Chceme motivovat k práci

Koncept rovné daně ODS představila v roce 2003 v dokumentu Modrá šance, ovšem bez bližších podrobností. Nakolik je dopracován do dnešního dne?

Pracujeme na paragrafovaném znění. Rovná daň nahrazuje dvě daně - daň z příjmů a také daň z přidané hodnoty, v obou případech se má sazba sjednotit na 15 %. Součástí konceptu je i návrh, aby byla zrušena daň z výnosů z cenných papírů, dědická, darovací a z převodu nemovitostí. Spotřební daně se změny netýkají.

Nedávno jste zveřejnili základní odpočitatelné položky pro fyzické osoby. Má jít o šest tisíc pro dospělého, dva tisíce na dítě. Jde o definitivní verzi?

Probíhají diskuse o odpočtech na dítě, někteří mí kolegové navrhují 2,5 tisíce korun. Odpočty jsou záměrně hodně vysoké, nahrazují dosavadní systém řady odpočitatelných položek. Ne vše ale nechceme nahradit těmito univerzálními položkami. Dobře fungující státní podpůrné systémy, jako podpora hypoték, stavebního spoření, důchodového připojištění a životního pojištění chceme vyjmout ze zákona o dani z příjmů a nahradit je subvencemi.

I s vysokými odečitatelnými položkami budou na rovné dani biti především nízkopříjmové skupiny obyvatel. Plánujete kompenzaci pomocí sociálních dávek?

Zde jsme na začátku. Vydáváme se směrem univerzální sociální dávky. Zatím nemáme stanovené žádné číselné parametry. Oproti současné desítce sociálních dávek, které individuálně zjišťují nějakou okolnost a k tomu zajišťují sociální kompenzaci, chceme přijít se systémem, který zjišťuje sociální situaci rodiny podle výše příjmů. Například u rodiny se dvěma dětmi a ženou v domácnosti je výše odpočitatelné položky stanovena na 16 tisíc korun. Když si rodina vydělá 16 tisíc, nezaplatí sice daň, ale od státu ani nic nedostane. Řešíme, kolik dostane, když vydělá méně nebo nic. Pokud by rodina dostala na dávkách 16 tisíc, neměla by motivaci pracovat, dávka musí být menší.

Univerzální sociální dávka nahradí vše?

Snahou je, aby nahradila co nejvíc, ale nenahradí všechny dávky. Na podrobnostech se pracuje, musíme vybalancovat únosnost pro příjemce i pro stát.

Chcete snížit odvody na sociální zabezpečení z 28 % na 20 %. Jak donutíte lidi, aby se zabezpečili na stáří?

Naše koncepce je založena na povinném průběžném systému a dobrovolném soukromém připojištění. Nyní dobrovolně spoří tři miliony lidí, průměrná uspořená měsíční částka je pět set korun. Chceme se dostat s částkou na dvojnásobek a byli bychom rádi, kdyby ještě přibyl 1 až 1,5 mil. připojištěnců. Navrhujeme přechod na otevřený subvenční systém, k dalším uspořeným 500 korunám by na důchodový účet přibylo od státu 150 nebo 200 korun.

Jednou z forem přilepšení k důchodu má být i platba od vlastního dítěte. Jak to má fungovat?

Jakmile začnu přijímat starobní důchod, bude moje dítě dotázáno, komu chce poukazovat část (2 %) z odvodů na sociální pojištění. Pokud bude dítě vydělávat hodně, rodiče dostanou víc. Říkáme tomu bonus za vychované děti.

Nový systém zdanění má platit i pro podniky, zjednodušíte odpisy i zde?

Hlavní problém, který nyní řešíme, je podoba odpisů. Navrhujeme, aby si fyzické i právnické osoby s ročním obratem pod 15 milionů korun mohly odepsat náklady od základu daně ihned.

U velkých korporací zásadní změny v odpočitatelných položkách neplánujeme.

Velcí investoři nyní spadají pod režim investičních pobídek. Chcete je zrušit?

Tím, že zavádíme 15% daň pro každého, rušíme daňové prázdniny. Investiční pobídky ale zrušit nechceme.

Jedním z problémů českého průmyslu jsou nízké investice do vědy, jak je chcete podpořit?

Chceme navrhnout státní příplatek k soukromé zakázce, která se týká vědy a výzkumu. Když si podnik objedná výzkumnou práci u nějaké výzkumné instituce či školy, tak na každou korunu, kterou vynaloží soukromý subjekt, bude stát připlácet. Podle charakteru výzkumné práce by připlatil v nejhorším případě ke koruně padesát haléřů, v nejlepším tři koruny.

Počítáte se změnou zákoníku práce?

Ta musí přijít jednoznačně. Propouštění chceme udělat možné, ve jménu snadného přijímání lidí. Samozřejmě s nějakým ochranným mechanismem. Uvažujeme rovněž o zrušení minimální mzdy.

Kdy by se měly reformy spustit?

Vše připravujeme tak, aby po volbách po jednání s koaličním partnerem vznikl reformní komplex s platností od 2007.

Reformy přinesou nárůst rozpočtového deficitu. Kde na něj chcete vzít?

Přechod na nový systém znamená snížení nezaměstnanosti, zvýšení růstu HDP. Dvouprocentní snížení nezaměstnanosti přinese úsporu dvacet miliard na sociálních dávkách. Reformy sice znamenají snížení sazeb, ale také zvýšení zdaňovaných základů a úspory na straně nákladů.

Zkušenosti všech zemí ukazují na dramatickou redukci šedé ekonomiky. Nevyplácí se dělat daňovou optimalizaci, přestane být zajímavé vyvážet zisk do zahraničí kvůli zdanění. Zahraniční firmy přesměruji tok zdanění do ČR, která začne pro okolní země působit jako daňový ráj. Rovná daň funguje také jako trvalá investiční pobídka. V prvním roce dopad do bilance rozpočtu vyvolaný komplexem reforem činí dvacet miliard. Deficit celkový bude vyšší, neboť je nutné připočítat zažité dluhové hospodaření státu. Očekáváme, že v roce 2012 dosáhneme vyrovnaného rozpočtu a 2008-2009 se splní kritéria pro přijetí eura.


Ing. Vlastimil Tlustý, CSc. (50) vystudoval Vysokou školu zemědělskou, studium završil aspiranturou ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky. V letech 1991-1992 působil jako náměstek ministra zemědělství. Od 1992 je poslancem, od 2002 místopředsedou rozpočtového výboru parlamentu. V ODS je od roku 1991. Je ženatý, má dceru.