Moderní pojetí řízení a vedení lidí

Pojem systém managementu je v manažerské odborné literatuře hojně zmiňován, nicméně jeho sémantický význam není doposud ani odbornou veřejností jednoznačně vnímán. Systém managementu je většinou chápán jako komplexní soubor manažerských metod a technik (v rámci tvrdých prvků řízení) a stylů vedení lidí (měkké prvky), jejichž účelem je správným způsobem přispívat k dosahování vytýčených cílů. V poslední době se sice vnímání systému managementu obohatilo o důraz na "dělání správných věcí" a zrodil se tak pojem vůdcovství (leadership), ale i tak zůstává pojetí managementu obsahově zúžené a nevyvážené. To může mít negativní důsledky související s výkonností a efektivností mnoha organizací ziskového i neziskového sektoru.

Obsahově úplný systém managementu by měl být tvořen třemi pilíři:

1. Osobním managementem, jehož kvalitativní úroveň v organizaci představuje základnu systému managementu.

2. Souborem manažerských nástrojů a komunikace, jež vychází z úrovně osobního managementu zejména členů top managementu a respektuje stav organizační kultury.

3. Vůdcovstvím opřeným o tzv. niterný leadership. Jeho účelem je zabezpečení dlouhodobého úspěchu organizace na základě objektivního vnímání reality (včetně rozvojových tendencí - megatrendů) a energetizace disponibilních lidských zdrojů.

PRINCIP "ZEVNITŘ VEN"

Pro zvýšení míry obsahové rovnovážnosti systému managementu je žádoucí ho formovat s výraznou preferencí principu "zevnitř ven". Tento princip zdůrazňuje, že proces individuálního zdokonalování musí každý pracovník organizace (zvláště členové top managementu) zahájit sám u sebe poznáním sebe sama, reprezentovaného svým charakterem a vlastními motivy. Tento princip také sděluje nadčasovou pravdu, že nejdříve je nutné dosáhnout soukromého vítězství v podobě získání individuální nezávislosti a formování dobrého charakteru. Teprve pak má člověk šanci dosáhnout tzv. veřejného vítězství. To se projevuje dobrými mezilidskými vztahy a schopností vstupovat do vzájemných závislostí, za účelem vytváření synergických efektů. Jinými slovy: princip "zevnitř ven" sděluje marnost preference osobnosti člověka před jeho charakterem. Konkrétněji vyjádřeno upozorňuje na fakt, že sebevětší snaha jedince vylepšovat mezilidské vztahy se mine účinkem, pokud nedosáhne nadstandardní úrovně své sociální zralosti.

OSOBNÍ MANAGEMENT

V relevantní odborné literatuře se lze setkat s dvěma přístupy k problematice osobního managementu. První, reprezentovaný např. P. F. Druckerem, je směrován specificky do profesní oblasti s cílem podstatně zvýšit výkonnost pracovníků disponujících znalostmi. Druhý, jehož protagonistou je např. S. R. Covey, má univerzální zaměření a je výzvou ke zdokonalení soukromého i profesního života člověka. Odpovídá logice posunu paradigmatu v teorii i praxi řízení - od managementu lidských zdrojů a lidských vztahů k principiálnímu vedení lidí. Staví na respektování nadčasové platnosti přírodních zákonů a z nich odvozených mentálních principů.

Pro ilustraci je rámcově uveden obsah osobního managementu (ve smyslu prvního profesního přístupu):

Sebepoznávání jako východisko pro individuální zaměření osobního managementu.

Identifikace pracovních pozic, pro něž má jedinec vhodné osobnostní předpoklady, a tudíž i možnosti dosahovat v nich největších individuálních i společenských přínosů.

Poznání, jak sebe sama v budoucnosti rozvíjet a jak a kdy měnit svou profesní orientaci.

Zůstat fyzicky i duševně aktivní po celou dobu stále se časově prodlužující pracovní kariéry.

NITERNÝ LEADERSHIP

Objektivní vnímání reality, správné stanovení vize a strategie a s tím spojené energetizace lidských zdrojů - to je alfa a omega úspěchu každé organizace. Toto převažující chápání obsahu leadershipu implicitně zdůrazňuje oporu v principu "zvenku dovnitř". V souvislosti s energetizací lidských zdrojů se zaměřuje jen na vedení druhých lidí. Má-li být leadership efektivní, měl by stavět na niterném základu myšlení a jednání manažerských osobností. S tímto paradigmatem je možno se setkat u bohužel již zesnulého P. U. Bendera. Podle něho musí skutečný lídr umět vést především sám sebe. Vedení druhých lidí se pak stává přirozenou záležitostí. V této souvislosti P. U. Bender rozlišuje dva typy lídrů:

povrchní lídry - k aktivitě je pohání strach, zištné zájmy, vlivy okolního prostředí mimo jejich kontrolu;

niterné lídry - dokážou vést sami sebe a jsou motivováni snahou pomáhat druhým lidem a touhou uskutečnit společné vize.

Pro ilustraci je uveden rámcový postup vedoucí k tomu stát se niterným lídrem:

1. Poznej sám sebe - urči své hodnoty, motivy a osobnostní typ.

2. Formuluj vizi a buď zaujatý - najdi to, co máš rád a měj rád, co děláš.

3. Riskuj - buď odvážný.

4. Komunikuj - přenášej svou vizi na ostatní, efektivně a s důvěrou.

5. Kontroluj pokrok a výsledky - zjisti, kde jsi a pak se dostaneš tam, kam se chceš dostat.

ZÁVĚR

Systém managementu každé organizace by měl být budován od své základny, která je dána úrovní osobního managementu všech pracovníků organizace, v prvé řadě však členů jejího top managementu. Vrcholem tohoto systému pak je leadership, který by však měl mít podobu niterného leadershipu.

Eliminace doposud převažujícího zúženého vnímání pojmu systém managementu není snadnou ani časově krátkodobou záležitostí. To by však nemělo odrazovat teoretiky řízení ani výkonné manažery od snah zvyšovat úroveň osobního managementu a osvojovat si návyky niterného leadershipu. Jedná se totiž o klíčové oblasti managementu s mimořádně závažnými důsledky pro efektivní fungování i budoucnost každé organizace.

prof. Ing. Ivan Vágner, CSc., MBA
Právnická fakulta MU v Brně, vagner@law.muni.cz