Jsou to nakonec klíčky z biofarmy, co zavinilo smrt několika desítek lidí, ztráty farmářů a obchodníků v řádu stamilionů eur a obchodní roztržku mezi Evropskou unií a Ruskem.

Alespoň v době uzávěrky týdeníku Ekonom tahle verze původce smrtelné střevní choroby platila. Nákaza způsobená nezvykle nebezpečnou mutací bakterie Escherichia coli naštěstí již ustupuje, takže může být chvilka klidu i na byznysové a politické »poučení« z aféry - samozřejmě ve vší úctě k obětem na životech. Nelze ji hodnotit jinak než jako zásadní selhání německých politiků.

Zaplatí to všichni

Už první falešné oznámení hamburské ministryně zdravotnictví Cornelie Prüferové-Storcksové, že původcem je španělská biookurka, způsobilo obrovské škody.

Biozemědělci přišli o pracně a draze budovanou pověst. Jedna z konspiračních teorií dokonce hovoří o tom, že cílem bylo diskreditovat »zelené podnikání« poté, co Bonn oznámil svůj záměr zavřít atomové elektrárny a podpořit obnovitelné zdroje...

Ztráty sčítali španělští, ale i němečtí a další pěstitelé veškeré zeleniny. Obrovskou křivdu cítili španělští politici - utrpěla podle nich image celé země.

Následky dopadnou i na všechny daňové poplatníky unie. Ušlý zisk farmářům postižených ztrátou odbytu se bude hradit ze společných fondů. Jen drobným náznakem spravedlnosti je přitom fakt, že právě Němci přispívají do unijní pokladny nejštědřeji.

Následovala další informační blamáž. Když byla okurka omilostněna, padlo podezření na luštěninové klíčky. Načež je dotyčná ministryně zase shledala nevinnými. A vzápětí další obrat: Klíčky za to přece jen mohou.

Mezitím už skandál přesáhl unijní rozměry - ruský premiér Vladimír Putin v zápalu předvolební rétoriky zakázal dovoz veškerých potravin ze zemí Evropské unie.

Další škody nelze zatím vyčíslit přímo penězi, ale jsou asi ještě horší. Jde o ztrátu důvěry v systém, který má v unii zajišťovat zdravotní bezpečnost potravin.

Systémové selhání

Pokud by Němci zvolili seriózní postup, mohli důvěru v systém udržet - jako se jim to ještě podařilo po lednové, takzvané dioxinové aféře s vepřovým masem. Ale teď fatální přehmaty v komunikaci vůči veřejnosti rozdmýchaly aféru do obřích rozměrů. A důsledky jsou již tady.

Jak věřit prohlášením úřadů, když jsou stylu »odvolávám, co jsem odvolal«? A když v tom mají totální chaos právě Němci, považovaní za ty nejpreciznější - jak věřit celému systému kontroly potravin v unii?

Zdá se přitom nespravedlivé tohle všechno svádět na jednu ministryni.

Systémová kritika proto může jít ještě dál: Co je to za systém, kdy selhání jednoho člena zemské vlády vede k tak fatálním celoevropským důsledkům? To neexistuje i nějaký »regulační mechanismus«?

Sečteno a podtrženo, vyjevila okurková aféra více otázek o fungování jednotného trhu unie a jejích politiků, než je zdrávo.

Martin Mařík, reportér týdeníku Ekonom

Související
Zobrazit