Finanční svět se mění v základech. Pod povrchem vzniká nová infrastruktura

Finanční služby v Evropě v posledních letech procházejí proměnou, která ale není na první pohled příliš viditelná. Infrastruktura, kterou banky zajišťovaly většinu funkcí v rámci jedné instituce, se postupně mění. „Není důvod, proč by převod peněz do zahraničí měl trvat několik dní, když dnes dokážeme poslat informaci kamkoliv na světě okamžitě a zdarma,“ říká František Vinopal z investiční skupiny LongRiver. Ta se podílí na tvorbě nové finanční infrastruktury s cílem celý systém zjednodušit, zrychlit a dlouhodobě i zlevnit pro koncové uživatele.

Proč dnešní finanční systém naráží na své limity

Finanční infrastruktura, na které dnes stojí většina služeb, vznikala v době, kdy byly jiné technologické možnosti i potřeby uživatelů. Tomu odpovídá i její fungování.

Typickým příkladem jsou přeshraniční platby. V Evropě převody probíhají hlavně přes SEPA, mimo ni přes SWIFT, a často trvají i několik dní nebo nesou vyšší náklady. „Platební transakce dnes často probíhá přes několik institucí, které si mezi sebou předávají informace a samotné prostředky. Každý takový krok systém zpomaluje a prodražuje, což je v konečném důsledku velmi neefektivní,“ popisuje František Vinopal. Alternativy v podobě digitálních peněženek sice někdy převody zrychlují, narážejí ale na jiné limity, například riziko omezení účtu při vyhodnocení podezřelé aktivity.

Problémy se netýkají jen plateb, ale i dostupnosti základních finančních služeb pro firmy v regulatorně složitějších odvětvích, například v digitálních aktivech. Současný systém tak sice funguje, ale často za cenu vyšších nákladů a omezení, jež neodpovídají technologickým možnostem dnešní doby.

Méně finančních prostředníků, levnější platby pro lidi

Finanční služby se podle Vinopala budou měnit hlavně tím, že se sníží počet mezikroků, přes které dnes transakce procházejí. „Když dnes posíláte e‑mail, neřešíte, přes jaké servery zpráva prochází. Prostě ji odešlete a během okamžiku dorazí na druhou stranu světa. U peněz by to mělo fungovat podobně. Technologie na to dnes už dávno máme,“ říká.

Současné finanční služby totiž často stojí na vrstvení různých institucí a prostředníků, z nichž každý do procesu přidává další náklad, čas nebo omezení. Právě proto může i běžná platba kartou přidat náklad v řádu jednotek procent z přijaté platby. „Do jedné transakce vstupuje několik různých subjektů, každý si bere část hodnoty a celý proces se zbytečně komplikuje. Dnes už ale existují řešení, kde telefon funguje jako terminál, samotná platba se pak vypořádává pomocí přímého převodu nebo formou tokenizovaných měn. Díky tomu je transakce rychlejší a výrazně levnější. Je potřeba celý ten řetězec zkrátit a zjednodušit,“ popisuje Vinopal.

Účet jako v bance, ale bez banky

Změna už se začíná promítat i do fungování finančních služeb v praxi. V českém prostředí hraje klíčovou roli systém CERTIS provozovaný Českou národní bankou, přes který mezi sebou banky vypořádávají platby v korunách.

Zásadní posun podle Františka Vinopala nastává ve chvíli, kdy se k této infrastruktuře dokáže napojit i nebankovní subjekt. „Devizová burza je prvním českým nebankovním subjektem, který se stal přímým účastníkem CERTIS i bez bankovní licence a může se přímo podílet na platebním systému. V praxi to pak znamená, že klient si může otevřít plnohodnotný účet, který funguje stejně jako v bance, včetně vlastního čísla účtu se zakončením /8610, a může přes něj běžně přijímat i odesílat platby,“ říká.

Kde všude může nová finanční infrastruktura fungovat

Změny se často spojují s kryptoměnami, podle Vinopala je ale záběr širší. Nová infrastruktura může být zajímavá i pro běžné firmy nebo fintechové služby, které chtějí mít větší kontrolu nad svými peněžními toky. „Krypto je pro nás ukázkový příklad, protože tento trh nejvíce naráží na neschopnost tradičního bankovnictví adaptovat se na digitální vývoj. Naším cílem je ale integrovat tyto nástroje do ekosystémů velkých hráčů, pro které jsou limity stávajícího finančního systému bariérou v růstu,“ říká.

Nová generace „finančních operátorů“

Ještě donedávna platilo, že pokud chtěl někdo poskytovat širší spektrum finančních služeb, musel vybudovat banku. To znamenalo kapitál v řádu miliard korun, roky příprav a náročný licenční proces. Dnes se ale tenhle model postupně proměňuje.

„Tradiční bankovní model byl postavený na tom, že většinu služeb zajišťovala jedna instituce. Dnes už je možné jednotlivé funkce rozdělit mezi specializované poskytovatele s různými typy licencí. Platební služby, vedení účtů nebo investiční produkty už nejsou doménou jedné banky, ale fungují jako kombinace více služeb,“ říká František Vinopal. Podle něj zůstávají vklady a klasické úvěry jednou z posledních oblastí, kde mají banky stále dominantní roli, i tam se ale objevují alternativy. „V oblasti firemního financování vidíme posun k alternativním kapitálovým trhům a crowdfundingu, které dokážou díky moderním technologiím bankovní sektor v mnoha ohledech nahradit,“ dodává. Výsledkem pak není návrat k tradiční bance, ale vznik nového typu hráče. Vinopal ho popisuje spíš jako finančního operátora, který kombinuje více služeb dohromady a řídí je jako jeden celek, i když jsou postavené na různých licencích a technologiích.

Jedna aplikace místo banky, investiční aplikace a směnárny

Podle Vinopala budoucnost patří subjektům, které dokážou obsloužit kompletní finanční život klienta. Příkladem tohoto vývoje jsou kryptoplatformy, které postupně integrují další produkty jako devizové směny či platební instrumenty. Za tímto propojením stojí kombinace tradiční finanční infrastruktury a nových technologií, včetně blockchainu, který se využívá zejména při práci s digitálními aktivy. Ten umožňuje rychlé vypořádání transakcí, vysokou transparentnost i nižší náklady oproti klasickým systémům. Rozdíl oproti dnešnímu modelu je v tom, že uživatel nemusí peníze neustále přesouvat mezi různými službami. V propojeném systému může většinu operací provádět přímo uvnitř jedné aplikace.

Co se děje pod povrchem finančního systému?

Změny, které se dnes ve finančním světě odehrávají přitom nemusí být na první pohled viditelné. Nejde o revoluci v tom, co lidé používají, ale jakým způsobem to funguje. „Uživatel pořád uvidí účet, zůstatek nebo investici. Jen to celé poběží na jiné technologické vrstvě, která je rychlejší, levnější a transparentnější,“ říká Vinopal.

Jedním z projevů tohoto posunu jsou takzvaná tokenizovaná aktiva. Technologie, na kterých stojí, umožňují efektivnější práci s penězi než tradiční systémy. Vinopal celý vývoj přirovnává k proměně mobilních sítí. „Dnešní finanční systém je v určitém smyslu jako 3G datová síť. My se posouváme směrem k něčemu, co se dá přirovnat k 5G nebo 6G,“ říká. Pro běžného uživatele se tak v krátkodobém horizontu nemusí změnit téměř nic, ale služby, které používá, začnou fungovat rychleji, jednodušeji a s menším třením. V delším horizontu ale může právě tato změna rozhodnout o tom, jak bude vypadat celý finanční systém.