Obchodování s čínskými partnery není pro českou společnost Alpine Pro, která vyrábí a prodává outdoorové vybavení, ničím výjimečným. Když ale letos v březnu uzavírala jednu ze smluv s tamní firmou, byla to pro ni velká premiéra.

Místo obvyklého vyrovnání zakázky v dolarech nebo eurech byla totiž tentokrát poprvé cena ve smlouvě uvedena v čínské měně - jüanu, označovaném též renminbi (RMB). Bylo to zároveň poprvé, kdy česká firma při obchodování s čínským partnerem v jüanech platila.

Transakce uskutečněná v čínské měně se stále jeví velmi exoticky. Podobnou zkušenost jako Alpine Pro ale mají dnes už i další české společnosti.

»Tento obchod byl pilotním projektem, který byl následován řadou dalších klientů s aktivitami v Číně,« tvrdí Filip Koutný, ředitel treasury české pobočky banky HSBC, která obchod pro Alpine Pro realizovala.

O které firmy a jak velké transakce konkrétně šlo, ale odmítá prozradit.

HSBC je zatím pouze jednou ze dvou bank, které v tuzemsku českým firmám placení kontraktů s čínskými partnery v jüanech nabízejí. Tou druhou je Raffeisenbank.

»Platby v jüanech umožňujeme klientům prostřednictvím naší mateřské Raiffeisenbank International,« upřesňuje ředitel treasury této banky Jan Pudil.

Exportní jednička »tlačí« jüan

Transakce českých firem tvoří v celosvětovém měřítku jen nepatrný zlomek objemu obchodů v jüanech. Platby v čínské měně ale testují i společnosti z dalších evropských zemí - například Polska, Německa i Ruska.

Jüan dorazil také na Nový Zéland či do Austrálie. Tam oznámila záměr převést některé obchody do čínské měny například světová trojka v těžbě železné rudy, společnost Fortescue Metals Group.

Vůbec nejrozšířenější jsou pak transakce v čínské měně v asijském regionu - v Singapuru, Malajsii, Indonésii nebo Jižní Koreji.

Expanze jüanu ve světě se odráží i na celkovém objemu uzavřených obchodů. Ten v minulém roce dosáhl celosvětově v přepočtu 58,7 miliardy dolarů. To je třináctkrát více než v roce 2009.

Podobně strmý nárůst se očekává i letos - hranici 50 miliard dolarů totiž čínské firmy podle tamní centrální banky »zdolaly« už v prvním čtvrtletí.

Podle odhadů China Construction Bank by se už v roce 2015 mohl celosvětový objem obchodů v jüanech vyhoupnout v přepočtu až na tři biliony dolarů.

Rostoucí roli RMB nahrává především významná pozice země v mezinárodním obchodě. Čína před rokem přeskočila Německo, a stala se největším světovým exportérem - jen za rok 2010 celkový export druhé největší světové ekonomiky činil přes 1,5 bilionu dolarů.

Přesto jüan prozatím neohrožuje pozici dvou nejčastěji používaných měn - dolaru a eura.

»Objemy obchodů v jüanech jsou stále v kontextu globálního devizového trhu malé. Jejich dynamika je ale ohromující - naše odhady říkají, že v roce 2015 bude polovina čínského zahraničního obchodu s rozvíjejícími se trhy realizována právě v jüanech,« tvrdí Filip Koutný z HSBC.

Pilotní projekt

Oproti placení v dolarech nebo eurech s sebou používání jüanu přináší mnoho komplikací. Vzhledem k tomu, že tato měna stále není plně konvertibilní a čínská vláda drží silné restrikce pro její používání u přeshraničního byznysu, nelze ji jednoduše »nakoupit ve směnárně«.

»Předpoklady plné konvertibility zatím RMB nesplňuje, takže není jako valuta dostupná na bankovních přepážkách v hotovosti,« potvrzuje vedoucí oddělení korespondenčního bankovnictví UniCredit Bank Jaroslav Šálený.

Čínská vláda chce mít národní měnu pod kontrolou. Proto umožnila zahraničním společnostem platit v jüanech teprve před dvěma lety. A to pouze v omezeném, pilotním projektu.

Čínské firmy i tamní banky tak mají například stanoveny limity pro objemy obchodů, které mohou v RMB uskutečnit.

Spíše než rychlou globální expanzi čínské měny má projekt za cíl »připravit půdu« pro to, aby se jüan v budoucnu stal skutečnou světovou měnou. A třeba také měnou rezervní.

Velké plány při posilování role vlastní měny dokazuje tlak čínské vlády na tamní firmy. Úřady po firmách, jež se pilotu účastní, přímo vyžadují, aby jako podmínku pro zahraniční odběratele stanovily platbu v jüanech.

Banky: Jüan není zatím atraktivní

V Česku si firmy obchodující s čínskými partnery placení v RMB zatím spíše »osahávají«.

»Jednotlivé transakce dosahují v průměru hodnoty jen kolem několika milionů korun,« říká Pudil z Raiffeisenbank.

Také počet společností, které o platby v RMB projevují zájem, se nyní pohybuje maximálně v řádu desítek. Potenciál je ale mnohem větší.

Jan Pudil hovoří až o stovkách českých firem, které začnou jüanem platit - ať už kvůli tlaku čínských partnerů, nebo na základě dobrých zkušeností jiných tuzemských podniků - v příštích několika letech.

Čína je totiž osmým největším partnerem Česka v mezinárodním obchodě. Obrat transakcí mezi tamními a tuzemskými firmami v loňském roce dosáhl téměř 315 miliard korun.

Ruku v ruce s pomalým nárůstem zájmu firem jde i prozatím velmi úzká nabídka služeb pro transakce s Čínou ze strany bank.

Týdeník Ekonom oslovil s dotazem na možnost realizovat transakci v jüanech většinu velkých bankovních ústavů působících v Česku. Jejich odpověď nejčastěji zněla: Význam RMB v mezinárodním obchodě v budoucnu poroste, zatím ale není služba dostatečně výdělečná.

»Banky se v rámci zahraničního platebního styku a také při směně valut řídí především poptávkou, a ta je v případě RMB zatím nízká,« říká například mluvčí české pobočky GE Money Bank Pavel Zúbek.

Snížení kurzového rizika

Proč některé české firmy postupně nahrazují prověřené platby v eurech nebo dolarech komplikovaným převodem jüanu?

»Měli jsme možnost vyjednání lepších cenových podmínek s naším čínským partnerem,« vysvětluje finanční ředitel Alpine Pro Miroslav Zábranský.

Čínští exportéři jsou totiž při placení v jejich domácí měně ochotni poskytovat zajímavé slevy z ceny. Ty mohou dosahovat v některých případech až deseti procent.

Vedle toho navíc Alpine Pro využitím jüanu podle Zábranského ušetřila na bankovních poplatcích a eliminovala ztráty z kurzových rozdílů. Při platbě totiž odpadl jeden mezistupeň - dolar.

První pokus se podle Zábranského povedl, a firma tak zřejmě bude v placení jüanem pokračovat.

Příliš mnoho omezení

Průběh transakce, kdy česká firma platí čínskému partnerovi v RMB, je kvůli zmiňovaným restrikcím čínské vlády stále poměrně komplikovaný.

Povolení přijímat platby ze zahraničí v čínské měně má totiž zatím jen necelých 70 tisíc čínských podniků. Pokud mezi nimi partner české firmy nefiguruje, musí byznys dále probíhat v eurech nebo dolarech.

Jak vypadá průběh obchodu v jüanech?

»Klient předloží bance platební příkaz v RMB. Na jeho základě banka nakoupí za klientovy koruny požadovaný objem jüanů a tento obnos je standardními kanály poslán do banky příjemce platby v Číně, kde je po schválení místními úřady připsán na účet,« popisuje Filip Koutný z HSBC.

Vedle omezeného okruhu firem s povolením přijímat platby v jüanech ze zahraničí čínské úřady limitují také účely platby. Čínská firma musí prokázat, že přijímá jüany za poskytnuté služby nebo prodané zboží.

Platit v jüanech také nemohou fyzické osoby, zapovězená je i platba v hotovosti.

Klíčovou roli při transakci s Čínou přitom nyní hraje banka, kterou český klient využívá. Založit si totiž účet v čínské bance na vlastní pěst je pro zahraniční firmy prakticky vyloučené.

V cestě stojí mnoho restrikcí a omezení, vyplňování dokumentů v čínštině, komplikované a dlouhé schvalování čínskými úřady.

A kolik si banky za transakce v jüanech účtují? Poplatky podle nich nevybočují z běžných mezinárodních transakcí.

Banka v případě platby do Číny vydělává na devizovém obchodě - tedy rozdílu mezi nákupním a prodejním kurzem měny. Další poplatky se pak odvíjejí od běžného sazebníku cen za zahraniční platby.

Konvertibilita? V roce 2020

Přestože Čína dává jasně najevo, že plánuje »protlačit« svoji měnu ve světě, existuje ještě mnoho restrikcí. Ty se mají uvolňovat až v následujících letech.

»K plné konvertibilitě dojde okolo roku 2020,« odhaduje Filip Koutný z HSBC.

Těžké je také předpovědět, kdy se Čína vzdá podhodnocování jüanu, jímž podporuje exportéry. To kritizují zejména Spojené státy, které odhadují, že by po uvolnění kurzu jüan posílil o 25 až 40 procent.

Čína se ale v takovém případě obává velkého dopadu na exportně orientované firmy. Posílení měny by kvůli nízkým maržím poslalo mnoho z nich do bankrotu.

V současnosti tak vláda udržuje měnu v systému řízené fluktuace s jasně stanovenými mantinely, z nichž kurz nesmí vybočit.

»Čínská centrální banka bude pečlivě zvažovat ústup od slabé měny. Jedno se ale dá očekávat s jistotou: jüan bude v budoucnu pouze silnější,« uzavírá Koutný.

Jan Němec

 

Čínské firmy oceňují platby od zahraničních partnerů v jüanech slevami. Mohou dosáhnout až deseti procent.

3 biliony dolarů
Takový by měl být objem jüanových obchodů v roce 2015.

Jüan není plně směnitelný. Přesto se prosazuje v mezinárodním obchodě. Foto: Bloomberg

Související