Kůrovec na Šumavě ničí nervy byznysu

Lidé u nás nemají ani dřevo na topení, a přitom vidí, jak suché stromy musejí bez užitku hnít na kopcích. Tak shrnuje podstatu jednoho z největších problémů Šumavy starosta Horní Plané Jiří Hůlka, jenž je zároveň předsedou Svazu obcí Národního parku Šumava.

Stejně jako drtivá většina místních komunálních politiků a podnikatelů si slibuje od nového šéfa parku Jana Stráského (viz Prezidentův král Šumavy), že prosadí těžbu stromů napadených kůrovcem, rozvine turistiku a stavební boom.

»Šumava je pro lidi,« podporuje tyhle myšlenky sám Stráský. »Kdyby bylo jen na mě, mohl by mít park jen zhruba třetinovou výměru,« dodává svůj ryze osobní názor, jenž hraje starostům a podnikatelům do noty.

Nejde totiž zdaleka jen o to, jestli mají lidé dost dřeva do kamen.

Loni se na Šumavě vytěžilo téměř 350 tisíc kubíků - obvyklá cena je necelých tisíc korun za kubík. Sám park tak kryje podle Stráského z prodeje dřeva přes polovinu svého rozpočtu. Další stamiliony ročně přináší práce v lesích soukromým dřevařským firmám (viz box Kdo prodává šumavské dřevo).

Ve hře je také zamýšlená stavba lanovky z Nové Pece, rozšiřování turistických kapacit.

Jenže tohle všechno je jen záměr, jenž se zatím Stráskému prosadit nepodařilo. Ekologičtí aktivisté i část vědců se snahám o otevření parku byznysu brání. A ministr životního prostředí Tomáš Chalupa se zatím na žádnou stranu sporu nepřiklonil, a podnikatelům tak brnká na nervy.

Park je blbost

Mezi více než padesátkou šumavský obcí, registrovaných buď ve zmíněném svazu, nebo obdobném regionálním sdružení, mají postoje Stráského a podnikatelů jasnou podporu.

Bílou vránou je například Libor Pospíšil bývalý starosta a poté zastupitel z Prášil.

»Pořád platí poslední usnesení našeho zastupitelstva, které podporuje bezzásahový přístup proti kůrovci. Park je tu kvůli ochraně přírody. To sem láká lidi. A obce se rozvíjet mohou - jenže hlavní není rozšiřování počtu lůžek, ale zlepšování kvality služeb,« říká Pospíšil.

Jeho hlas ale zní osamoceně. Názor byznysu je opačný, a někdy velmi razantní.

»Zřizovat národní park ve střední Evropě je úplná blbost. Příroda tu přece není původní, lesy vytvořili lidé, naši předci,« neskrývá svůj názor Jan Mičánek, majitel největší domácí lesnické firmy Less & Forest.

Ta je i nejvýznamnějším dřevařským podnikem v národním parku. Loni si z něho podle Mičánka odvezla až 40 tisíc kubíků dřeva.

»Zeměkoule je tu pro lidi. A Šumava by mohla dát práci dalším stovkám, tisícům lidí, když se jim otevře,« doplňuje Mičánek svůj světonázor.

Ředitel Stráský užívá v rozhovoru s týdeníkem Ekonom podobná slova. »Nemůžeme Šumavu srovnávat třeba s Yosemitským parkem v Americe, v němž lidé po staletí nehospodařili, tak jako tady,« upozorňuje. Lituje přitom, že je park »především o ekologii, a velmi málo o ekonomice«.

Například pokácení jednoho kůrovcem napadeného stromu standardním způsobem podle něho přijde zhruba na tři sta korun. »Jenže nás to přijde na tři tisíce, když musí být strom podle ekologů pokácen ručně nebo uštípnut někde v polovině, aby to vypadalo přirozeně,« upozorňuje ředitel.

Lobby proti lobby

Neúnavným bojovníkem proti kácení v parku je lesnický expert Hnutí Duha Jaromír Bláha. Proti byznysu přitom prý nic nemá.

»Jde ale o to, co bude jeho předmětem. Jestli lesnictví a neregulovaná turistika, nebo divoká příroda, jedinečná ve střední Evropě, a tomu odpovídající míra turistiky,« formuluje Bláha jádro sporu.

Vidí v současném boji o podobu parku také dlouhé prsty podnikatelské lobby. Poukazuje například na to, že Stráský i předseda svazu obcí Hůlka mají úzké vazby na senátora ODS a starostu Hluboké Tomáše Jirsu. Ten je velmi aktivním zastáncem kácení napadených stromů a většího rozvoje obcí v parku.

Od Jirsy pak vede spojení až ke »kmotrovi« ODS z Hluboké Pavlu Dlouhému. Ten se podle informací týdeníku Ekonom občas stará o hladký průběh návštěv prezidenta Václava Klause v kraji (právě Klaus přemluvil Stráského, aby post šéfa parku letos v únoru vzal). Dlouhý také zřejmě ovládá významnou lesnickou firmu jižních Čech, Lesy Hluboká.

Jenže šéf Lesů Hluboká Miloš Balák ujišťuje, že firma nyní žádné kontrakty s národním parkem nemá. A předseda svazu obcí Hůlka naopak přechází do protiútoku: »Je tu spíše lobby ekologická, spojená se západoevropským lesnickým byznysem.«

Když se totiž podle Hůlky na trh nedostává dřevo ze Šumavy, umožňuje to podnikatelům v Německu a Rakousku držet jeho ceny vysoko.

Senátor Jirsa doplňuje protiútok poukazem na to, že ekologové získávají na své kampaně proti kácení zprostředkovaně desítky až stovky milionů od ministerstva životního prostředí.

»Například Hnutí Duha už tak dostalo na propagandu více než tři miliony korun. Další miliony čerpá například společnost Ekologické služby. A desítky milionů ročně jdou na nejrůznější výzkumy biodiverzity vědcům, kteří ekology podporují,« říká Jirsa.

Mrtvý brouk

Dát ochraně přírody i podnikání na Šumavě konečně řád by měl nový speciální zákon o národním parku. Jenže i jeho přípravu provázejí obrovské rozpory.

Plzeňský kraj už připravil svůj vlastní návrh.

»Spočívá zhruba v tom, že by vznikly čtyři zóny ochrany. V té první, nejpřísněji chráněné, by bylo místo dosavadních třinácti zhruba 30 procent území. Ovšem s výjimkami některých enkláv, a za určitých regulí, by i do první zóny mohli lidé,« popisuje návrh Stráský, jenž s ním v zásadě souhlasí.

Návrh by ovšem podle něho měl podpořit i Jihočeský kraj, aby měl větší naději na přijetí ve sněmovně.

A jihočeský hejtman Jiří Zimola týdeníku Ekonom potvrdil, že dává přednost obdobnému návrhu zákona, na němž pracuje ministerstvo životního prostředí. S jeho přípravou začal už Pavel Drobil, jenž musel ministerské křeslo opustit kvůli korupční aféře. Navázat na Drobilovu práci má jeho nástupce Tomáš Chalupa (také ODS).

»Neznamená to, že bychom měli proti plzeňském návrhu zásadní námitky. Ale ministerský, nebo nejlépe vládní návrh by byl ve sněmovně průchodnější,« vysvětluje Zimola s tím, že teprve kdyby se ministerstvo k ničemu nerozhoupalo, uvažoval by o podpoře návrhu západočeských kolegů.

Jenže zatímco kůrovec v červnovém počasí ožívá a dál se šíří, ministr Chalupa zaujal klasickou pozici mrtvého brouka. Zda se aktuálně začne kácet, zatím nerozhodl - a stejně tak je nejasno kolem zákona, jenž by měl podle Stráského vytyčit základní pravidla pro šumavský park na příštích třicet let.Martin Mařík

Martin Mařík

Ekologická koncepce v tuto chvíli na Šumavě vítězí. Mrtvé stromy zůstávají v lesích. Foto: Shutterstock