Pamatujete si na ten osvobozující pocit, kdy vám něco skutečně patřilo? Koupili jste si album, knihu nebo software, uložili je do police a tím pro vás transakce skončila. Dnes je vlastnictví vnímáno jako zpátečnický přežitek. Vstoupili jsme do éry, kdy se ze všeho stala „služba“.
Netflix byl jen začátek. Dnes si předplácíme třeba i vyhřívání sedadel v autě, nebo dokonce auto samotné. Stali jsme se nájemníky ve vlastních životech, obklopeni věcmi, které nám přestanou fungovat vteřinu poté, co neproběhne platba. Není divu, že se světem šíří únava z předplatného, kdy jsou lidé zahlceni narůstajícím počtem předplacených služeb a začínají pociťovat frustraci z jejich správy a nákladů, kdy rozpočet krvácí z mnoha drobných ran. Tyhle peníze jsou navíc mnohdy doslova vyhozené z okna, protože zahlcení tolika možnostmi vede nakonec jen k naší rozhodovací paralýze. Znáte to možná sami, po půlhodině vybírání, který film či seriál si pustit, jdete nakonec radši spát. Není divu, že u mnohých lidí tenhle byznysový model konečně narazil.
Přeji pěkné čtení.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr Kain




