Investiční apetit Čechů ovlivňují mladí, říká Marek Podrabský z Raiffeisenbank

Poptávka po dlouhodobém investičním produktu (DIP) nadále roste. Počet smluv dosáhl na konci září přes 184 tisíc. Podle Marka Podrabského, ředitele investic Raiffeisenbank, má potenciál stát se mainstreamovým produktem pro zajištění na stáří. V rozhovoru mimo jiné prozrazuje, zda se pomocí DIP podařilo oslovit mladší ročníky a jaký je jejich investiční apetit.

DIP má za sebou téměř dva roky fungování. Jaký je o něj zájem?

Postupně se stává nedílnou součástí nabídky a zájem o něj roste. Nabízí totiž výrazně větší flexibilitu než standardní produkty na stáří. Klient si může sám vybrat, do čeho investuje. Je tedy lépe postavený pro koncového klienta a dává mu větší volnost.

Pro ještě rychlejší rozvoj by ale byla potřeba větší podpora ze strany zaměstnavatelů. Na rozdíl od penzijního spoření totiž dlouhodobý investiční produkt nebývá součástí zaměstnaneckých benefitů, což znamená, že klienti o něm nejsou tolik informováni.

U nás má DIP aktuálně zhruba 30 000 klientů, přičemž jen 15 procent z nich dostává příspěvek od zaměstnavatele – v průměru kolem 13 000 korun ročně. Právě v této oblasti vidím velký prostor pro další budoucí růst.

A ve srovnání s jinými produkty? Překonává rozjezd jiných produktů zajištění na stáří?

Má rychlejší rozjezd než doplňkové penzijní spoření. To mělo v prvním roce zhruba 78 000 smluv a ve druhém kolem 146 000. DIP po necelých dvou letech fungování měl nyní v září přes 184 000. Podle mě to ukazuje velmi pozitivní trend, a pokud se podíváme na dostatečně dlouhý horizont, může se stát naprosto mainstreamovým produktem. Samozřejmě že ve srovnání s existující klientskou základnou penzijního spoření může nyní působit menší, ale ne v tempu náběhu obliby. Osobně v ten produkt věřím a považuji ho za skvělý nástroj, který dokáže představit investování širší veřejnosti.

Přecházejí lidé z penzijka k DIP?

V praxi často vidíme, že klienti své penzijní spoření neruší, ale přestávají do něj přispívat. Říkají, že to, co v něm mají, nechají, ale nové příspěvky budou posílat do DIP. To je z mého pohledu nejčastější situace, kterou sledujeme při srovnání těchto produktů. Nejde tedy o masivní rušení penzijka, ale spíše o utlumení příspěvků do starších produktů a postupné otevírání nových.

Co je nyní hlavním tahákem DIP? Je to větší flexibilita?

Právě to, že klient má možnost rozhodnout se, jakým způsobem bude investovat. Může si jednoduše nastavit pravidelné měsíční platby do podílových fondů, což je nejčastější volba, protože jde o oblíbenou a snadnou formu, jak začít. Stejně tak si ale může sestavit vlastní akciové portfolio nebo pravidelně investovat například do ETF. Nabídka je mnohem širší a každý si ji může poskládat podle svých preferencí. Velkou výhodou je i to, že jakmile peníze vloží na účet spojený s DIP, může si okamžitě uplatnit daňovou úlevu a v průběhu roku se postupně rozhodovat, do čeho je investuje.

DIP měl díky větší flexibilitě a široké nabídce investičních možností oslovit i mladší ročníky. Povedlo se?

Podle našich čísel výrazně. Více než 30 procent klientů v DIP je mladších 35 let a 12 procent dokonce mladších 26 let. Řada z nich začíná velmi brzy, často už při prvním zaměstnání, kdy si začínají odkládat peníze a využívat daňovou výhodu. Díky větší flexibilitě se mladí necítí svázaní a produkt jim lépe vyhovuje. Pomohlo i to, že jsme se ho rozhodli nabízet primárně prostřednictvím mobilní investiční aplikace. Pozorujeme větší zastoupení mladých investorů než před jejím spuštěním. Mladí preferují digitální interakci před návštěvou pobočky.

Platí, že mladí klienti dávají přednost dynamickým strategiím?

Není to tak jednoduché. I mezi mladými klienty vidíme širokou škálu typů investorů. Jsou tu lidé, kteří intenzivně sledují edukaci na internetu, čtou si o investování, mají jasný plán a aktivně vyhledávají příležitosti. Stejně tak jsou tu mladí, kteří cítí, že je správné začít investovat, ale zatím hledají svou cestu.

Mladší klient nemusí nutně znamenat sebevědomý či agresivní investor. Těm, kteří nevědí, jak začít, rádi pomůžeme a poradíme, do čeho investovat. Mimochodem, Raiffeisenbank má u DIP vstupní poplatek nulový a výhodná je i směna z korun například na eura, což může být pro mnohé atraktivním argumentem. I proto jsme v rámci analýzy českého trhu skončili jenom těsně druzí, tedy naše podmínky jsou velmi výhodné.

Kromě investic na stáří kam klienti nejčastěji investují?

Hodně se to liší podle typu klientů. Největší část preferuje podílové fondy, které jsou pro řadu z nich vstupní branou do světa investic. Máme skupiny klientů, kteří si sami vybírají konkrétní investice, například ETF nebo akcie. Jsou mezi nimi i mladší investoři, kteří začínají s menšími částkami, i klienti s většími prostředky.

Pokud se podíváme na privátní klienty, tam je situace jiná. Často investují prostřednictvím služeb asset managementu, kde jejich prostředky spravujeme, a volí i pokročilejší investice, jako například konkrétní emise korporátních dluhopisů nebo fondy kvalifikovaných investorů.

Co je podle mě nejzajímavější, je postupný růst klientů. Mnozí začínají s menší částkou, objevují svět investování a postupně přidávají další produkty, až se z nich stávají pokročilejší investoři. Proto jsem přesvědčený, že je důležité začít co nejdříve, klidně i s malou částkou. Člověk si díky tomu vyzkouší, jak investice fungují, jak se projevují propady na trhu, a naučí se reagovat na různé situace.

V poslední době jsou trhy hodně volatilní, jak se to projevuje na chování investorů?

Když se podívám pět až sedm let zpátky versus dnes, vidím, že klienti buď mnohem lépe chápou, do čeho investují, nebo se naučili lépe pracovat s volatilitou trhů. Nepozorujeme výrazné odlivy ani panické prodeje, portfolia zůstávají stabilní i v období zvýšené volatility. To je skvělá zpráva. Také vidíme, že retailoví investoři při poklesech častěji vstupují do pozic s dalšími penězi a přikupují. Tento trend ještě před pár lety nebyl tak silný. Celkově vidíme, že klienti jsou dnes více edukovaní a v podobných situacích reagují klidněji než v minulosti.

Na trhu je dnes obrovské množství investičních příležitostí. Jak se v nich zorientovat?

Za mě je strašně důležité vybrat si spolehlivého partnera v investičním prostředí. Někoho, na koho se můžete spolehnout a kdo vám pomůže vyhnout se podvodným nabídkám a nepřiměřeně rizikovým investicím. Vidíme případy, kdy se klienti nechají zlákat atraktivní nabídkou na sociálních sítích a koupí si nezajištěný dluhopis od pochybné firmy jen kvůli extrémně vysokému výnosu. Kvalitní nabídka produktů je důležitým faktorem, jak se vyhnout extrémním rizikům. Pro začátečníky doporučuji naši službu investičního poradenství, která jim pomůže se zorientovat.

Jaká je ochota Čechů podstupovat riziko?

Ochota podstupovat riziko se odvíjí od konkrétní situace. Navenek Češi často říkají, že jsou spíše konzervativní, ale na druhou stranu v extrémních případech podléhají podvodným nabídkám jenom s vidinou vysokých výnosů. Ve výsledku tedy hodně záleží na tom, v jaké situaci se nacházíme. Pokud bychom ale brali čistě investiční rizikovou toleranci, klienti v Česku jsou spíše konzervativní, a to podle mě ke své škodě. Souvisí to s tím, že mnoho z nich zatím nemá dlouhodobější zkušenost s investováním, a proto vstupují do investic opatrněji. Samo o sobě to není špatně, ale pokud má klient velmi dlouhý investiční horizont, například v rámci DIP, přílišná konzervativnost může znamenat, že se připraví o značnou část potenciálních výnosů.

Jak se bude nadále vyvíjet investiční apetit Čechů? Ovlivní ho i mladší ročníky?

Vidíme, že zastoupení investorů v mladších klientských skupinách je o desítky procent vyšší. Když se podíváme na generaci Z, mileniály nebo generaci X, je patrný výrazný nárůst počtu investorů. Mladí dnes investování berou jako samozřejmost, podobně jako dříve bylo běžné ukládat peníze na spořicí účet nebo mít stavební spoření. Chápou totiž velký benefit v tom, že kdo začne brzy, může na dlouhém horizontu dosáhnout mnohem lepších výsledků. Druhým faktorem, který bude ovlivňovat investiční apetit, je vliv DIP, který je více samoobslužný než penzijní spoření a tím přivádí klienty k tématu investování. Zároveň v nich probouzí chuť se o investicích dozvědět víc. Tyto dva trendy podle mě povedou k tomu, že zastoupení investorů v populaci bude dál růst. Oproti západní Evropě ale máme stále co dohánět.

Článek vyšel ve spolupráci s Raiffeisenbank.