Jděte se „vykoupat“ do vůně lesa. Zlepšíte si náladu a můžete se vyhnout řadě nemocí

Pokud jste se někdy cítili klidnější a odpočatější po procházce v přírodě, není to vaše představivost – opravdu stačí pár minut brouzdat parkem či lesem a vaše nálada i fyzické zdraví se zlepší. Pobyt na čerstvém vzduchu může podle vědeckých zjištění vyvolat měřitelné změny ve vašem těle, od snížení hladiny stresových hormonů přes snížení krevního tlaku až po zlepšení zdraví střev.

Aby člověk pocítil tyto přínosy, nemusí přitom trávit hodiny na dlouhých túrách, maximální pozitivní účinek se dostaví již po 20 minutách. Tvrdí to alespoň britská studie, do které se zapojilo takřka 20 tisíc lidí. Ti z nich, kteří strávili alespoň 120 minut týdně v zeleni, významně častěji uváděli dobrý zdravotní stav a větší psychickou pohodu.

Podle vědců existuje hned několik způsobů, kterými pobyt v zeleni zlepšuje naše zdraví. Zaprvé se v ní člověk podvědomě uvolní. Když při procházce cítí vůni lesa, slyší šumění listí, zpěv ptáků a vidí zelené stromy, autonomní nervový systém – síť nervů řídících nevědomé procesy – okamžitě reaguje. Sníží se krevní tlak a variabilita srdeční frekvence, takže srdce bije pomaleji. Pobyt venku je uklidňující i díky tomu, že zároveň snižuje hladinu kortizolu a adrenalinu – hormonů, které stoupají, když je člověk ve stresu nebo úzkosti.

Podle docenta Qing Li z Ústavu hygieny a veřejného zdraví na Nippon Medical School v Tokiu přitom pozitivní změny v organismu nezpůsobí jen relaxace, ale i samotné složení prostředí lesa. Takzvané fytoncidy, antimikrobiální látky vylučované lesními rostlinami, které se tak brání houbám a bakteriím, mohou pomáhat v boji proti nemocem a rovněž mají snižovat lidem krevní tlak. Když Qing Li vyslal skupinu mužů a žen do lesa na tři dny a dvě noci, zjistil z rozboru jejich krve, že se u nich výrazně zvýšila i aktivita takzvaných NK buněk (v angličtině natural killer cell, tedy „přirozený zabiják buněk“). Ty jsou součástí imunitního systému a mají schopnost zabít nádorové buňky nebo buňky napadené viry.

Na procházky v lese by měli vyrazit i ti, kteří se bojí cukrovky. Jak zjistil Qing Li, už jednodenní pobyt mezi stromy zvyšuje hodnotu proteinu adiponektinu, jehož nedostatek bývá spojovaný právě s touto nemocí a také s obezitou.

Pozitivní vliv na lidské zdraví má i samotná vůně stromů a půdy, protože je plná organických sloučenin uvolňovaných rostlinami. Když je vdechujeme, některé molekuly pak pronikají do krevního oběhu. Baronka Kathy Willisová, profesorka biodiverzity na Oxfordské univerzitě, v textu na webu BBC uvádí jako dobrý příklad vůni borového lesa, která dokáže člověka uklidnit během pouhých 20 sekund a tento účinek trvá asi 10 minut. Pozitivní účinek přírodních vůní si ostatně může člověk přivodit, i když zrovna nemůže trávit čas v zeleni.

Jak ukázal jeden výzkum, u lidí, kteří tři dny pobývali v hotelovém pokoji a vdechovali olej z japonského cypřiše hinoki, došlo k výraznému poklesu adrenalinu a prudkému nárůstu přirozených zabíječských buněk. Ty z nás, kteří právě na procházky v zeleni nemají čas, pak může potěšit, že i samotný pohled na obrázky přírody na notebooku nebo pouhé pozorování něčeho zeleného může vyvolat stejné uklidňující změny mozkových vln a snížit stres, jako když jste ve skutečné přírodě.

Léčivý účinek zeleně potvrzuje i řada dalších studií. Senioři, kteří sice žijí ve městě, ale zároveň jen jeden až dva kilometry od lesa, mají „zdravější“ amygdalu, tedy oblast mozku, která má důležitou roli při zpracování stresu a pocitů strachu. Jedna starší anglická vědecká práce zase prokázala, že negativní zdravotní efekty, které přináší příjmová nerovnost (například nemoci oběhového systému), jsou menší v městských oblastech, kde je hodně zeleně. Podle dalších výzkumů dokážou městské děti žijící v „zelenějších“ částech měst déle udržet pozornost, nemají tolik problémů s hyperaktivitou (evidentně se vyřádí venku) a jsou rovněž odolnější vůči stresujícím životním zážitkům. A funguje to bohužel i obráceně. Studie z Dánska sledující takřka milion lidí ukázala, že děti, které vyrůstaly v prostředí s nízkým množstvím zeleně, měly až o 55 procent vyšší riziko vzniku psychiatrických problémů v pubertě a dospělosti. Specificky ženy by pak mělo potěšit, že studie Harvardovy univerzity, která zkoumala životy zhruba stovky tisíc žen, zase zjistila, že úmrtnost na rakovinu byla u těch žijících v blízkosti přírody nižší o 13 procent, a dokonce o 41 procent v případě závažných nemocí ledvin.

Možná by se tak české zdravotnictví mohlo inspirovat v Japonsku, kde jsou velmi populární takzvané lesní koupele, shinrin-yoku. Jejich účastníci se „koupají“ v lesní vůni na procházkách mezi stromy. Tato metoda byla již v roce 1982 uznána japonskou vládou jako doporučený prostředek pro preventivní zdravotní péči a zlepšení kvality života.