Nabídka péče o duševní zdraví je pro české firmy čím dál zajímavějším benefitem. Může za to pandemie nemoci covid-19, která firmy přinutila zajímat se o své zaměstnance, odříznuté od světa, trochu jinak. Před nedávnem odstartovala své fungování platforma Soulmio, která nabízí ve firmách komplexní psychologickou podporu a prevenci od konzultací s psychology přes psychodiagnostiku až po lifestylově pojaté konkrétní návody, jak relaxovat. Kompletně on-line a za cenu přibližně 150 korun za měsíc na jednoho zaměstnance. "Nemá to být služba jen pro ty výše postavené, každý by si měl najít něco, co mu pomůže zlepšit psychickou pohodu. A tedy i výkonnost," říká Simona Zábržová, která dříve pracovala na vysokých manažerských pozicích a k projektu péče o duševní zdraví ji přivedla vlastní zkušenost s vyhořením. Spokojený zaměstnanec je podle ní efektivnější a lépe následuje cíle a vize své firmy.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Krize nyní nutí firmy šetřit, není pro ně péče o duševní zdraví zaměstnanců nyní zbytné téma?

S covidem se vnímání tohoto tématu na trhu hodně změnilo. Dříve na něj manažeři tolik neslyšeli, teď je tomu naopak. Projekt jsem připravovala déle než 10 měsíců a po celou tu dobu o tématu mluvím s firmami. Začala jsem je obcházet už před rokem, když jsem ještě neměla jasnou představu, jak to celé uchopit. Zajímavé je, že se firmy na tvorbě platformy nechtěly podílet, chtěly rovnou už postavený projekt. Nedokázaly péči o psychickou pohodu svých zaměstnanců nijak uchopit. Maximálně měly firemního psychologa, to je ale podle mě neúplná cesta. Jednak je ve firmách, které mají tisíce zaměstnanců, mizivá šance, že se s ním vůbec konkrétní zaměstnanci potkají, a hovořit o nějaké hlubší práci se nedá už vůbec. Další nevýhoda je, že terapie v rámci firmy často nemá potřebnou anonymitu.

Pracovala jste v obchodu, marketingu či IT a vždy na vysokých pozicích. Co vás přivedlo k mentálnímu zdraví?

Dvojnásobná zkušenost s vyhořením. Díky tomu jsem prošla mnoha terapiemi od klasických až po duchovní a celé téma mě chytlo. Bylo o něm málo informací, a tak jsem se rozhodla jednotlivé cesty zkoušet, vzdělávat se, sledovat, co mi konkrétně pomáhá, a zkoumat proč. Díky svým zkušenostem jsem dokázala naši současnou nabídku pro firmy postavit komplexně.

Simona Zábržová

Původně se věnovala obchodu a marketingu. Vedla marketingové agentury Malota Production či Suitu, kterou spoluzaložila. V posledních letech se díky zkušenostem s vlastním vyhořením věnuje seberozvoji a koučování. Jejím novým počinem je Soulmio, on-line platforma pro firmy pečující o mentální zdraví zaměstnanců.

Jiné společnosti nabízejí buď on-line psychology, nebo jen workshopy. Vy to všechno propojujete. Měla jste pro platformu nějakou inspiraci?

Hledala jsem ji dlouho jak u nás, tak v zahraničí, ale nikde jsem nic, co by odpovídalo mé představě o komplexnosti, nenašla. Chtěla jsem platformu postavit s odborníky, ale v oboru jsem tenkrát znala minimum lidí. Navíc to byli lidé s ordinační praxí a jejich postoj k prevenci byl přinejmenším ambivalentní. Program přitom stojí právě na prevenci a sebepoznání. Protože aby mohl člověk dobře fungovat jak v životě, tak i v pracovním týmu, musí si být vědom svých limitů anebo by se alespoň měl sebepoznáním zabývat. Program jsem ladila dlouho kvůli tomu, aby dokázal zasáhnout většinu lidí ve firmě a přitom byl pro firmy cenově dostupný. Služby psychologů jsou velmi drahé, fyzické hodinové sezení stojí v průměru od 600 do 2000 korun. V naší platformě jej mohou mít zaměstnanci zadarmo v rámci svých pracovních benefitů a zaměstnavatele stojí tolik co dvě stravenky na jednoho zaměstnance za měsíc.

Firmy se k péči o mentální zdraví svých zaměstnanců neumí postavit. Sama bych s tím ale měla problém, kdybych neměla zkušenost s vyhořením.

Komu je projekt určený a jaké firmy na duševní zdraví slyší nejvíce?

Je pro všechny firmy s padesáti a více lidmi. S největším zájmem se setkáváme v korporacích, v e-commerce a mladých firmách, ty jsou v přemýšlení o zaměstnaneckých tématech a potřebách dál. Zapadá jim do jejich firemní kultury. Záleží vždy na určité osvícenosti HR manažera, případně ředitele firmy. Je na nich, jak se k problematice mentálního zdraví staví sami a podle toho vnímají důležitost tématu i pro své zaměstnance.

Lidé jsou v duševních záležitostech konzervativní, jak je chcete naučit platformu využívat?

Vždy se najdou tací, kteří budou toto téma striktně odmítat. Nikoho nutit nebudeme. Protože aby se dalo pomoct člověku k psychickému balancu, je nutné, aby on sám chtěl. Snažíme se tvořit takový obsah, aby pro lidi byl zajímavý a zábavný. Proto se bude většina témat našich živých přenosů odvíjet od témat, která vyšla jako problematická z našeho průzkumu z letošního dubna.

Co vás na závěrech průzkumu nejvíc překvapilo?

Alarmující mi přišlo, že 40 procent lidí zažilo v nějaké míře vyhoření. Dále to, že se každý čtvrtý člověk ve firmě necítí respektovaný, a také to, že firmy podle svých zaměstnanců neumějí komunikovat své vize. Když se tohle všechno spojí dohromady, tak z toho mohou jednoduše vznikat stavy úzkosti či deprese. Nepřekvapilo mě naopak, že lidem chybí v rámci firmy často zpětná vazba, to je takový evergreen. Stejně jako to, že nám jako jeden ze způsobů relaxace vyšel pornoserver. Pornhub jako relaxaci uvedlo z 200 respondentů osm mužů. Celkově se mi potvrdilo, co jsem viděla ve firmách: že se o zaměstnance nikdo moc z hlediska mentálního zdraví nestará. Nutno dodat, že dotazník vyplňovaly většinou ženy, které se také o mentální zdraví zajímají více.

Bude probíhat i nějaká zpětná vazba firmě o tom, co řeší její lidé?

Nabízet bychom to mohli, ale já to z morálního hlediska nechci dělat. Zaměstnance a jejich problémy musíme chránit, jinak by nebyli motivovaní platformu používat nebo by ji mohli používat se strachem, co si o nich zaměstnavatel bude myslet. Firmám můžeme maximálně sdělit, jaké typy podpory lidé využívají a okruhy témat. Psychologové jsou navíc vázání úplnou mlčenlivostí. Firma od nás dostává měsíční report, kolik hodin jaké služby bylo využito, další konkrétní informace ale neposkytujeme.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné Ekonomu