Máte pocit, že už vám kolem poledne dochází energie? Pohled na padající listí a pošmourné počasí za oknem ve vás vyvolává pocity smutku? Štvou vás s postupujícím říjnem čím dál více vaši kolegové i blízcí? Nemusí jít jen o běžný splín, ale o příznak sezonní afektivní poruchy, někdy lidově označované jako podzimní deprese. Ta je v mezinárodní klasifikaci nemocí MKN-10 vedena jako specifický typ onemocnění označovaný periodická depresivní porucha.

Podle výsledků švýcarské studie, která sledovala účastníky po dobu více než dvaceti let, se s ní dlouhodobě potýká zhruba 3,5 procenta populace. Výrazně ohroženější jsou ženy, u nichž se daný neduh vyskytuje pětkrát častěji než u mužů. Alespoň jednu podstatnější depresivní epizodu pak podle vědců zažije během podzimních a zimních měsíců nejméně jednou každý desátý člověk. Dobrou zprávou je, že s podzimními a zimními chmurami je možné se vypořádat i jinak než léky.

Hra o hormony

Současné vědecké poznatky naznačují, že klíčovou roli při vzniku podzimních a zimních depresí hrají dva hormony, serotonin a melatonin. Zkracující se den a omezený čas, po který svítí slunce, omezují fungování mechanismů v lidském mozku, které udržují optimální hladinu serotoninu v těle. Negativní vliv na hladinu tohoto hormonu má i nedostatek vitaminu D, který člověk získává především ze slunečních paprsků. V důsledku poklesu látky přezdívané hormon štěstí pak dochází k výkyvům nálad a omezení pocitu spokojenosti.

Kratší doba vystavení slunečnímu světlu má za následek i zvýšenou produkci melatoninu. Ten pomáhá řídit biologické hodiny a signalizuje tělu, že je čas jít spát. Jeho nadprodukce vyvolává pocity zvýšené únavy během dne a přetrvávající ospalost.

V důsledku poklesu serotoninu dochází k výkyvům nálad. Kratší pobyt na slunci má za následek i zvýšenou produkci spánkového hormonu.

S výkyvy melatoninu podle studií souvisí i letní sezonní afektivní porucha. Ta je mnohem vzácnější než podzimní a zimní deprese. Díky nadměrnému přísunu světla se hladina spánkového hormonu snižuje, což může spolu s horkým počasím vést k nespavosti, špatné kvalitě spánku a k následné podrážděnosti, úzkosti a ztrátě chuti k jídlu.

K podzimním a zimním depresím může přispívat i narušení běžného denního biorytmu. I zde hraje roli nedostatek slunce, který dokáže zmást vnitřní biologické hodiny a narušit usínání a vstávání v jinak běžných časech.

Některé studie však naznačují, že příčiny vzniku podzimní a zimní sklíčenosti mohou být komplexnější a nemusí souviset pouze s kratšími dny. Loňský jihokorejský výzkum například zjistil, že podíl osob se sezonní depresí je vyšší u obyvatel zemí, které Světová banka řadí mezi ekonomiky s vysokými příjmy. Vědci rovněž zjistili, že daný podíl je výrazně nižší v asijských státech než v zemích Evropy a Severní Ameriky. Příčiny těchto rozdílů zatím nejsou dostatečně objasněny.

Chmury zažene procházka i umělé slunce

Čelit podzimní a zimní depresi je možné několika způsoby. Nejefektivnější je světelná terapie pomocí speciální lampy vyzařující bílé světlo o intenzitě deseti tisíc luxů. Vědci totiž zjistili, že tělem vyžadované paprsky nemusí nutně pocházet ze slunce a umělá náhrada funguje stejně dobře. Pro nejlepší efekt se doporučuje strávit před lampou půlhodinu denně, ideálně hned po probuzení. Efekt této léčebné metody u pacientů se sezonní afektivní poruchou potvrzuje hned několik studií prováděných v posledních padesáti letech. 

Výzkumy z posledních let navíc ukazují, že světelná terapie může pozitivně působit i na jiné typy depresí. Například vědecký tým pod vedením Artura Menegaze de Almeidy publikoval předloni souhrnnou analýzu výsledků jedenácti dřívějších studií, která ukázala ústup příznaků nesezonní deprese u zhruba 41 procent zkoumaných osob. U 60 procent účastníků došlo alespoň k jejich zmírnění. Lampy nejsou zvlášť drahé. Různé modely se dají pořídit u prodejců léčebných pomůcek i elektroniky od 1500 do 5000 korun.

Konzervativnější metodou předcházení a odvracení sezonních depresivních stavů je například půlhodinová ranní procházka, a to i když je pod mrakem. Aspoň nějaký přísun slunečních paprsků na začátku dne pomáhá nastartovat denní biologické hodiny. 

Pomoci může i cvičení, jóga či jiná tělesná aktivita, která pomáhá uvolňovat endorfiny. Na jídelníčku by se měly objevovat ryby, vlašské ořechy a další potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Ty mimo jiné posilují mozkové buňky a pomáhají s regulací hladiny serotoninu a dalších neurotransmiterů. Z hlediska volnočasových aktivit se doporučují ty vykonávané ve větší skupině lidí. Při setrvávajících stavech se pak doporučuje konzultace u odborníka na duševní zdraví.

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-67951000-podzimni-deprese-neni-pocit-ale-diagnoza-da-se-ji-celit-aktivitou-a-bez-medikamentu