Renomovaný americký ekonom Nouriel Roubini minulý týden rozvířil diskuze varováním před »sebedestrukcí« kapitalismu a investicemi do rizikových aktiv, jakými jsou například akcie či některé komodity.

Nicméně jeho doporučení držet finanční prostředky v hotovosti může mít svá úskalí. Je totiž možné, že zadlužené státy se mohou snažit řešit své problémy inflací a peníze na účtu tak ztratí svou hodnotu. Navíc, úrokové sazby u bank nejsou nijak lákavé.

»Roubini má samozřejmě v řadě věcí pravdu, ale je třeba ho brát jako představitele "medvědů", tedy těch, kteří spíše sázejí na pokles trhů,« říká například Vladimír Trojan, hlavní analytik makléřské skupiny Quatro finance. Připouští však, že ekonomovy názory bývají velmi realistické.

Je tedy správná Roubiniho rada držet místo rizikových aktiv úspory v hotovosti?

»Hotovost má jednu zásadní výhodu, a sice že takto držené prostředky jsou ihned k dispozici,« konstatuje makroekonomický analytik Československé obchodní banky Petr Báča.

Navíc v dnešní době je inflace v západních zemích nízká a v nejbližší budoucnosti nepředstavuje významné riziko. »Hotovost ani prostředky uložené v bance tudíž neztrácejí příliš hodnotu,« soudí.

Na druhé straně ale držba hotovosti zbavuje investora možnosti zhodnocení jeho úspor.

Analytici proto nevidí hotovost jako nejbezpečnější přístav ani v případě příchodu nové hospodářské recese. »Hotovost je konzerva, která má omezenou trvanlivost,« dodává analytik Vladimír Trojan.

Většina expertů tudíž doporučuje úspory rozdělit do více míst a v hotovosti si ponechat třeba jen pětinu prostředků.

»Osobně si myslím, že člověk by měl investovat do toho, čemu rozumí, to znamená vyhnout se doporučením typu - všichni kupují zlato, tak ho koupím také,« upozorňuje analytik UniCredit Bank Dušan Jalový.

V krizi se podle něho mají kupovat akcie, protože jsou nejlevnější. Stačí si vybrat silnou firmu platící dividendy a postupně skupovat.

Inflace při zemi

Dramatický růst inflace odborníci v příštích letech neočekávají, držet úspory na účtu by tedy nemělo být rizikové. Důvodem je především skutečnost, že i když centrální banky natiskly další balík peněz, lidé ani firmy příliš neutrácejí.

Varianta vložit finanční prostředky na bankovní spořicí účet se v letošním roce a zřejmě ani v těch příštích ovšem příliš nevyplatí.

Nejvyšší fixní úrokovou sazbu dnes nabízí společnost Wüstenrot, a to ve výši 2,1 procenta. »To znamená, že při očekávané roční inflaci 2,3 procenta se vložené peníze vůbec nezhodnotí, ale na druhé straně o ně klient nepřijde,« vysvětluje Vladimír Trojan z Quatro finance.

Uložení peněz na spořicích účtech má tak smysl jen u některých ústavů a jen u některých částek. Konkrétně jde o Českou spořitelnu, která při zůstatku mezi 250 až 300 tisíci korun nabízí úrokovou sazbu 3,2 procenta, a UniCredit Bank, jež při zůstatku mezi 70 až 150 tisíci dává tříprocentní úrok.

Podle makroekonomických údajů, jež Ekonomu poskytlo ministerstvo financí, se předpokládá, že průměrná míra inflace příští rok vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty dokonce dosáhne až 3,5 procenta. Nicméně navýšení úroků na spořicích účtech se podle České národní banky v blízké době očekávat nedá.

Ve výhledu na roky 2013 a 2014 by se pak inflace měla nacházet v rámci tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky, to znamená půl procentního bodu kolem hranice dvou procent.

»Alfou a omegou všeho bude, zda se podaří udržet ekonomický růst. Současná inflace je tlačena zejména cenami komodit, které jsou do značné míry ovlivněny právě bezprecedentními opatřeními hlavních světových centrálních bank, především amerického Fedu,« vysvětluje Petr Báča z Československé obchodní banky.

Otázkou ale je, zda budou centrální banky dostatečně důvěryhodné a dokážou udržet inflaci poblíž cíle. V případě amerického Fedu to je podle Báči pravděpodobné.

»Věřím, že ani v následujících letech se vysoké inflace obávat nemusíme. Z tohoto pohledu se určitě zajímavější věci odehrávají ve Velké Británii, kde centrální banka drží úrokové sazby na rekordně nízkých úrovních. Ačkoli inflace se v Británii pohybuje nad čtyřmi procenty, inflačním cílem jsou dvě procenta,« dodává Báča.

Nevídané aktivity

Samostatnou kapitolu podle odborníků tvoří Evropská centrální banka, která v poslední době dělá dvě naprosto protichůdné věci. Na jedné straně donedávna zvyšovala úrokové sazby kvůli vyšší inflaci. Na druhé straně inflaci podporuje tím, že nakupuje dluhopisy předlužených zemí eurozóny. A to je aktivita dosud nevídaná.

»Nutno upozornit, že činnost Evropské centrální banky se od politiky nakupování dluhopisů americkým Fedem značně liší,« zdůrazňuje Petr Báča.

Za prvé Fed podle něho nakupuje navzdory snížení ratingu aktiva prvotřídní kvality, jež může také prodat zpět na trh. Naopak dluhopisy nakupované Evropskou bankou se mohou ukázat jako bezcenné.

Za druhé ECB pomocí nákupu dluhopisů neprovádí měnovou expanzi. V zásadě »nově natištěné peníze«, které zaplatí za státní dluhopisy z mezibankovního trhu, opět stahuje z trhu. Dělá to například tak, že přijímá vklady od komerčních bank.

Vysoká inflace může být zajímavá pro politiky, kteří by s její pomocí mohli »rozředit« vysoké státní dluhy. Podle vyjádření ministerstva financí se však k tomuto kroku česká vláda nechystá.

»Nic takového ani není možné, boj s inflací je plně v kompetenci České národní banky,« tvrdí tiskový mluvčí ministerstva financí Jakub Haas.

Ekonomové si naproti tomu myslí, že taková varianta je možná, ale ani politici v ostatních zemích eurozóny ji pravděpodobně nevyužijí.

»Eurozóna je přece jen směs různých zemí, jen těžko si lze představit, jak političtí představitelé Německa vysvětlují svým voličům, jak je užitečné, že vyšší míra inflace znehodnotila úspory,« myslí si Petr Báča.

Sledovat rizika

V dnešní době se tedy dá říci, že pro příštích několik let bude platit Roubiniho doporučení vsadit alespoň část úspor na hotovost. Ani ta ale není všespasitelná v případě velkého propadu do recese, který nelze vyloučit.

»Určité ekonomické zpomalení tu již je, takže podle některých technických kritérií by se dalo hovořit i o krizi,« varuje Vladimír Trojan ze skupiny Quatro finance.

Největší pohromou by pak bylo zhroucení finančních trhů. »To by znamenalo apokalypsu a uvržení světa do hluboké recese,« varuje Trojan. V takovém případě by nepomohlo ani držení úspor v hotovosti.

Lukáš Vojáček
Jan Němec

Vývoj inflace v eurozóně a ČR


2,3 procenta
Tolika procent by měla dosáhnout průměrná míra inflace za rok 2011.

Dá se říci, že pro příštích několik let bude platit Roubiniho doporučení vsadit část úspor na hotovost.

Související
Zobrazit