Aktuální číslo časopisu Ekonom
Aktuální změny v úpravě převádění a proplácení dovolené na zotavenou, která nebyla vyčerpána ve volnu v předepsaném čase, jsem popsal v Ekonomu č. 32. Nyní výklad doplňuji problematikou krácení dovolené.
Podmínku pro nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část je nepřetržité trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli a konání práce u něj alespoň šedesát dnů v kalendářním roce. Pokud zaměstnanci bránily v činnosti překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, krátí se mu dovolená za prvých sto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 22 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Rozhodných je vždy každých dovršených 22 zameškaných pracovních dnů, nikoliv pouze započatých.
Jaká doba se posuzuje jako výkon práce:
- doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
- dovolená na zotavenou,
- doba, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
- doba, kdy zaměstnanec nepracuje, protože je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho měsíční mzda nekrátí.
Pro účely dovolené na zotavenou se jako výkon práce neposuzuje doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby místo této služby a doba zameškaná pro jiné důležité osobní překážky v práci. Těmito překážkami není například vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení; doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení nebo zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče anebo do internátní speciální školy; nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků či vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru. Úplný seznam je uveden v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 108/1994 Sb., v platném znění.
Za mateřskou a pracovní úraz se nekrátí. Jako výkon práce se posuzuje doba mateřské dovolené, doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po níž je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Jako výkon práce se posuzuje také doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Dovolenou vyčerpanou před nástupem rodičovské dovolené nelze z důvodu čerpání rodičovské dovolené krátit. Přitom platí, že požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.
Postih absentérství. Za každou neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) může zaměstnavatel zaměstnanci krátit dovolenou na zotavenou o jeden až tři dny; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají. O tom, zda jde o neomluvené zameškání práce, rozhoduje zaměstnavatel v součinnosti s příslušným odborovým orgánem. O vlastním (rozsahu) krácení, pokud k němu přistoupí, rozhoduje zaměstnavatel sám. Dosahuje-li zaměstnanec mimořádných pracovních výsledků, může mu zaměstnavatel se souhlasem příslušného odborového orgánu krácení dovolené pro dřívější neomluvenou nepřítomnost v práci prominout. Při krácení dovolené pro omluvené i neomluvené zameškání práce musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou týdnů.
Přísněji za vazbu a trest odnětí svobody. Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 22 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost či amnestie. Při krácení dovolené z důvodu výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby neplatí, že zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval k témuž zaměstnavateli po celý kalendářní rok, musí být poskytnuta dovolená v délce dvou týdnů.
Přeplatky se srážejí ze mzdy. Dovolená, na niž vznikl nárok v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce. Při krácení dovolené ztrácí zaměstnanec nárok na tu část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena, a zaměstnanec je povinen již případně vyplacenou náhradu mzdy za vyčerpanou dovolenou nebo její část, na niž ztratil nárok, zaměstnavateli vrátit. Zaměstnavatel je oprávněn vyplacenou náhradu srazit ze mzdy; nepotřebuje k tomu uzavírat se zaměstnancem dohodu o srážkách.
Podmínku pro nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část je nepřetržité trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli a konání práce u něj alespoň šedesát dnů v kalendářním roce. Pokud zaměstnanci bránily v činnosti překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, krátí se mu dovolená za prvých sto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 22 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Rozhodných je vždy každých dovršených 22 zameškaných pracovních dnů, nikoliv pouze započatých.
Jaká doba se posuzuje jako výkon práce:
- doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
- dovolená na zotavenou,
- doba, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
- doba, kdy zaměstnanec nepracuje, protože je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho měsíční mzda nekrátí.
Pro účely dovolené na zotavenou se jako výkon práce neposuzuje doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby místo této služby a doba zameškaná pro jiné důležité osobní překážky v práci. Těmito překážkami není například vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení; doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení nebo zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče anebo do internátní speciální školy; nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků či vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru. Úplný seznam je uveden v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 108/1994 Sb., v platném znění.
Za mateřskou a pracovní úraz se nekrátí. Jako výkon práce se posuzuje doba mateřské dovolené, doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po níž je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Jako výkon práce se posuzuje také doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Dovolenou vyčerpanou před nástupem rodičovské dovolené nelze z důvodu čerpání rodičovské dovolené krátit. Přitom platí, že požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.
Postih absentérství. Za každou neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) může zaměstnavatel zaměstnanci krátit dovolenou na zotavenou o jeden až tři dny; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají. O tom, zda jde o neomluvené zameškání práce, rozhoduje zaměstnavatel v součinnosti s příslušným odborovým orgánem. O vlastním (rozsahu) krácení, pokud k němu přistoupí, rozhoduje zaměstnavatel sám. Dosahuje-li zaměstnanec mimořádných pracovních výsledků, může mu zaměstnavatel se souhlasem příslušného odborového orgánu krácení dovolené pro dřívější neomluvenou nepřítomnost v práci prominout. Při krácení dovolené pro omluvené i neomluvené zameškání práce musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou týdnů.
Přísněji za vazbu a trest odnětí svobody. Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 22 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost či amnestie. Při krácení dovolené z důvodu výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby neplatí, že zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval k témuž zaměstnavateli po celý kalendářní rok, musí být poskytnuta dovolená v délce dvou týdnů.
Přeplatky se srážejí ze mzdy. Dovolená, na niž vznikl nárok v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce. Při krácení dovolené ztrácí zaměstnanec nárok na tu část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena, a zaměstnanec je povinen již případně vyplacenou náhradu mzdy za vyčerpanou dovolenou nebo její část, na niž ztratil nárok, zaměstnavateli vrátit. Zaměstnavatel je oprávněn vyplacenou náhradu srazit ze mzdy; nepotřebuje k tomu uzavírat se zaměstnancem dohodu o srážkách.
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
