Většina Čechů věří, že jejich životní styl může ovlivnit délku a kvalitu jejich života. Čtvrtina dokonce očekává, že se dožije stovky. V praxi se ale zdaleka nechovají tak, jak sami věří, že by měli. Nedbají na prevenci, podstatná část z nich spí maximálně šest hodin denně a téměř každý druhý zažívá stres alespoň polovinu dní v týdnu.

Ukazují to exkluzivní data výzkumné agentury Ipsos pro Hospodářské noviny a první český Longevity Index. Ten rozebral, jak lidé pečují o své zdraví a které důležité návyky naopak zanedbávají.

V pěti klíčových oblastech Češi dosáhli celkového skóre 53 bodů ze sta. A data ukazují, že na pokoření stovky let mají reálný předpoklad jen čtyři procenta z nich. Podrobné výsledky se budou rozebírat v úterý na HN Health & Longevity Summitu 2026. 

1. Zanedbané prohlídky

Nejhůře na tom Češi jsou, co se týče zdravotní prevence. Na všechny prohlídky, na které mají nárok ze zdravotního pojištění, tedy na návštěvu praktického lékaře jednou za dva roky, zubaře jednou za rok a v případě žen každoroční gynekologickou prohlídku, totiž pravidelně dochází jen polovina lidí. Na část z těchto prohlídek chodí necelých 41 procent lidí, 10 procent pak ani na jednu.

Realita navíc podle epidemioložky Elišky Selinger může být ještě horší. „Lidé v průzkumech systematicky nadhodnocují to, co považují za správné chování. Navíc často ani nevědí, na které prohlídky a screeningy mají nárok a v jakém intervalu,“ říká expertka ze Státního zdravotního ústavu. A dodává, že velkým problémem je zejména nedocházení na screening rakoviny tlustého střeva, na který mají jednou za dva roky nárok lidé nad 45 let. Výrazně by pak podle ní pomohlo, kdyby se pojišťovnám podařilo informace o prohlídkách a vyšetřeních více dostat mezi lidi – zvacími SMS zprávami, zjednodušením objednání třeba online formuláři nebo nabízením termínů mimo pracovní dobu.

2. Vyhozené peníze za doplňky stravy

O něco lépe si Češi vedou ve výživě, která je druhým aspektem indexu. Více než polovině se daří pít dostatek tekutin a jíst dostatek ovoce a zeleniny, necelá půlka pak v jídelníčku cíleně omezuje cukr a 39 procent i ultrazpracované potraviny a alkohol. Třetina lidí pak jí dostatečně pravidelně.

Oblíbené jsou zároveň doplňky stravy, za které Češi průměrně utratí 435 korun měsíčně. Téměř polovina bere pravidelně hořčík, třetina pak vitaminy C a D, pětina omegu 3. Ačkoli čísla ukazují ochotu lidí do svého zdraví investovat, neprojevuje se to zatím v zájmu o nadstandardní zdravotní vyšetření, na které chodí velmi okrajově.

„Doplňky stravy jsou atraktivní, protože slibují zázraky a zdraví bez námahy. Legislativně jsou to však prostě potraviny a výrobce tak vůbec nemusí prokazovat, že fungují,“ komentuje Selinger.

Žádná velká vědecká studie do této chvíle neprokázala, že by jakýkoli doplněk stravy pomohl snížit riziko srdečních onemocnění, rakoviny či zkrátka prodloužit život. „Suplementace má samozřejmě smysl v konkrétních situacích, třeba v těhotenství, u kojenců nebo při prokázaném nedostatku. Pro běžného člověka je ale mnohem lepší investovat těch 435 korun měsíčně do kvalitní ryby, zeleniny nebo luštěnin. U nich je přínos pro zdraví a délku života prokázaný,“ dodává expertka.

Nejhůře na tom Češi jsou, co se týče zdravotní prevence. Na všechny preventivní prohlídky pravidelně dochází jen polovina lidí.

3. Mladí ve stresu

Češi na tom zároveň nejsou tak dobře ani z hlediska psychické odolnosti, která je třetím pilířem indexu. Alespoň polovinu týdne zažívá silný stres téměř polovina lidí. Nejčastěji jsou to přitom mladí nezadaní lidé (takzvaní singles) a demografická skupina mladých pracujících párů bez dětí (takzvaní dinkies – double income, no kids). 

Podle experta na spotřebitelské chování z agentury Ipsos Miroslava Pašky je za tím samotná fáze života těchto lidí. „Jsou to většinou mladí lidé, kteří už nejsou pod ochranou rodičů a vylétávají z hnízda. Kromě výzev spojených s nastartováním kariéry před nimi stojí i jiné otázky spojené s osamostatňováním – bydlení, potenciální zakládání rodiny a tak dále,“ říká.

Data ukazují, že míra stresu se pak snižuje u starších generací a těch, kteří už nepečují o děti. „Dochází například ke snížení výdajů na chod domácnosti a třeba také začnete pociťovat více volného času, který můžete věnovat sami sobě a svým aktivitám,“ dodává Paška. 

I v této oblasti ovšem chybí dostatečná prevence. Aktivitám zlepšujícím psychické zdraví, jako je trávení času s rodinou a přáteli, pobyt v přírodě nebo věnování se koníčkům, každý den věnuje pozornost jen pětina lidí, 37 procent pak jednou do týdne. 

4. Nedostatek silového tréninku

Čtvrtou oblastí, kterou index nahlíží, je pohyb. Ten Češi v dotazníku označovali za nejdůležitější aspekt zdravého životního stylu vůbec nejčastěji. Reálně se však rozmanitým sportovním aktivitám věnují dostatečně často jen necelé dvě pětiny lidí. Alespoň jednou týdně si zacvičí přes 70 procent Čechů, zbytek jen několikrát do měsíce, nebo dokonce nikdy.

Nejoblíbenější formou pohybu je svižnější i pomalá chůze, další jsou turistika, plavání a cyklistika. Až na pátém místě je silový trénink, který řada vědeckých studií určila jako nejdůležitější prevenci úbytku svalů a chřadnutí kostí v pozdějším věku. Pravidelně se protahuje každý pátý a běhá každý šestý.

5. Podceňovaný spánek

Nejlépe jsou na tom ze všech pěti pilířů Češi, co se týče spánku, který je klíčový pro správné fungování těla a mozku. Ani s ním ale nejsou lidé dostatečně spokojení – jako dobrou kvalitu svého spánku vyhodnotila jen třetina. Stejný počet pak uvedl únavu a nedostatek energie jako důvod, proč se více nevěnují svému zdraví.

Asi polovině Čechů se daří spát mezi sedmi a osmi hodinami denně a 59 procentům i usínat vždy v podobnou dobu. Celkem 49 procent se zároveň vyhýbá kofeinu ve večerních hodinách a 46 procent dbá na správné prostředí pro spánek, jako je chladná a vyvětraná místnost. Před spaním nepije alkohol přes pětinu lidí, dívání se do obrazovek v tuto dobu omezuje ale jen 14 procent lidí.

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-67951260-cesi-se-chteji-dozit-stovky-potencial-na-to-ma-ale-jen-male-procento-populace-longevity-index-hn-odhalil-5-veci-ktere-delaji-spatne