Je to teď mezi Američany oblíbená kratochvíle: otevřít si stránku ministerstva spravedlnosti a zadat jméno kolegy nebo někoho známého, jestli se v té obří databázi náhodou nenachází taky. Dost se to podobá tomu, co zažívali po roce 1989 Češi se seznamy spolupracovníků Státní bezpečnosti. A podobný je i společenský dopad: teď se opravdu nehodí v seznamech být.
Jde o to, že tamní ministerstvo spravedlnosti muselo pod tlakem opozičních demokratů a několika republikánských poslanců zveřejnit takzvané Epstein Files – vyšetřovací dokumenty ke kauze finančníka Jeffreyho Epsteina. Ten v roce 2019 zemřel ve věznici, ještě před tím si ale stihl vybudovat obrovský systém vazeb na mocné.
Ministerstvo zveřejnilo z nejasných důvodů jen asi polovinu dokumentů a další publikovat odmítá, dopad je ale i tak obrovský. Média postupně z fulltextového vyhledávání vytahují pozoruhodné konverzace mocných s člověkem, o němž se už tou dobou vědělo, že byl odsouzený za zneužívání nezletilých. Dost věcí je na hraně bulváru – třeba konverzace Epsteina s následnicí norského trůnu o tom, jestli má coby matka dát patnáctiletému synovi na spořič počítače fotky nahých žen.
Nad tím vším se ale vznáší důležitější otázka. Opravdu šlo jen o to, že spousta mocných měla slabost pro nezletilé dívky, které jim Epstein dohazoval? Proč to dělal, co z toho měl? Epstein Files totiž v sobě nesou i spoustu indicií o tom, že některé spiklenecké teorie o Epsteinově fungování vůbec nemusely být jen divokými spekulacemi, dobrými spíš do špionážních románů.
V dokumentech je totiž třeba přes tisíc zmínek o ruském diktátorovi Vladimiru Putinovi a skoro deset tisíc zmínek o Moskvě. Britský deník The Telegraph z korespondence dovozuje, že Epstein měl na Rusko v posledních dvou dekádách velmi silné vazby a s Putinem se potkával i osobně. V jednom z e-mailů dokonce nabízí jednomu ze svých kontaktů, že mu zařídí u Putina audienci.
Často byly mezi dohazovanými dívkami rodilé Rusky. „Velká část dokumentů ukazuje na temné propojení s Ruskem: že Epstein mohl být dlouhou dobu agentem pracujícím pro Moskvu,“ píše Telegraph.
Ostatně před něčím podobným varuje i polský premiér Donald Tusk. „Stále více komentátorů a expertů se domnívá, že je velmi pravděpodobné, že šlo o operaci ruské KGB, takzvanou honey trap, tedy past nastraženou na elity západního světa, především v USA,“ prohlásil polský premiér.
Tohle není nová úvaha. Takzvané kompro byla u tajných služeb oblíbená praktika už před sto lety. Často stačily pohledné dívky, občas i chlapci, a především skryté kamery – a do služeb cizích tajných služeb se dostávali diplomati, podnikatelé i celebrity. Ruská NKVD a její následnice KGB v tom vynikaly obzvlášť. „Spousta těch dívek byly Rusky. V jeho okolí byla spousta členů západních elit. Jaká je pravděpodobnost, že to nebyl klasický ruský kompromat?“ citoval Telegraph ukrajinskou investigativní novinářku Tanju Kozyrevovou.
Začátky Epsteinova podnikání už vloni v prosinci zkusil detailně prozkoumat deník NY Times a dobral se spíš toho, že se uměl přisát k bohatým lidem a vnutit se jim jako správce majetku – a dost z něj mu zřejmě zůstalo „za nehty“.
Mezník v jeho kariéře pak zjevně představovalo setkání s Ghislaine Maxwellovou. Dcera britského mediálního magnáta Roberta Maxwella s ním vytvořila minimálně navenek partnerskou dvojici, která se často potkávala na akcích americké smetánky i s dnešními manželi Trumpovými.
Maxwellová se do USA dostala dost záhadným způsobem – její otec pro ni založil v New Yorku firmu na prodej dárkových předmětů firmám. Skutečný účel zůstává v mlze.
„Epstein s Maxwellovou společně rozjeli obrovský byznys s rekrutováním mladých dívek do ‚modelingu‘, k čemuž jim sloužily spřátelené modelingové agentury. Ve skutečnosti šlo spíš i o nábor do výroby pedofilního kompromatu,“ odhaduje publicistka Alexandra Alvarová, která o souvislostech Epsteinova okolí píše už dlouho. Ještě před pár měsíci to mohlo vypadat jako konspirační teorie, která nepůjde ověřit. Teď, po zveřejnění části Epsteinovy konverzace, vypadá o dost reálněji.
Dochované e-maily z Epsteinovy schránky ukazují i řadu případů, kdy mu vlivní muži psali sami – je mezi nimi třeba další Trumpův kamarád a dnešní ministr obchodu Howard Lutnick. Buď o sehnání mladých dívek, nebo výlet na jeho soukromý ostrov – co se tam dělo, je zatím velmi nejasné. Epsteinovu letadlu, které tam létalo, se ale přezdívalo Lolita Express. V USA si hranici zletilosti stanovují jednotlivé státy; někde je to 16, jinde 17, v řadě států 18 let. Dívky, které proti Epsteinovi vypovídaly, byly často mladší.
„Epstein se správně od mládí naučil, jak se bohatí a mocní lidé strašně nudí a jak hledají, co by je ještě mohlo vzrušit. Ghislaine měla vynikající pověst ve společenských kruzích a podařilo se jim ty jejich sexvečírky tak rozšířit na popularitě, že za 30 let shromáždili největší síť kontaktů a kompromatu na světě,“ odhaduje Alvarová. Z podobných praktik byl obviňován i Robert Maxwell. Pokud ovšem v Epsteinových nemovitostech kompromitující materiály vznikaly, ven se zatím zřejmě nedostaly.
A v tom jsou jeho kontakty s Moskvou tak citlivé. Ruskojazyčný investigativní server Dossier popisuje Epsteinovu čilou komunikaci s tehdejším náměstkem ruského ministra hospodářství Sergejem Beljakovem. Beljakov je podle serveru zároveň absolventem školy ruské tajné služby FSB. Kontakty zřejmě zesílily po prvním ruském útoku na Ukrajinu v roce 2014.
Těžko zatím s jistotou říct, jestli Epstein si vlivné „jen“ zavazoval dodáváním vybraných mladých slečen, nebo i vyráběl kompromitující materiály, a je tedy otázkou, kde ty případně skončily. Ale možnost, že kompro vznikalo a že skončilo v Rusku, je po tomto týdnu zase o něco reálnější.
V Epsteinově blízkosti se od 90. let pohybovali dva američtí prezidenti. Bill Clinton a Donald Trump, s nimi i řada dalších politiků, podnikatelů i celebrit. A třeba Trump v minulosti dokonce veřejně mluvil o tom, že s Epsteinem měl společnou zálibu v mladých dívkách.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan T. Beránek



