Zákon roku: Češi chtějí mít jednodušší pravidla pracovního trhu

V anketě Zákon roku letos bodovaly předpisy ovlivňující trh práce. Podnikatelé a veřejnost v hlasování ocenili zejména část loňské novely zákoníku práce, která upravuje pravidla pro online komunikaci mezi firmami a zaměstnanci. První místo v kategorii Legislativní počin roku pak získala novela zákona o zaměstnanosti, usnadňující vysílání zahraničních zaměstnanců do Česka. Vyhlášení výsledků ankety pořádané společností Deloitte Legal se uskutečnilo po uzávěrce tohoto čísla Ekonomu, kompletní výsledky čtenáři najdou na našem webu v pátek 26. dubna ráno.

Oceněná novela zákoníku usnadnila online komunikaci mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Nově mohou uzavírat například pracovní smlouvy a další dokumenty prostřednictvím e‑mailu nebo aplikace, jako je například WhatsApp. Zjednodušení doznala i přísná pravidla pro doručování jednostranných výpovědí nebo mzdového výměru. Za doručené mohou být považovány, i když zaměstnanec na elektronicky zaslanou zprávu nereaguje.

„Novela umožňuje firmám konečně přikročit k opravdové digitalizaci HR procesů. Požadavky, které zákoník práce nyní klade na elektronické podepisování, jsou konečně splnitelné a v praxi proveditelné, na rozdíl od předchozí úpravy,“ uvádí partner a vedoucí oddělení pracovního práva ve společnosti Deloitte Jan Procházka.

To v praxi šetří čas i náklady. „Uzavírání smluv se urychlí, vyhneme se nutnosti zbytečného skenování dokumentů s podpisy. Je to další krok k tomu, abychom úplně zrušili nutnost oběhu dokumentů v papírové podobě,“ říká manažer náboru personální agentury ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Kýžené zjednodušení přináší do pracovního práva i novela zákona o zaměstnanosti. Umožnila totiž vznik elektronického portálu, jehož prostřednictvím budou moci zaměstnavatelé ohlašovat vyslání zahraničních zaměstnanců. Bude do něj také možné nahrát dokumenty, které s vysláním souvisejí a které musí mít podle požadavků Evropské unie vyslaní zaměstnanci během pracovní cesty stále u sebe. Jde zejména o kopii pracovní smlouvy s překladem nebo výplatní pásky. Pro české i zahraniční zaměstnavatele je to významná úleva a o další krok tu postoupila také digitalizace veřejné správy. „Nebude už nutné složitě hledat adresáta ani komplikovaně řešit, jak poslat se zaměstnancem i jeho dokumenty, často důvěrné,“ podotýká Procházka.

Výkonný výbor ankety, jehož členem jsou právníci, zástupci byznysu a ekonomické žurnalistiky a jenž vytipoval předpisy pro finální hlasování, ocenil novelu o zaměstnávání i jako příklad vzorné legislativní práce. Při přípravě byl kladen důraz na převedení příkladů dobré praxe v oblasti vysílání zaměstnanců v rámci Evropské unie do českých podmínek. Součástí tohoto procesu byly i rozsáhlé konzultace jak se zaměstnavateli, tak s European Labor Authority a také s příslušnými institucemi z ostatních členských zemí Evropské unie.

Pracovní právo jako základní hybatel ekonomického růstu

Hlasující v letošní anketě zohlednili situaci na trhu práce a přílišnou regulaci, kterou dlouhodobě trpí. „Je to jasný důkaz, že nedostatek lidí a zkostnatělost pracovního práva jsou největší brzdou růstu české ekonomiky. I proto firmy dokážou ocenit jakoukoliv pozitivní změnu a velmi citlivě vnímají, když stát už tak špatnou situaci ještě zhorší,“ vysvětluje ekonom a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Na pracovním trhu v Česku aktuálně chybí zhruba 350 tisíc lidí. Mnoho českých firem nemá kvůli ostré soutěži o zakázky úplně plynulou výrobu a potřebuje umět v případě velké poptávky flexibilně zaměstnance přibrat. A právě tuto reakční schopnost ovlivňují zdejší zákony. „Většina dosud přijatých změn v zákoníku práce zvyšovala administrativní i finanční zátěž kladenou na zaměstnavatele. I proto vítáme částečnou digitalizaci v oblasti pracovněprávních vztahů a doufáme, že přijdou další pozitivní změny,“ komentuje výsledky Zákona roku ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

V legislativním procesu mohou vzít dobře míněné plány zasvé. I na to poukázal Zákon roku. Výtka míří na změny v danění dohod o provedení práce.

Do budoucna by firmy rády viděly zákoník práce ještě jednodušší. „Česká pracovněprávní agenda patří mezi nejsložitější v Evropě a firmy, které mají podobné provozy v různých evropských zemích, uvádějí, že v Česku musí mít na stejný počet pracovníků zhruba o 15 procent vyšší kapacitu HR oddělení než jinde,“ upozorňuje Prouza.

Některá kýžená zjednodušení, jako je například zkrácení výpovědní doby nebo usnadnění práce při mateřské dovolené, by měla přinést další, aktuálně připravovaná novela zákoníku práce. Tu už podnikatelský sektor nedočkavě vyhlíží. Kvůli historickým kořenům sahajícím až do 60. let minulého století totiž zákoník práce staví na velmi podrobné úpravě odpovídající struktuře velkých zaměstnavatelů. Doba se ale změnila.

„Dnes vlivem digitalizace a využívání nových technologií dochází ke vzniku nových oborů, mění se požadavky na způsob organizace práce, proměňují se i podmínky na pracovištích. Převažují malé a střední podniky. Na tyto trendy je třeba reagovat, a to i v oblasti pracovního práva,“ zdůrazňuje viceprezident pro legislativu Svazu průmyslu a dopravy František Chaloupecký.

Legislativní přešlapy mají vliv na důvěru veřejnosti

Ačkoliv řadu loni schválených změn si podnikatelé i zaměstnanci pochvalují, neznamená to, že všechny novinky byly k lepšímu. Jedna z uvedených změn – nová úprava zdanění dohod o provedení práce – dokonce získala nelichotivý titul Legislativního přešlapu roku. Už v době jejího přijetí či krátce poté bylo jasné, že bude muset být změněna. Nová pravidla zdanění dohod o provedení práce zakotvená v takzvaném konsolidačním balíčku počítala s tím, že pokud by měl zaměstnanec dohodu o provedení práce u více zaměstnavatelů a součet odměn z těchto dohod by překročil zákonem stanovený limit, muselo by být ze všech těchto dohod dodatečně odvedeno sociální a zdravotní pojistné. Zákonodárci ale zapomněli, že zaměstnavatelé nemají efektivní přehled o tom, kolik dohod jejich zaměstnanci jinde uzavřeli, a k potřebným informacím se budou jen obtížně dostávat.

„Od navržení byli jak ministerstvo práce a sociálních věcí, tak zákonodárci opakovaně ze strany Komory daňových poradců upozorňováni, že tyto změny nebudou v praxi téměř vůbec realizovatelné,“ říká člen výkonného výboru ankety Zákon roku a člen prezidia komory daňových poradců Jiří Nesrovnal. Přesto toto „hranaté kolo“, jak bývá novela přezdívána, ji parlament schválil.

„Takovéto legislativní přešlapy nedegradují ani tak samotný zákon, protože ten snad bude brzy opraven, ale mají negativní vliv na důvěru veřejnosti vůči vládě i zákonodárcům,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Nejde o jediný případ, kdy se i původně dobrý záměr nepodařilo legislativně dotáhnout. „V rámci letošního ročníku ankety jsme se zabývali také regulací daňového odpočtu na výzkum a vývoj. To je případ regulace, kdy se snaha daňově podporovat podnikatele věnující se výzkumně‑vývojovým činnostem degradovala celou řadou formálních podmínek, které musí podnikatel splnit,“ uvádí partnerka v advokátní kanceláři Deloitte Legal a vedoucí organizačního týmu Zákona roku Jiřina Procházková.

Důležitým poselstvím letošního ročníku ankety proto je, aby zákonodárci nepřehlíželi připomínky, které se jim v rámci projednávání zákonů scházejí. Mohou mezi nimi být trefné podněty varující před chybami, jež mohou naprosto znemožnit praktické využití výsledné právní úpravy.