Firmy hledají cesty, jak dostat své zaměstnance k psychologům

Podle firemních psychologů lidé aktuálně řeší hlavně témata nejistoty a strachu, dopady sociální izolace, pracovní přetížení a vyhoření. "Začátek roku přinesl téma demotivace, nedostatku energie a odhodlání do práce a s tím spojený velice pomalý rozjezd. Proto se nyní často u firem setkávám s potřebou znovu probudit vnitřní motivaci zaměstnanců," shrnuje koučka a psycholožka Daniela Kolomazníková. S covidem ale na povrch vypluly i potíže, které lidé měli již dříve. Navzdory home officu zaměstnanci například v práci stále řeší šikanu. "Pokud byla na pracovišti už předtím, plynule přešla do on-linu. Objevuje se hodně i sexuální harašení," vysvětluje firemní psycholožka Olga Zimmermann.

Pět tisíc korun − částka na tři sezení

Firmy poptávají nyní jak urgentní pomoc pro naléhavé případy, kdy už si dotyčný neví rady, tak i dlouhodobou spolupráci s psychologem, který by byl součástí týmu a pomáhal s nábory, adaptací lidí, motivací, rozvojem i pracovními výkony. Hodně často mají firmy telefonické linky, které fungují 24 hodin denně, běžné jsou jednorázové konzultace s odborníky i delší terapie.

"Vždy je důležitá anonymita," zdůrazňuje Markéta Černá, zakladatelka společnosti Feel good company, která firmám poskytuje komplexní péči o zaměstnance. "Lidé se k našim odborníkům objednávají, aniž by museli dávat vědět zaměstnavateli. Řešit mohou cokoli, nemusí to souviset s prací," vysvětluje Černá. Společnost si jen stanoví rozsah služby a paušální částku za jednoho zaměstnance. "My už pak jen hlídáme, jak moc ji lidé čerpají," dodává. Ideální investice je podle jejích slov pět tisíc na člověka. "Vyjde to přibližně na tři konzultace, což už nějaký efekt má, a lidé se pak individuálně rozhodují, zda si to chtějí dál platit, nebo už problém vyřešili. Jsem zastáncem toho, aby se dotyčný na terapii spolupodílel, protože je pak více motivovaný."

Nabídku pomoci psychologa je ideální propagovat přes příběhy. O zkušenostech s touto podporou může třeba promluvit někdo z vedení.

To, jak firmy řeší nastavení služeb, se může hodně lišit, stejně jako výše investice do jednotlivých lidí, poznamenává Daniela Kolomazníková: "U klíčových zaměstnanců se může jednat o investice v řádu několika set tisíc korun ročně. U řadových pracovníků bývá roční rozpočet v jednotkách či desítkách tisíc korun."

Vždy je dobré investovat i do prevence. Může mít podobu osvěty − webinářů, workshopů −, ale i výzev ke společnému odpočinku nebo setkání nad jiným tématem − například tanec, zpěv nebo hudbu. Což zároveň pomáhá stmelovat týmy. "Pořádáme nyní třeba workshop intuitivního tance. Jde to i v on-linu. Zapojí se, kdo chce, je možné si nechat vypnutou kameru," říká Černá.

Chce to čas a netlačit

Podpora duševního zdraví ze strany zaměstnavatele je dlouhodobá záležitost. "Nelze čekat, že se na řešení svých problémů vrhnou všichni hned, jak zaměstnavatel nabídne psychologa," myslí si Simona Zábržová, která na počátku pandemie založila Soulmio, platformu pro duševní péči o zaměstnance. "Firmy, které začaly s péčí o duševní pohodu zaměstnanců už dřív, mají teď situaci lehčí, protože jsou na to jejich lidé zvyklí. Tam, kde je to nové téma, může větší využívání začít i za dva či tři roky," doplňuje Olga Zimmermann. Společnosti by podle ní měly být opatrné s tím, jak se zaměstnanci o tomto tématu mluví: "Dobré je začít třeba workshopem na téma psychická odolnost, ne rovnou s těžkými onemocněními."

Jak nabídku psychologické podpory představit lidem, aby ji začali využívat? Psychologové se shodují, že ideální je přinášet příběhy o tom, jak psycholog pomohl přímo konkrétním zaměstnancům. "Ideální je, když se pro za­čátek svěří někdo z managementu, postupně lze pak přidávat i příběhy lidí zdola. Čím víc příběhů, tím víc bude normální pomoc přijmout," říká Zimmermann. "Pokud už například podnik spolupracoval s nějakými psychology, ať spolupráci prohloubí − natočí s nimi video, přivede je do kanceláře, aby všichni měli více možností se s nimi blíže seznámit," zmiňuje firemní psycholožka a dodává, že čím méně tlaku a více svobody, tím dřív zaměstnanci podpory využijí. "Musí sami chtít," navazuje Černá. "Pokud v podniku převládá ostych nebo lidé ještě nemají reálný náhled na svou situaci, doporučuji jít cestou tematické inspirace v podobě workshopů," dodává.

Důvodem, proč zaměstnanci pomoc psychologa nemusí přijmout, je často fakt, že se za potřebu této formy pomoci pořád ještě stydí. Je třeba vytvořit standard z toho, že na pracovišti působí. "Udělat z něj partnera, který se účastní i různých firemních událostí," doporučuje Kolomazníková. Přijmout pomoc bude těžké i pro zaměstnance v podnicích se špatnou firemní kulturou, kde není možné mluvit otevřeně a kde vládne strach.