Češi renovují pohledem přes plot. Zbytečně jim kvůli tomu rostou účty

Pojem energetická transformace budov může znít technicky a vzdáleně, ale ve skutečnosti se týká každé české domácnosti. Jde o zateplování, modernizaci vytápění, renovaci domů a úspory energie, které mohou významně zlepšit kvalitu života, posílit ekonomiku a zvýšit odolnost Česka vůči energetickým krizím. Jak zaznělo v debatě týdeníku Ekonom, zdaleka nejde pouze o klima. Jde o to, jak draze (či levně) a jak kvalitně budeme v budoucnu bydlet.

Zatímco evropské země zrychlují, Česko v renovacích domů zaostává. „Vedeme si dobře, ale ne tak dobře, abychom byli srovnatelní se zbytkem Evropy. Pokud má být renovace bytového fondu hotová do roku 2050, musíme tempo výrazně zvýšit zhruba na tři procenta ročně. Teď jsme pod dvěma,“ uvedl předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny a šéf Asociace stavebních spořitelen Libor Vošický.

Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman dodal, že v posledních letech se situace přece jen mění k lepšímu: „Díky dotačním titulům a dalším finančním nástrojům se podařilo překlopit zájem domácností od solárních panelů a dílčích řešení ke komplexnějším renovacím.“ Právě ty mohou přinést největší úspory a dlouhodobou odolnost. Týká se to často domů starších více než padesát let, které prošly jen povrchní modernizací, třeba výměnou oken.

Druhý impulz k růstu životní úrovně

Energetické úspory mají podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila silný ekonomický rozměr, a to ve dvou rovinách. Tou první je kupní síla domácností. Platí‑li lidé hodně za energie, zbývá jim méně peněz na jiné služby nebo produkty. Právě tady si Češi nevedou dobře: podle Indexu prosperity mají páté nejhorší podmínky pro bydlení v Evropské unii. I proto, že provoz domácností je drahý. „Domácnosti dávají v průměru na bydlení a energie až třetinu svých rozpočtů. Desetina dokonce více než 40 procent,“ ukázal na datech Navrátil. Energetické úspory by tak mohly výrazně zlepšit domácí hospodaření a zvýšit odolnost lidí vůči cenovým šokům.

Druhou ekonomickou rovinu snižování výdajů na energie je třeba hledat v byznysu. Česko podle Navrátila patří mezi světovou špičku ve výrobě technologií zvyšujících energetickou efektivitu. Ať už jde o tepelná čerpadla, izolační materiály či inteligentní technologie. „Pokud využijeme svou pozici, může se energetická efektivita stát novou konkurenční výhodou země,“ míní Navrátil. Jde podle něj o obdobný přerod, jakým prošla ekonomika po roce 1990. „Tehdy jsme se učili kapitalismu, dnes máme know‑how i kapitál vlastní. Transformace k energetické efektivitě může přinést podobný růst životní úrovně jako ta hospodářská před třiceti lety,“ shrnul.

Velkou část debaty tvořil popis bariér, jež lidem brání se do renovace vlastních domů vrhnout. Michal Čejka z Centra pasivního domu upozornil, že často nevidí jejich skutečný přínos. „U televizí a lednic chtějí výrobek s nejnižší energetickou třídou, ale u domů už na to tolik nekoukají,“ poznamenal. Budova je však podle něj největší žrout energie, a tedy i rodinného rozpočtu.

Čejka zároveň upozornil, že Češi často jednají nahodile a bez plánu. „Renovují pohledem přes plot: když soused vymění okna, udělají to taky. Ale už neřeší, jestli to dává smysl.“ Změnu může přinést renovační pas. Nejprve stanovit cílový stav domu a pak zvolit kroky, jak tam dojít. Z jeho pohledu jsou energetické úspory nejlepším životním a důchodovým pojištěním. „Žít ve zrenovovaném domě znamená mít nižší účty a vyšší komfort. Lidé, kteří si dům zateplili, energetickou krizi zvládali v klidu,“ připomněl.

Jak nejlépe postupovat? Poradit se

Přestože jsou dotační programy i technologie dostupné, mnohé domácnosti váhají. Také podle Vošického není největším problémem nedostatek peněz, ale nedostatečná informovanost. A přístup k poradenství. „Lidé nevědí, kde začít,“ podpořil svůj názor.

Stavební spořitelny už od začátku loňského roku ve spolupráci se státem rozšířily své služby a vedle možnosti získat zvýhodněné úvěry poskytují dotační poradenství. Lidem pomohou sestavit finanční plán i najít firmy k jeho uskutečnění. Zájem o tyto služby je velký.

Ke snížení bariér by podle Valdmana mohly přispět i nově zaváděné renovační pasy. Jde o dokument zpracovaný energetickým specialistou, autorizovaným inženýrem nebo architektem. Vedle zmapování současného stavu budovy nabídne pohled do budoucna. Půjde tedy o praktického průvodce pro vlastníky domů s návrhem konkrétních kroků a časového plánu, jak dosáhnout vyšší energetické úspornosti.

Zároveň se stane klíčovým dokumentem pro čerpání podpory z dotačních programů, které stát nabízí občanům. „Chceme, aby domácnosti měly kuchařku, podle které mohou renovovat postupně, aniž by se musely pustit do všeho najednou,“ vysvětlil Valdman.

Dalším faktorem, jehož role bude zásadní, jsou nové emisní povolenky pro domácnosti. Zatíží ty, kde se stále topí uhlím a plynem. „Je to sice negativní motivace, ale finanční. Na to lidé slyší. Vidíme to na příkladu Švédska, kde uhlíková daň pomohla zrychlit renovace a snížit spotřebu energií,“ připomněl Navrátil opatření zavedené více než před třiceti lety. Podle Čejky je také nutné přestat udržovat iluzi levné energie. „To je politická mantra, která brzdí investice. Lidé vyčkávají, místo aby plánovali budoucnost,“ přidal se.

Stav domů také prohlubuje sociální rozdíly. „Lidé s nízkými příjmy často žijí v nejméně efektivních domech. Stát jim dnes platí účty, ale bylo by efektivnější investovat do renovace,“ upozornil Navrátil. Valdman dodal, že stát má síť poradců i cílenou podporu, ale slabým článkem zůstává nájemní bydlení. Řečníci se v debatě shodli, že přímé dotace by měly být cílené především na domácnosti s nižšími příjmy, zatímco pro ostatní tu budou zvýhodněné úvěry, případně daňové úlevy.

Podle Čejky se podpora renovací vrátí čtyřikrát. Domácnost získá díky nižším účtům a vyššímu komfortu, rychleji poroste ekonomika státu a zvýší se v něm rezistence vůči energetické nestabilitě, byznys získá nové zakázky a pozitivní bude dopad na životní prostředí. „Nevím, že by v ekonomice existoval lepší investiční potenciál,“ uzavřel debatu Čejka.

Partnerem debaty byla Stavební spořitelna České spořitelny.