů, ale i tato špatná zpráva představovala šanci na skvělý obchod. Pokud vývoj trhu předem správně odhadli, hypoteticky mohli na každé akcii za necelé dva týdny vydělat až deset eur.

»Nálet« spekulantů na Société Générale i další evropské banky byl tak velký, že přiměl regulační orgány ve Francii, Belgii, Itálii a Španělsku k vydání zákazu takzvaného short sellingu, tedy investice založené na poklesu cen akcií.

»Spekulanti škodí trhům a musíme jednat proti nim,« komentoval rozhodnutí předseda Evropského úřadu pro cenné papíry a trhy Steven Maijoor. Bez zákazu by podle něho hrozily ještě daleko větší propady akcií bank.

Draze prodat, levně koupit

Spekulace na propady jednotlivých akcií či celých burzovních indexů jako by popíraly jedno ze základních pravidel byznysu - levně koupit a draze prodat.

Fungují totiž přesně opačně.

Investor praktikující short selling nejprve cenné papíry draze prodá, aby je po určité době levně nakoupil. Hlavním předpokladem jeho úspěchu je tedy pokles cen.

Jak taková operace vypadá?

Investor »předražené« akcie, na jejichž pokles chce sázet, nevlastní. Musí si je tedy nejprve za poplatek a provizi z obchodu půjčit, nejčastěji od brokera či banky.

»U nás stojí short selling sedm procent ročně z objemu obchodu, tedy z objemu půjčených cenných papírů. Čím déle short selling držíte, tím vyšší je poplatek,« uvádí výši nákladů na spekulaci vedoucí obchodování s cennými papíry společnosti Patria Rostislav Plíva.

Další fází obchodu je prodej půjčených cenných papírů.

Pokud je předpoklad spekulanta správný a ceny se opravdu sníží, pak investor stejné množství akcií koupí levněji. Poté je vrátí brokerovi. Jeho zisk je dán rozdílem mezi prodejní a nákupní cenou sníženým o zmiňované poplatky a provize.

Riziko bez hranic

Oproti klasickému obchodování s akciemi, kdy investor nakoupí a čeká na růst ceny, s sebou short selling přináší několik specifik.

V první řadě umožňuje vydělat více a za kratší dobu.

Zatímco růst akcií bývá většinou pozvolný, poklesy, doprovázené často panikou na trzích jako v posledních týdnech, jsou prudké. Odehrávají se i během několika hodin, maximálně dnů.

»Tato strategie se spíše používá na krátkodobější spekulace,« potvrzuje analytik společnosti X-Trade Brokers Jiří Tyleček.

Další zvláštností spekulací na klesající ceny je jejich vysoká rizikovost, ztráty mohou být teoreticky neomezené. Pokud totiž místo předpokládaného poklesu cena akcie vzroste, dostane se investor do ztráty. Její horní hranice přitom neexistuje.

Krize nahrává spekulantům

Spekulováním na nepříznivý vývoj na finančních trzích se zabývá jen malá část investorů. Přesný podíl na celkových obchodech nelze určit.

»Žádná oficiální statistika není, ale ze zkušenosti odhaduji, že jde pouze o jednotky procent z celkových objemů obchodů,« tvrdí makléř Fio banky David Brzek.

Obliba »sázek« na propady trhů se podle něho nicméně zvyšuje v posledních letech, od začátku finanční krize. Investoři mají totiž oproti období všeobecného růstu do roku 2007 nepoměrně více příležitostí ke »hře na propad«.

V Česku popularita short sellingu zatím zdaleka nedosáhla takové úrovně jako třeba v USA. »Americké a britské akciové trhy umožňují "shortování" všech akcií hlavních burzovních indexů,« tvrdí Tyleček.

Tuzemští investoři stále preferují spíše nakupování akcií s cílem jejich prodeje za vyšší cenu. »Spekulací na pokles využívá maximálně desetina investorů v Česku,« odhaduje Brzek. Důvodem je podle něho především absence jednotného systému půjčování cenných papírů.

Mezi největší spekulanty na pokles cenných papírů ve světě patří hedgeové fondy.

Úspěšnými »trefami« se mohou pochlubit prakticky všechna věhlasná investorská esa. Short selling je oblíbeným nástrojem George Sorose, Jima Chanose, Paula Tudora Jonese, Jima Rogerse nebo Douga Kasse.

Ti všichni dokázali na propadech trhů vydělat stovky milionů či dokonce miliardy dolarů. V Česku zatím podobně znělé jméno chybí.

Supi, nebo géniové?

Už sama podstata spekulací na pokles trhů je kontroverzní; těží totiž z negativního vývoje a balancuje tak na hranici etiky. Až na jeden případ - odhlédneme-li od trestného šíření poplašných zpráv - je nicméně short selling legální.

Onou výjimkou je takzvaný »nahý« prodej nakrátko. Ten spočívá v rychlém prodeji a nákupu akcií, které investor ve skutečnosti ani nevlastní a ani si je nepůjčil.

»Obchod má vypořádání obvykle za tři dny. Proto máte možnost prodat něco, co nevlastníte,« vysvětluje Rostislav Plíva.

Například Německo před rokem »nahé« spekulace úplně zakázalo. O stejném kroku nyní uvažuje Evropská komise - zákaz by se týkal celé unie.

Evropským politikům ale vadí i »běžný« short selling. Vedle diskutabilní etické stránky má totiž ještě jeden dopad. Pokud spekulant prodá velký balík cenných papírů, sám tím k propadu může přispět.

»Prodeje nakrátko mohou zhoršit stabilitu finančních trhů a způsobují jejich přehnané reakce,« vysvětluje francouzský europoslanec Pascal Canfin, který do europarlamentu předložil zprávu navrhující zavedení zatím blíže nespecifikovaných pravidel pro spekulanty.

Podle zástupců investorů nicméně úplný zákaz není správný.

»Investor by měl mít možnost prodat aktivum, u kterého předpokládá, že jeho cena je nadhodnocená,« argumentuje David Brzek.

Chápe však zákazy časově omezené. »Při vyloženě spekulativních útocích mohou zákazy posloužit k uklidnění situace,« dodává. I to však bývá jen dočasné.

Potvrzuje to výše zmiňovaná Société Générale. Zákaz spekulování na její akcie trhy na tři dny uklidnil. Pak nicméně přišel další výprodej.

Sporná je také sama efektivnost úplného zákazu. Proč? »Prodeje se nedějí až ve chvíli, kdy trh výrazně klesá, ale naopak, když výrazně a nesmyslně roste,« vysvětluje Plíva.

Ve chvíli propadů jsou podle něho spekulanti již dávno »v pozici«. Cenné papíry už prodali a jen čekají na pokles cen.


Nejúspěšnější spekulanti

John PaulsonGeorge SorosPaul Tudor JonesJim Chanos

Související