Temná stránka umělé inteligence. Vyšší mzdy plošně nepřinese, ale úzká skupina lidí na ní přeci jen vydělá

Čeští zaměstnanci umělé inteligenci fandí. Berou ji jako pomocníka, který jim usnadní práci. Neočekávají však, že by jim přinesla vyšší výdělky, rychlejší kariérní postup nebo více volného času. Firmy jim nepřímo dávají za pravdu. V souvislosti s nástupem AI mluví hlavně o svém prospěchu: o transformačním potenciálu, inovacích a „digitálních asistentech budoucnosti“, kteří zvednou produktivitu a efektivitu práce. Mezi těmito pohledy zaměstnanců a zaměstnavatelů tak zeje stále viditelnější propast. Pro firmy bude zásadní, jak uchopí AI v praxi. Investice do technologií nestačí, pozornost musí věnovat i lidské stránce.

Údaje plynou z říjnového průzkumu personální společnosti Předvýběr.cz, který realizovala agentura Talk Online Panel na vzorku 500 pracujících. Více než 70 procent zaměstnanců si nemyslí, že AI jim v příštích dvou letech pomůže finančně či k povýšení. Jen necelá polovina respondentů je přesvědčena, že by se jim v krátkodobém horizontu vyplatila investice do rekvalifikace pro práci s AI.

Navzdory tomuto zjištění šéf společnosti Předvýběr.cz František Boudný říká, že lidé vnímají AI jako nutnost pro přežití na trhu práce. „Hlavní motivací pro ně je, že se díky AI zbaví nudné a rutinní práce a budou se moci věnovat kreativnějším úkolům, které je posunou dál,“ říká. Nejvíc by je podle něj k učení přivedlo, kdyby jim firma aktivně pomohla a ukázala, že se jedná o důležitou investici do jejich budoucnosti. Část firem se o něco takového snaží.

Někomu mzdy přece jen stoupnou

Experti potvrzují, že odhad zaměstnanecké většiny je správný. „Zatím nelze říct, že by AI měla přímý a plošný dopad na výši nástupních mezd,“ říká marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Kouba. Také ona vidí, jak technologie, včetně AI, postupně ovlivňují strukturu pracovního trhu, tedy koho firmy poptávají. „V některých oborech, zejména v IT, analytice či administrativní podpoře, vidíme, že s nástupem AI klesá počet nabídek pro juniory, zatímco roste poptávka po zkušenějších odbornících schopných AI nástroje efektivně využívat.“

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Rutinní, manuální nebo administrativní práce podle ní postupně mizí, typicky ve skladech, kde plně automatizované systémy nahrazují část personálu, nebo v retailu, kde to způsobují samoobslužné pokladny. Na druhou stranu roste poptávka po technicky kvalifikovaných pracovnících, kteří se starají o správu, údržbu či rozvoj těchto systémů. „Tyto pozice jsou zpravidla lépe placené,“ říká Kouba. U kancelářských profesí je trend podobný v úkonech, které lze snadno digitalizovat, jako je zpracování faktur nebo jednoduché reporty.

Obavy zaměstnanců, že dovednosti v AI jim žádné výrazné zvýšení mezd nepřinesou, jsou namístě také podle ekonoma Michala Skořepy z České spořitelny. Postupně se její využívání stane běžným stejně jako ovládání počítače nebo internetu. Konkurence v odvětví zajistí, že výnosy všech firem a mzdy vyplácené jejich zaměstnancům budou v reálném vyjádření podobné jako dosud. „Vzestup mzdy se bude týkat jen těch, kteří budou schopni AI využít nějakým unikátním způsobem,“ vysvětluje Skořepa. Případně tam, kde lukrativní využití AI objeví jako první.

Za příklad dává taxikáře, kteří nabízejí svezení lepšími dopravními prostředky než kdysi dávno drožkáři. Z toho však ještě neplyne, že mají vyšší reálné příjmy. Jediným, kdo dokázal z příchodu aut vytěžit více peněz, jsou špičkoví automobiloví závodníci, protože dokážou auto využívat unikátním způsobem. „Užitek z využívání AI nakonec budeme mít především my všichni v roli spotřebitelů. Umožní nakupovat různé druhy zboží a služeb za nižší ceny,“ doplňuje Skořepa.

V USA prozatím podle studie MIT Sloan School of Management nevedl nástup umělé inteligence k masivním ztrátám pracovních míst. Týká se to i profesí, u kterých by se dalo očekávat, že je AI snadno nahradí nebo výrazně změní. Přestože AI skutečně automatizovala určité činnosti a snížila potřebu obsadit některé pozice, pomohla vytvořit nové. A zvýšením produktivity mohly některé firmy rozšířit své aktivity i najmout víc lidí.

Ačkoliv je AI často vnímána hlavně jako hrozba pro rutinní práce a nízkokvalifikované lidi, americká studie ukazuje, že nejohroženější jsou spíše lépe placené posty zaměřené na zpracování informací a analytické úlohy. Tedy činnosti, které AI dnes dokáže do určité míry převzít.

Hodně záleží na způsobu nasazení technologie: pokud AI automatizuje většinu úkolů, snižuje se počet pracovních míst. Převezme‑li však jen některé, umožní lidem soustředit se na to, co jim je vlastní, například kritické myšlení, sestavování strategií či navrhování inovací, a pak může zaměstnanost dokonce narůst.

Jak překonat frustraci z AI

Firmy AI prezentují jako motor zásadní změny. Už nejen ty velké budují výuková centra a pořádají interní kurzy, aby zaměstnancům pomohly překonat obavy z novinek. „Když komunikujeme se zaměstnanci o AI, začínáme s empatií a transparentností,“ říká personální ředitel SAP pro Česko a Slovensko Ladislav Kučera.

Vedení této softwarové společnosti nechce jít cestou „velkého třesku“, jak to Kučera nazývá. Své lidi vede po malých krocích, aby pochopili a poznali konkrétní benefity v každodenní práci.

Podle interního průzkumu SAP má o AI aktivní zájem 83 procent zaměstnanců, ale jen část ji skutečně využívá. Firma proto posiluje měkké dovednosti manažerů, aby dokázali zachytit obavy podřízených a konstruktivně s nimi pracovat. Důležitou roli hrají přitom linioví a střední manažeři, kteří týmy vedou a dávají příklady z praxe. Zkušenosti se sdílejí přes interní komunity a mezi kolegy navzájem. „Na listopadové konferenci SAP TechEd jsme se zavázali proškolit 12 milionů lidí v AI dovednostech, přičemž ve střední a východní Evropě to budou téměř dva miliony,“ říká Kučera.

Podobně postupuje i skupina ČEZ. Speciální Kompetenční centrum AI sleduje novinky, nastavuje standardy a pomáhá zavádět praktická řešení. Podporu zajišťují také ambasadoři AI a pravidelné hackatony spojují týmy z různých oblastí s programátory a datovými analytiky, aby vznikala reálná řešení pro každodenní práci. „Zaměstnanci sami přicházejí s podněty, jak AI využívat pro rutinní záležitosti, aby se jim uvolnily ruce pro více kvalifikovanou činnost,“ říká členka představenstva ČEZ Michaela Chaloupková.

Na rozdíl od výsledků výše citovaného průzkumu mezi zaměstnanci napříč Českem je právě tento lidský potenciál pro osoby z řídicích pozic v největších firmách významný. Šéf české pobočky Microsoftu Michal Stachník například v rozhovoru pro Ekonom uvedl, že umělá inteligence umožní zaměstnancům převzít složitější a strategičtější úkoly už v rané fázi kariéry. „AI je digitální pracovní síla. Každý z nás se stane jakýmsi minišéfem různých AI agentů, kteří budou samostatně plnit rutinní úkoly,“ říká.

Zatím podle dřívějšího průzkumu SAP vyvolává AI u vedoucích pracovníků nejvíc zvědavost. Často se k nové technologii staví spíše rezervovaně. U více než poloviny z nich vyvolává obavy a téměř sedm z deseti cítí pochybnosti a nejistotu. Každý třetí pak uvedl, že ho složitost AI frustruje.

„Je to typická ukázka učební křivky. Většina z nás už tuší, že nám AI může výrazně ulehčit rozhodování. Zároveň začíná být jasné, že neznalost a nekompetence v této oblasti jsou a budou zásadní konkurenční nevýhodou,“ říká psycholog Zbyněk Rozbořil.