Flashpoint podle Martina Petříčka

AI dostala účet za optimismus

Šéf Nvidie Jensen Huang má problém, který nevyřeší ani ten nejvýkonnější čip. Přiznal mimomanželský vztah s podnikatelkou Alice Huang, která je podle amerických zpravodajců spojována s čínskou rozvědkou. Podle firmy nejsou namístě obavy, že unikla firemní tajemství nebo byla ohrožena národní bezpečnost USA. Pro společnost, jejíž čipy hrají klíčovou roli v technologickém soupeření Ameriky s Čínou, je však i samotné podezření nepříjemné.

Akcie Nvidie přitom výrazně ztrácely už před vypuknutím aféry. Technologický sektor má za sebou krušný měsíc. Index Nasdaq 100 během něj odepsal 12,6 procenta, přičemž ve čtvrtek 5. listopadu se propadl o více než šest procent. Šlo o nejprudší jednodenní pokles od března 2020. Za výprodejem stojí především pochybnosti, zda se astronomické investice do AI skutečně vrátí. Nervozitu prohloubily obavy z omezení výstavby datových center po amerických kongresových volbách i možné nucené prodeje zadlužených investorů.

Rohlík míří na burzu. A možná jen do Prahy

Foto: Lukáš Bíba

Tomáš Čupr chystá Rohlík na burzu a překvapivě by mu mohla stačit ta pražská. Dosud se přitom spekulovalo především o Frankfurtu, Amsterdamu nebo Londýně, případně o kombinaci dvou burz. Skupina už vybírá poradce a vstup na burzu by se mohl uskutečnit již během příštího roku. Pro pražský parket, na němž je nových atraktivních titulů jako šafránu, by to byla mimořádně cenná posila. A pro Čupra příležitost ukázat, že i evropská technologická firma může hledat investory doma.

Rohlík má přitom čím zaujmout, ale také co vysvětlovat. Ve finančním roce končícím v dubnu 2026 zvýšil tržby téměř o třetinu na 1,5 miliardy eur a upravený provozní výsledek EBITDA se přehoupl z dvacetimilionového minusu do zisku 23,2 milionu eur. Skupina však zatím nedosáhla čistého zisku. Za uplynulý finanční rok vykázala ztrátu 66,1 milionu eur, ačkoli vedení počítá s dosažením bodu zvratu na úrovni čistého výsledku už v aktuálním účetním roce. S pražským kapitálovým trhem už má Rohlík zkušenosti díky dluhopisům. Emise jeho financující společnosti v objemu 4,5 miliardy korun nese šestiprocentní úrok a je splatná v roce 2029. Vstup na burzu by ovšem znamenal mnohem ostřejší prověrku. Zatímco držitelé dluhopisů sledují hlavně schopnost firmy splácet, akcionáři budou chtít vědět, kolik může Rohlík v budoucnu skutečně vydělávat.

Hotely vzdorují drahým letenkám

Technologické akcie padají, ale velké hotelové řetězce hlásí překvapivou odolnost. Marriott, Hilton a Hyatt zlepšily letošní výhledy, největší hotelové skupiny získaly od začátku roku na burzovní hodnotě dohromady téměř 50 miliard dolarů. Ani drahé letenky a válka na Blízkém východě lidi od cestování neodradily. Na stejnou chuť vyrazit do světa sází Airbnb. Po zlepšení odhadu letošního růstu tržeb její akcie v pátek vyskočily o více než deset procent. Ve třetím čtvrtletí vykázala 155 milionů rezervovaných nocí a míst v doplňkových službách, o 16 procent více než loni.

Rožnovu zůstávají čipy. Miliardy ne

Foto: onsemi

Jedna z největších plánovaných průmyslových investic v historii Česka se nakonec neuskuteční. Americký výrobce polovodičů onsemi zrušil plán na rozšíření svého závodu v Rožnově pod Radhoštěm za zhruba 44 miliard korun. Projekt měl vytvořit kompletní výrobní řetězec pro čipy z karbidu křemíku, využívané především v elektromobilech a moderní energetice. Ještě loni v listopadu přitom Evropská komise schválila možnost státní podpory ve výši téměř 12 miliard korun. Na vině je podle výrobce vývoj globálního trhu s karbidem křemíku, podle odborníků i pomalejší rozvoj elektro­mobility. Firma nicméně zdůrazňuje, že z Česka neodchází. Výroba v Rožnově pokračuje a onsemi počítá s dalšími investicemi i náborem zaměstnanců v Rožnově a Brně. Tohle optimistické prohlášení má ovšem trochu trpkou příchuť. Loni firma v Česku propustila 170 lidí a letos v květnu oznámila propuštění dalších zhruba dvou stovek zaměstnanců.

Varufakis narazil na bankovní přepážku

Foto: Profimedia

Pamatujete si ještě na Janise Varufakise, charismatického řeckého ministra financí, který v roce 2015 uprostřed dluhové krize sváděl tvrdé bitvy s evropskými věřiteli a Mezinárodním měnovým fondem o podmínky finanční pomoci Řecku? Muž, který tehdy odmítal další drastické škrty a úsporná opatření, má problém jiného druhu: bankovní účet. Panevropské levicové hnutí DiEM25, jehož je spoluzakladatelem, přišlo v Belgii o přístup ke svým penězům.

Z účtu hnutí financuje provoz kanceláře i mzdy zaměstnanců, a proto nyní vyhlásilo mimořádnou sbírku. Banka podle DiEM25 svůj krok nijak nevysvětlila, její jméno však organizace nezveřejnila. Varufakis naznačuje možnou politickou motivaci, pro takové podezření ale zatím nejsou doložené důkazy.

Případ zapadá do širší debaty o takzvaném debankingu, tedy omezování přístupu k bankovním službám. Banky sice musejí prověřovat klienty kvůli praní peněz či sankcím, bez účtu se ale těžko provozuje i legálně fungující politické hnutí. Celá situace má jistou ironii. Varufakis, který kdysi zpochybňoval pravidla fungování eurozóny, teď žádá, aby mu alespoň jedna evropská banka vysvětlila ta svá.