První bitcoinový těžařský pool, první hardwarová peněženka, globální lídr ve výrobě bitcoinmatů i silná vývojářská komunita s technologickým know‑how, které v regionu nemělo obdoby. Před deseti lety patřilo Česko v kryptoměnovém světě k průkopníkům. Vznikaly tu projekty, které se později staly globálním standardem. Éra technologického pionýrství však končí a nastupuje tvrdá evropská regulace MiCA. Týdeník Ekonom proto zkoumal, zda se tuzemské kryptofirmy dokážou v novém prostředí prosadit.
Prvotní úspěch české kryptoscény přitom nestál na kapitálové síle ani na masovém trhu. V rané fázi sehrálo důležitou roli i relativně liberální prostředí a tolerantní regulace. Rozvoj řady kryptoměnových firem usnadnil i vznik komunity kolem již uzavřené holešovické kavárny Paralelní Polis, která se od počátku profilovala jako striktně bitcoinový projekt. Za konzumaci nešlo zaplatit hotově ani platebními kartou. České firmy často inovovaly dříve než konkurence, ale v okamžiku, kdy trh začal rychle růst a profesionalizovat se, dominantní pozici si nedokázaly udržet.
Pionýři, kteří přežili
Přesto dodnes zůstávají nejviditelnějšími symboly české kryptoscény dvě firmy, jejichž kořeny sahají do dřevních dob: SatoshiLabs, stojící za kryptoměnovou peněženkou Trezor, a Braiins, provozující nejstarší sdílenou platformu pro těžaře bitcoinů na světě. Drží si světovou úroveň, z těch úplně nejvyšších pozic je však vytlačuje konkurence.
Ačkoliv byl Trezor dlouho globální prodejní jedničkou, nyní je na špici francouzský Ledger. Pomohla mu třeba podpora většího počtu kryptoměn, agresivnější marketing, ale také strategická chyba SatoshiLabs z let 2017 a 2018, kdy Trezory během vlny zájmu došly. Ledger této situace využil a ukrojil si podstatnou část rychle rostoucího trhu. SatoshiLabs reagují větším důrazem na bezpečnost, vyvinuli také vlastní čip a postupně modernizují portfolio peněženek.
Proměnou musel pod tlakem čínských výrobců těžebního hardwaru projít i Braiins. Jádro jejich byznysu nyní leží ve vývoji operačního systému pro těžaře bitcoinu.
K významným kryptoměnovým hráčům patří také společnost Confirmo. Firma provozuje platební bránu pro kryptoměny, která umožňuje firmám přijímat kryptoplatby a automaticky je vyúčtovat nebo převést do klasických měn. Mezi její klienty patří například Alza, Trezor nebo Qerko. Těžiště jejího byznysu je však nyní primárně v zahraničí.
Infografika
V Česku působí také řada krytoměnových burz a směnáren. Zaměřují se však zejména na tuzemské klienty, až na výjimky, jako je například Anycoin a s ní personálně propojená kryptoburza DASE, nemají zahraniční ambice. Další důležité projekty s českými kořeny jsou uvedeny v tabulce níže.
Server Statista.com pro 2025 odhaduje výnosy tuzemského sektoru na půl miliardy dolarů, tedy přes 10 miliard korun. Podle profesora ekonomie a prorektora pro zahraničí a vládní vztahy na ČVUT Ladislava Krištoufka je však nutné tyto údaje brát s rezervou. Kryptoprůmysl nemá samostatnou klasifikaci v národních účtech a většina aktivit se promítá do jiných kategorií: IT, finančních služeb či poradenství. „Ekonomický smysl dnes dávají především infrastrukturní produkty a služby, jako jsou hardwarové peněženky, kryptobankomaty či těžební infrastruktura,“ říká Krištoufek.
Z garáže pro licenci
Největší problém současného českého kryptobyznysu tkví v přístupu finančních institucí. Tuzemské banky jsou extrémně opatrné a kryptofirmám často odmítají otevřít i běžný účet. Netýká se to jen start‑upů, ale i zavedených firem s mezinárodní reputací. Komplikuje se jim kvůli tom placení účtů či vyplácení klientů. „A vede to i k dalším absurdním situacím, kdy si úspěšné technologické firmy musí půjčovat kapitál za nevýhodných podmínek a s vysokým úrokem,“ říká novinář a autor podcastu KryptoSpace Petr Lukáč.

Podle zdrojů z trhu není důvodem nedostatek transparentnosti firem, ale spíše obava bank ze zvýšeného dohledu ze strany České národní banky. Pomohlo by, kdyby regulace tlačila na banky, aby kryptoměnovým společnostem s nově nabytou licencí účty otevřely.
V kryptosvětě totiž právě nyní probíhá regulatorní revoluce. Firmy musely loni požádat o licenci podle evropského nařízení MiCA, které je přiblíží pravidlům, jimiž se řídí banky či pojišťovny. Stanovuje požadavky na kapitál, řízení rizik, ochranu klientů i prevenci zneužívání trhu. „Punkeři museli vylézt z garáží, navštívit centrální banku a začít svoje služby licencovat,“ shrnul minulý týden na konferenci Market Mood člen bankovní rady ČNB Jan Procházka.
Z trhu se však ozývají hlasy, že centrální banka postupuje příliš přísně a že jí vyřízení žádostí trvá dlouho. Některé subjekty s českými kořeny požádaly o licenci v zahraničí, kde už ji také získali. Třeba Confirmo z Irska či Firefish ze Slovenska. Platí jim po celé Evropské unii. Naproti tomu ČNB zatím ještě z došlých 247 žádostí neudělila ani jednu licenci.
Mluvčí banky Jaroslav Krejčí říká, že řízení je náročný proces a že ČNB postupuje podle stanovených lhůt. Většina žádostí však dorazila až těsně před koncem lhůty loni v červenci. „Řada subjektů se již nicméně posunula do druhé fáze. Jde o věcné posouzení, jehož závěrem je meritorní rozhodnutí ve věci, tedy buď udělení licence, či zamítnutí žádosti,“ říká Krejčí. Pokud firma neobdrží licenci do konce června, nebude moci dále podnikat.
Ředitel singapurské platební společnosti s českými kořeny Walletory Marek Bočánek tvrdí, že ČNB zatěžuje zájemce o licenci extrémní administrativou. Podle něj se může v budoucnu stát, že mnoho projektů se kvůli regulaci uchýlí k „formální hře“. Budou podnikat z Česka, ale s licencemi z jiných členských států EU. Samotné nařízení MiCA však Bočánek hodnotí kladně, je prý lepší a propracovanější než legislativa v Singapuru.
Stopka pro nové projekty?
Centrální bankéře nicméně vysoký počet žádostí zaskočil, očekávali maximálně stovku. Většina žadatelů má zahraniční vlastníky, jde o firmy z celého světa, včetně Afriky. Podle Procházky byla kvalita některých žádostí pochybná, napsaná umělou inteligencí bez následné kontroly člověkem. „Narazili jsme na nejrůznější bizarnosti. Třeba IT zkušenosti byly přeloženy jako ‚to zkušenosti‘, program Word bylo ‚slovo‘ a firmy místo kapitálu měly ‚hlavní město‘,“ říká Procházka.

Přes kritiku mnoho lidí upozorňuje, že bez regulace by se kryptoměny nikdy nemohly stát součástí mainstreamu. Podle šéfa Coingarage Oty Jandy by získání licence větším počtem firem mohlo pomoci k jejich větší adopci širokou veřejností. V tom dnes Česko za světem zaostává. Češi jsou podle něj při přijímání nových technologií opatrní, vyžadují důvěru, jasná pravidla a standardy podobné těm bankovním.
Podle Krištoufka MiCA dobře ukazuje rozdílné přístupy EU a USA. Zatímco Evropa klade důraz na ochranu spotřebitele a férová pravidla, v USA se naopak často nechává volný průchod. „Aktuální stav bych nepovažoval za finální, bude postupně docházet k úpravám. Z mého pohledu chybí regulace DeFi, tedy prostoru decentralizovaných financí v obecné rovině,“ říká. Vyšší náklady na compliance navíc nahrávají velkým hráčům, v Evropě především bankám.
„Lidé z kryptoscény se shodují, že v rámci regulace MiCA nemůže prakticky vzniknout žádný nový start‑up,“ dodává Lukáč. Pomoci by mohl takzvaný regulatorní sandbox, tedy prostor, kde by si firmy mohly „hrát“ s novými nápady bez nutnosti investovat miliony do licencí hned v první fázi vývoje. První krok v této oblasti už udělala státní agentura CzechInvest. Z desítek uchazečů vybrala 21 inovativních projektů. Nejsou pouze z kryptoscény, zahrnují i další finančně technologické společnosti. Získají půlroční expertní podporu v oblasti legislativy, technického testování a byznysového mentoringu. Možná i z nich se jednou stane nový SatoshiLabs nebo Braiins.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin Petříček




