Aktuální číslo časopisu Ekonom
Miroslav PetrČeské vývojáře ze společnosti Warhorse Studios zná ve světě každý fanda videoher. Hra Kingdom Come: Deliverance před lety vyvolala poprask nejen mezi fanoušky, ale i širokou veřejností. Letos představené pokračování Kingdom Come: Deliverance 2 na „jedničku“ úspěšně navázalo. Už den po únorovém vydání se prodal jeden milion kusů, nyní se číslo blíží čtyřem milionům a hra ze středověkého prostředí Kutné Hory a hradu Trosky vytáhla za fiskální rok 2024/2025 pražské vývojářské studio k rekordnímu obratu 2,7 miliardy korun a zisku jedné miliardy korun. Což je dvojnásobek oproti roku 2018, kdy studio vydalo první díl. Jedná se o jeden z mnoha příkladů, že Česko je ve světě vidět nejen díky produkci automobilů, z minulosti i třeba lokomotiv, traktorů nebo turbín, ale také skrze technologie a inovace.
„Široká veřejnost často netuší, že tu máme mnoho úspěšných firem a podnikatelů, kteří dosahují světové úrovně, jsou úspěšní doma, ale velmi často se umí prosadit i v zahraničí. Ať už exportem výrobků, technologií, nebo investicemi a akvizicemi,“ komentuje zahraniční snažení novodobého českého byznysu ekonom a tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Zmiňuje zejména Spojené státy. „Považuji za velký úspěch, když Češi podnikají nebo dělají akvizice ve Spojených státech, získávají tam významné obchodní partnery nebo společníky a fungují na tamním trhu. Ten je velmi náročný, hodně se brání cizímu vlivu. A to i dávno před nástupem prezidenta Trumpa,“ říká Minčič. A k tomu ještě dodává: „Přesto jsou tam naše firmy úspěšné, vezměte si třeba zbrojaře. Když Česká zbrojovka koupila americkou legendu Colt a její podniky za oceánem, měli s tím Američané docela problém. Dnes je Colt český a zdárně funguje na americkém kontinentu i u nás.“
V případě českého exportu vládnou statistikám podílem téměř 30 procent především automobilky, které ale patří v drtivé většině zahraničním koncernům (s výjimkami, jako je kopřivnická Tatra), a dodavatelé autoprůmyslu. Samotná Amerika ale má na celkovém českém vývozu jen malý podíl necelá tři procenta. Složitější je to nyní kvůli clu, které na dovoz do USA uvalil Donald Trump. Pro český export to ale není zásadní problém. „Fatální problémy nám ta cla nedělají. Udeřila i na nás, ale zákazníci tam na výběr moc nemají, spousta produktů se v USA již nevyrábí. Tamní trh akceptuje určité zdražení,“ říká Martin Wichterle, majitel skupiny Wikov Industry, výrobce převodovek a turbín.
V případě ryze českých úspěšných firem a jejich značek etablovaných v zahraničí sice neexistuje žádný přesný seznam nebo žebříček, ale příklady alespoň některých z nich ukazují, že se jedná o značně různorodé obory podnikání.
Od granulí Brit po drony pro NATO
Ve veřejném prostoru známé společnosti, jako je Jablotron a jeho zabezpečovací systémy, Linet a jeho nemocniční lůžka, SIKO koupelny nebo dnes americký, ale původem český antivir Avast. V zahraničí se také uchytil rezervační systém letenek Kiwi.com nebo i e‑shop s potravinami Rohlík.
Mezi úspěšné patří i výrobce krmiv Vafo Group s obratem několika miliard korun a značkami, jako je Brit nebo Carnilove. Vedle Česka působí také ve Finsku, Německu, Velké Británii, Švédsku, Estonsku, Polsku, Francii a Rakousku. Renomé v zahraničí získala na burze obchodovaná společnost Primoco, přední evropský výrobce středně velkých autonomních bezpilotních letadel One 150. Tenhle model s doletem až dva tisíce kilometrů získal letos v březnu po pěti letech testování jako první na světě v kategorii středně těžkých strojů do 150 kilogramů certifikát vojenského bezpilotního prostředku podle mezinárodního standardu NATO. Dosud Primoco dodalo přes 200 těchto dronů do 15 zemí.
V Americe etablovaný dodavatel vodních turbín Mavel patří k největším výrobcům svého druhu na světě. V Česku má sídlo a dva výrobní závody, v americkém Bostonu dceřinou společnost. A odběratele svých turbín ve 37 zemích pěti kontinentů.
Českým původem se pyšní i jeden z největších evropských poskytovatelů tankovacích a platebních systémů pro silniční dopravu Eurowag – W.A.G. payment solutions. Firma vznikla před 30 lety jako malý distributor paliv, loni celá skupina vykázala tržby přes sedm miliard korun.
Miliardové tržby – letos by měly dosáhnout čtyř miliard korun – hlásí také jeden z největších výrobců 3D tiskáren na světě, pražská společnost Prusa Research, se zakázkami i pro americkou kosmickou agenturu NASA. Ostatně Amerika je pro Průšu dalším cílem, chystá vlastní továrnu v americkém Delawaru.
Pozadu nezůstává ani prvorepubliková a po roce 1989 obnovená značka Wikov. Holding Wikov Industry vyrábí i za oceánem, dodavatel převodovek od loňského října posílil akvizicí společnosti Litostroj o významného světového výrobce turbín pro vodní elektrárny. Nový obor zahrnuje výrobu v Evropě i Americe. Doslova skvělý zvuk má ve světě i společnost GZ Media, nástupce někdejších Gramofonových závodů. Ty vyrábějí v Loděnici u Berouna gramofonové desky už od roku 1951. Ovšem až po privatizaci a také díky vlastní výrobě obalů a novým podnikům ve Francii, USA a Kanadě se ze společnosti stal největší výrobce vinylových desek na světě. Právě ve Spojených státech zažívá firma, která za loňský rok prodala celkem 70 milionů gramofonových desek a utržila 7,3 miliardy korun, největší růst.
Zatímco v minulosti používanou značku „Made in Czechoslovakia“ nosily ve světě především lokomotivy, traktory a další průmyslové výrobky, dnešní „Made in Czechia“ se prezentuje spíš chytrými technologiemi, oborem IT.
Česká stopa v zahraničí je viditelná díky akvizicím
Jaroslav Rummler, expert na transakce a rodinné firmy v poradenské společnosti PWC, připomíná, že o expanzi do zahraničí se pokouší mnoho tuzemských hráčů, ne všichni však uspějí, a zůstávají tak mimo širší pozornost. Daří se především těm, kteří nabízejí skutečně inovativní produkt a dokážou obstát v odlišných lokálních podmínkách. „Česká stopa v zahraničí není jen otázkou expanze, ale je zároveň stále viditelnější díky akvizicím. Za posledních 25 let se počet akvizic českých investorů v cizině osmkrát zvýšil. V letech 2021 až 2025 proběhlo 303 takových transakcí,“ uvedl Rummler.
Vedle toho na českém trhu působí podle něj řada úspěšných dříve ryze českých firem, které jsou dnes součástí globálních skupin. V nich si často budují silnou pozici díky kombinaci kvalitní pracovní síly a konkurenceschopných mzdových nákladů. „Na českém trhu ale vidíme i situace, kdy si vlastnictví původně české společnosti vezmou Češi zase zpět. Stane se tak u jedné z deseti transakcí na domácím trhu,“ uvedl Rummler.
Takovým příkladem prodeje původně české firmy globálnímu investorovi a pak zpět do českých rukou může být nedávný vývoj v pardubickém výrobci obalů z vlnité lepenky firmě Unipap. Firmu původně vlastnila rodina Rozmanových, v roce 2022 ji koupila belgická skupina Van de Velde Packaging, která ziskového výrobce a exportéra obalů pro internetové obchody, potravinářský průmysl nebo strojírenství letos prodala. Kupcem jsou opět Češi. Dva české private equity fondy. MAM Private Equity Fund získá podíl 50 procent, zbývající část nabude BHS Private Equity Fund spolu se skupinou Versute Investments.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
