Letní čas krade nejen spánek, ale zvyšuje i riziko infarktu, deprese či nehodovost. Jak tyto dopady zmírnit?

Už jen pár dnů a s příchodem letního času všichni přijdeme o hodinu spánku. Někteří z nás možná tuhle změnu přivítají, protože večer bude déle světlo, na lidské zdraví má ale tenhle posun prokazatelně nepříznivý vliv. Proč nám letní čas ubližuje a co je třeba dělat, aby jeho dopady na naše zdraví byly co nejmenší? A kde se vůbec vzal nápad na tuhle časovou změnu?

Při odpovědi na poslední otázku se musíme vrátit zpět. Ne o hodinu, jako za pár dní, ale o 110 let. Poprvé byl totiž letní čas zaveden za první světové války v roce 1916 v Německu a Rakousku-Uhersku, které chtěly úsporami energie podpořit válečné hospodářství. Elektřina byla v té době nedostatková, a když slunce svítilo večer déle, dosáhlo se významné energetické úspory. Tento původní motiv ale dávno nedává smysl, protože osvětlení už tvoří jen malou část spotřeby energie. Místo abychom změnou času šetřili, platíme za ni. Ne sice v penězích, ale vlastním zdravím. A neplatí nás málo – letní čas dnes dodržuje přibližně 70 zemí (v roce 1979 byl zaveden i v Československu) a více než čtvrtina světové populace.

Co letní čas dělá našemu tělu 

Jak na nás tedy březnová změna času působí? Pro řadu lidí je to jako jet lag bez cestování. Neztrácíme jen hodinu spánku; náš cirkadiánní systém je také vyveden z rovnováhy. Tento systém označuje soubor biologických hodin v těle – každá buňka má své hodiny a všechny tyto hodiny se navzájem ovlivňují. Náš mozek pak funguje jako jakýsi Pán času, který pomocí světla a dalších smyslových podnětů koordinuje naše chování, například kdy jíme a spíme, a reguluje časování všech hodin. Přechod na letní čas posune najednou tělo o hodinu zpět a nutí jej dělat věci, na které ještě není připraveno.

Několik dní po přechodu na letní čas tak může být například narušena regulace glukózy, protože biologické hodiny těla vnímají, že lidé stále spí, i když už jsou ve skutečnosti vzhůru. Pokud tedy snídají hned po probuzení, může jim hladina cukru v krvi stoupnout výše než obvykle.

Negativní vliv na zdraví má i nedostatek spánku, který mnozí po změně času pociťují. Když méně spíme, stoupá hladina stresových hormonů, krevní tlak a zánětlivost, což zvyšuje riziko srdečních onemocnění, infarktu a mozkové mrtvice. Jedna zmeškaná hodina sice asi k vyvolání infarktu nestačí, ale pokud změna času někomu rozhodí spánek na delší dobu, může mimo jiné začít přibírat na váze, trpět obstrukční spánkovou apnoe a může to přispět i ke zmíněným kardiovaskulárním onemocněním.

Že tohle riziko není malé, ukázala dvanáct let stará studie amerických vědců, kteří zjistili, že počet lidí přijatých do nemocnice s infarktem stoupl v pondělí po posunutí hodin o 24 procent. Tento závěr potvrdily také studie ve Švédsku, Chorvatsku, Německu, Brazílii, Finsku a Mexiku. Metaanalýza, která shrnula výsledky všech dostupných studií, vypočítala, že průměrný počet infarktů po začátku letního času na jaře se zdá být mírně, ale významně vyšší, a to o čtyři procenta.

Podle lékařů může mít změna času vliv také na imunitní systém, což se může v krátkodobém horizontu projevovat jako vyšší náchylnost k infekcím, zejména k těm respiračním. Není tak divu, že Joan Costa-i-Font, profesor zdravotnické ekonomie na London School of Economics and Political Science, zjistil, že posun hodin na jaře snížil spokojenost se životem přibližně o 1,44 procenta.

A to není vše. I když by se mohlo zdát, že více světla ve večerních hodinách je prospěšné pro duševní zdraví, i to bylo zpochybněno. Podle vědeckých studií přechod na letní čas zhoršuje poruchy nálady, depresi, úzkost a zneužívání návykových látek.

Pozor za volantem

Ukazuje se dokonce, že změna času má vliv na nehodovost na silnicích. Konkrétně ve Spojených státech bylo prokázáno, že v týdnech po jarním posunu času dochází k nárůstu počtu smrtelných dopravních nehod o šest procent. Vědci to připisují únavě řidičů, kteří byli připraveni o jednu hodinu spánku.

Co tedy dělat, abychom negativní vlivy téhle změny co nejvíce omezili? Odborníci například doporučují zkusit posunout svůj denní rozvrh před změnou času, aby se přizpůsobil letnímu času. Třeba tím, že se lidé najedí o půl hodiny dříve nebo půjdou spát o 15 minut dříve než obvykle. Jeden až dva dny před přechodem na letní čas by také lidé měli chodit ráno ven, protože více přirozeného ranního světla pomůže zachovat cirkadiánní rytmus. Rovněž by se měli vyhnout před spaním nadměrnému množství kofeinu, alkoholu a také modrému světlu z obrazovek. A těm, kterým ani tato opatření nepomohou, nezbývá než doufat, že se Evropská unie tématem letního času opět začne zabývat. Už v roce 2018 navrhla plán na jeho zrušení, proces se ale kvůli pandemii i válce na Ukrajině zasekl.