Co čeká podnikatele od léta 2026?

Blíží se polovina kalendářního roku a s 1. červencem se obvykle pojí větší množství legislativních změn. Letos k tomuto datu vydaných či účinných novinek pro podnikatele není tolik na počet, ale o to významněji zasahují do administrativy a průběžného fungování firem i OSVČ. Samozřejmě se jedná o jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, dále dochází třeba ke změně minimální hranice záloh na sociální zabezpečení pro OSVČ.

Také dodám, že Česká republika sice k 7. 6. 2026 nestihla implementovat evropskou směrnici o transparentním odměňování zaměstnanců a na konkrétní zákonnou podobu si počkáme až do 1. 1. příštího roku, nicméně rámec změn je znám a zaměstnavatelé už se mohou připravovat, aby se vyhnuli shonu na poslední chvíli.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMZH)

Od 1. 7. 2026 nabývá účinnosti další etapa JMZH. K dosavadním povinnostem zaměstnavatelů (kompletní zaevidování všech zaměstnanců a pracovních vztahů, registrace do evidence zaměstnavatelů nejpozději dva kalendářní dny před nástupem prvního zaměstnance a ve stejné lhůtě přihlášení mzdové účtárny, podávání JMHZ elektronicky za každý předchozí měsíc ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího měsíce) přibude přihlašování zaměstnanců dle nových pravidel i do evidence zaměstnanců.

Zaměstnavatel je bude muset přihlásit nejpozději před okamžikem nástupu do práce (nejdříve však 8 dní před plánovaným dnem nástupu), nebo ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy zaměstnavateli vznikla povinnost poskytovat zaměstnanci plnění. Pokud zaměstnanec nakonec nenastoupí, bude mít zaměstnavatel povinnost tuto skutečnost oznámit ČSSZ do 8 kalendářních dnů. Upozorňuji, že samotné uzavření pracovní smlouvy nebo jiného obdobného smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ještě nezakládá povinnost registrace zaměstnance. Ta se odvíjí až od jeho skutečného nástupu do práce (vzniku účasti na pojištění).

Sankce a daňové dopady JMHZ

V případě, že zaměstnavatel své povinnosti uložené zákonem o JMHZ nesplní, ČSSZ bude mít povinnost vyzvat ho k dodatečnému splnění. Když tak neučiní ani po výzvě ČSSZ, může mu být uložena pokuta od 20 000 do 100 000 Kč (případně ve výši součinu částky 5000 Kč a počtu zaměstnanců, kteří jsou evidováni v evidenci zaměstnanců v poslední den období, za něž mělo být jednotné měsíční hlášení/opravné hlášení podáno).

Už od 1. 1. 2026 byl zrušen výhodný režim zdanění odměn členů orgánů právnických osob, kteří jsou fyzickými osobami a českými daňovými nerezidenty. Jde tedy většinou o zahraniční jednatele a členy představenstev, kteří podléhají měsíčním zálohám na daň ze závislé činnosti v závislosti na výši příjmů (progresivnímu zdanění) namísto srážkové dani.

Konečnou etapou JMZH, jež nastane od 1. 1. 2027, bude konec srážkové daně a přechod na samovyměřování záloh. Dojde ke zrušení srážkové daně u dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti i u zaměstnání malého rozsahu. Tyto příjmy budou nově zdaněny formou měsíčních záloh na daň, přičemž při splnění stanovených limitů nevznikne povinnost podávat daňové přiznání.

Zálohy OSVČ na pojistné

Od 1. 7. 2026 nabude účinnosti novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, která se týká osob samostatně výdělečně činných. Změna zákona ruší plánované zvýšení minimálních odvodů OSVČ na důchodové pojištění od roku 2026 a zachovává jejich výši na úrovni roku 2025, tedy 35 % průměrné mzdy.

Návrh zákona reaguje na ekonomickou situaci drobných podnikatelů. Výše základu, ze které se odvody vypočítávají, se zastavuje na úrovni roku 2025. Se stejným nastavením se počítá i pro rok 2027, takže živnostníci se nemusejí obávat dalšího skokového nárůstu. Novela rovněž upravuje přechodná ustanovení, která umožní vrácení případného přeplatku těm, kteří odváděli vyšší zálohy podle původního znění zákona: Platí to pro období od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026.

Co s přeplatkem na sociálním pojištění:

1. Žádost o vrácení přeplatku podat písemnou formou do 31. 12. 2026 a OSVČ jej dostane zpět nejpozději do dvou měsíců. Chcete-li peníze co nejdříve, podejte žádost ihned po nabytí účinnosti novely. Formulář najdete na ePortálu ČSSZ.
2. Žádost o započtení na budoucí zálohy – na základě této žádosti ČSSZ přeplatek použije na úhradu záloh v dalších měsících.
3. Pokud nepožádáte, přeplatek bude spolu s dalšími zálohami na pojistné na rok 2026 započítán do uhrazeného pojistného při zúčtování přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2026. Buď se tak sníží případný nedoplatek, nebo zvýší celkový přeplatek na pojistném.

Nová minimální měsíční záloha bude od 1. 7. činit 5005 korun místo dosavadních 5720 Kč. Změna má dopad i na paušální daň z přijmu. Zastavení nárůstu minimálního vyměřovacího základu u sociálního pojištění se projeví též v prvním pásmu paušální daně OSVČ, která letos vzrostla na 9984 Kč, nakonec by ale měla klesnout na 9162 Kč měsíčně. V druhém a třetím pásmu zůstane stejná.

Co s přeplatkem na dani:

Oproti zálohám na sociální pojištění nepůjde letos požádat o vrácení přeplatku, OSVČ si ale bude moci snížit další platbu paušální daně. Kdo si paušální daň v červenci nesníží, bude moci o vrácení přeplatku požádat až po skončení zdaňovacího období.

Co očekávat v nejbližší budoucnosti

Nyní probíhá legislativní proces vycházející z legislativy evropské, který přinese významnější strukturální změny na straně zaměstnavatelů. Jde o transpozici směrnice o transparentnosti odměňování, která má posílit zásadu rovné odměny za stejnou práci či práci stejné hodnoty a eliminovat neodůvodněné rozdíly v odměňování žen a mužů. Promítne se do novely zákoníku práce, účinné velmi pravděpodobně od 1. 1. 2027.

Pro zaměstnavatele to bude znamenat nastavení vnitřních předpisů a procesů tak, aby způsob stanovení mzdy byl předvídatelný a srozumitelný. A aby existovala pravidla uplatňovaná na všechny srovnatelné zaměstnance, samozřejmě s nutností dodržování zákonných limitů: minimální mzda – spodní hranice odměny za práci a zaručený plat/mzda – dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce.