Politici by v následujících měsících měli rozhodnout, zda také v České republice mají jezdit vysokorychlostní vlaky. Pokud ano, stála by první taková trať mezi Prahou a Brnem v dnešních cenách nejméně 110 miliard korun.
»Vláda, jež vznikne po podzimních volbách, by se měla bez váhání zapojit do jednání o síti budoucích evropských dopravních tras,« řekl týdeníku Ekonom bývalý náměstek ministra dopravy Emanuel Šíp.
Další bývalý náměstek Petr Šlegr ještě za svého účinkování v resortu dopravy dokonce zpracoval studii, která se za rychlovlaky o rychlosti kolem 300 kilometrů za hodinu důrazně zasazuje. A tvrdí, že by pomohly ulehčit přetížené dálnici D1.
»Půjde-li vše dobře, mohly by na některých úsecích jezdit už za deset let,« soudí Šlegr.
VIDEO: Pražské Hlavní nádraží otevřelo nové odbavovací centrum - VIDEO ZDE
VIDEO: Nejrychlejší vlak světa se vrátil do Čech na testy - VIDEO ZDE
Jeho materiál nyní koluje mezi poslanci.
Děkan dopravní fakulty Českého vysokého učení technického Petr Moos je opatrnější a tvrdí, že žádná domácí rychlotrať nemůže vzniknout, aniž by se stala součástí celoevropského systému.
»Jinak jsem optimista. V horizontu dvaceti let a pokud do toho Evropa opravdu půjde,« řekl Moss. V případě napojení na Berlín a Vídeň by totiž bylo možné reálně počítat s bruselskými dotacemi.
V ČSSD i ODS zatím váhají. Většinou upozorňují na recesi, enormní náklady a neochotu soukromého kapitálu vstoupit do rizikového projektu. »Bylo by to neskutečně drahé a vložené peníze se nikdy nevrátí,« varuje například poslanec ODS Martin Říman.