Ekonomický růst v eurozóně zrychlil v prvním čtvrtletí letošního roku na 2,5 procenta. Dále se však prohloubily rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

Německo zrychlilo svůj růst téměř na pět procent. Ještě vyšších temp dosáhly severské země - Finsko a Estonsko stejně jako Švédsko a Litva rostly více jak pětiprocentním tempem. Slušnou rychlost si udrželo i Slovensko.

Na opačném konci jsou dluhovou krizí zasažené již několik čtvrtletí klesající ekonomiky Řecka a Irska. Nově klesá i Portugalsko.

Budoucí vývoj eurozóny je spojen se značnou nejistotou. Ta se ještě zvýšila po prohloubení dluhové krize v posledních týdnech, které začalo tlakem finančních trhů na Itálii. Zpřísnění rozpočtové politiky v Evropě bude proto muset být ještě výraznější, než vlády dosud plánovaly.

Ohrožení přichází i ze světové ekonomiky, ať již vlivem vysokých cen surovin a energií (které však aktuálně klesají), nebo v souvislosti s dluhovými problémy a snížením ratingu Spojených států. Není proto možné předpokládat, že si eurozóna udrží dosavadní dynamiku růstu. Pro tento rok je tak v eurozóně jako celku očekáván růst ve výši dvou procent, pro příští rok pak další zpomalení na 1,6 procenta. Podobně se i v Německu předpovídá zvolnění z letošních 3,5 procenta na necelá dvě procenta příští rok.

Inflace v eurozóně v červenci dosáhla 2,5 procenta meziročně, což je hodnota přesahující definici cenové stability vytyčenou Evropskou centrální bankou (ECB). Ta proto pokračovala ve zvyšování své hlavní referenční sazby, a to o 0,25 procentního bodu na 1,5 procenta.

Nicméně prohloubení dluhové krize přinutilo ECB znovu sáhnout k nestandardním opatřením. V této situaci trhy neočekávají, že by ECB pokračovala v rychlém zvyšování úrokových sazeb.

Nová prognóza ČNB předpokládá maximálně jedno další zvýšení sazeb ECB letos a jedno na začátku příštího roku, přičemž aktuální tržní výhledy jsou ještě nižší. Tlak na zpřísňování měnové politiky v eurozóně zmírňuje i silný kurz eura vůči dolaru, který částečně tlumí inflační dopady vysokých cen surovin a energií. U těchto cen se navíc očekává lehký pokles.

Zpomalení se nevyhneme

Z rostoucí poptávky v eurozóně a zejména v Německu jako tradičně těží česká ekonomika, která v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Nejvíce k tomu přispěl vývoj zahraničního obchodu. Prognóza ČNB však ve druhém čtvrtletí a ve zbytku letošního roku očekává zpomalení růstu. Potvrzují to i poslední data z reálné ekonomiky. Důvodů je několik.

Prvním je zpomalení růstu zahraniční poptávky, který v prvním čtvrtletí dosáhl vrcholu a ve zbytku roku by měl klesat.

Druhou příčinou je ukončení cyklu »pokrizové« obnovy zásob a třetí pak domácí fiskální konsolidace. Ta se promítá zejména do spotřeby vlády i domácností. Za celý rok 2011 tak růst ekonomiky dosáhne jen 2,1 procenta.

Zpomalování hospodářské dynamiky by mělo pokračovat až do začátku příštího roku. Postupně se ale začne obnovovat investiční aktivita i navýšení spotřeby domácností.

Ve druhé polovině roku bude opět ke zvyšování HDP přispívat i čistý vývoz. Tempo růstu se proto v průběhu roku zvýší a za rok 2012 jako celek dosáhne 2,2 procenta.

V roce 2013 reálná ekonomická aktivita stoupne podstatně více. Přispějí k tomu všechny složky HDP spolu s tím, jak odezní vliv fiskální konsolidace. Zvýrazní se oživení na trhu práce a zahraniční poptávka (snad) již znovu plynule poroste.

Postupné oživení

Spotřeba domácností začne ve zbytku letošního roku pomalu narůstat. Bude však nadále brzděna nízkým růstem příjmů domácností souvisejícím s utlumeným vývojem na trhu práce a vládními úspornými opatřeními.

K poněkud zřetelnějšímu oživení spotřeby dojde až v příštím roce díky rychlejšímu růstu mezd, a to navzdory tlumicímu efektu změny snížené sazby DPH z 10 procent na 14 procent. Pokračující zlepšování situace na trhu práce a odeznění efektu DPH by pak mělo v roce 2013 vyústit v další zrychlení spotřeby až ke třem procentům.

Spolu se zpomalováním navyšování ekonomické aktivity a v důsledku rozpočtové konsolidace nelze ve zbytku tohoto roku očekávat pokračující růst celkové zaměstnanosti. K jejímu pozvolnému oživení dojde v návaznosti na opětovné zrychlení české ekonomiky až v příštím roce.

Pokles nezaměstnanosti by měl být o něco větší než růst zaměstnanosti z důvodu klesajícího počtu lidí v produktivním věku. Nynější nízký růst mezd v podnikatelské sféře bude postupně zrychlovat při utlumeném vývoji mezd v nepodnikatelské sféře.

Reálný vývoz zboží a služeb ve zbytku letošního roku a v první polovině roku příštího zpomalí svůj růst v reakci na již zpomalující zahraniční poptávku a posilující kurz koruny. Následně však začne znovu zrychlovat.

Dovoz bude do značné míry kopírovat vývoj vývozu.

Na přelomu let 2011 a 2012 by čistý vývoz měl dočasně přispívat k meziročnímu růstu HDP záporně. Ve druhé polovině příštího roku by se však měl vrátit do kladných hodnot.

Na vývoj investic budou působit dva protichůdné vlivy. Na jednu stranu by mělo postupně docházet k ukončení cyklu obnovy zásob, což bude jejich růst tlumit.

Na druhou stranu se pozvolna oživí fixní investice, zejména ve zpracovatelském průmyslu. V souhrnu celkové investice v příštím roce porostou meziročním tempem přes pět procent.

Co způsobí vyšší DPH?

Inflace se od druhé poloviny loňského roku pohybuje v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB (v červenci dosáhla 1,7 procenta), přičemž nejvíce rostou ceny úzce navázané na komodity - regulované ceny, ceny potravin a pohonných hmot. Jádrová inflace se stále pohybuje v záporných hodnotách a odráží slabou domácí poptávku i působení posilujícího kurzu koruny na dovozní ceny zboží s vyšším stupněm zpracování.

Vývoj celkové inflace v příštím roce výrazně ovlivní úpravy nepřímých daní. V lednu by mělo dojít ke zvýšení snížené sazby DPH z 10 procent na 14 procent, což povede k nárůstu cenové hladiny o více jak jeden procentní bod. Celková inflace se tak bude v roce 2012 dočasně pohybovat mírně nad úrovní tří procent.

Počátkem roku 2013 se nicméně inflace vrátí ke dvěma procentům, protože z ní odezní změna DPH z roku 2012 a sjednocení obou sazeb této daně na 17,5 procenta na ni bude mít jen malý (a navíc protiinflační) dopad.

Pro měnovou politiku je nicméně důležitější, jak se bude vyvíjet inflace bez prvotních dopadů změn nepřímých daní, od nichž ČNB při svém rozhodování odhlíží. Inflace očištěná o tyto prvotní dopady se bude na celém horizontu prognózy pohybovat poblíž inflačního cíle.

I zde budou přitom působit některé protisměrné vlivy. Hlavním zdrojem inflace přestanou být ceny komodit. Ceny potravin (bez vlivu změn daní) s odezněním nárůstu světových cen potravinářských komodit zpomalí své meziroční tempo až ke dvěma procentům. Stejně tak by mělo dojít ke zklidnění na trhu pohonných hmot.

Zároveň však bude narůstat jádrová inflace a počátkem příštího roku překmitne zpět do kladných hodnot. Důvodem bude postupný nárůst inflačních tlaků z domácí ekonomiky zejména v souvislosti se zrychlujícím růstem mezd (zatímco druhotné dopady změn DPH jsou předpokládány nízké). Inflaci bude nadále tlumit posilování kurzu koruny.

Úrokové sazby beze změny

S prognózou je v souladu přibližná stabilita tržních úrokových sazeb na začátku prognózy a jejich postupný růst od přelomu let 2011 a 2012.

Oproti minulé předpovědi se tak předpokládaný nárůst úrokových sazeb odsouvá zhruba o jedno čtvrtletí, přičemž hlavním důvodem této změny je nižší výhled úrokových sazeb v eurozóně aktuálně čelící dalšímu poryvu dluhové krize.

Bankovní rada ČNB vyhodnotila rizika nové prognózy inflace jako vyrovnaná a rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové byli pro zvýšení o 0,25 procentního bodu.

Tomáš Holub
ředitel sekce měnové a statistiky ČNB

Nová prognóza ČNB

2,1 procenta
Takový je odhad růstu tuzemské ekonomiky za celý rok 2011.

Hlavním zdrojem pro inflaci přestanou být ceny potravin a pohonných hmot. Bude ji tlumit i posilování koruny.

Česká národní banka v čele s Miroslavem Singerem předpovídá, že vyšší DPH ovlivní příští rok inflaci jen dočasně. Už v roce 2013 by se měla vrátit na úroveň kolem dvou procent. Foto: Bloomberg

Související
Zobrazit