Putin kvůli válce ždímá ruskou ekonomiku. Rozpočtové plány ukazují, že mu začíná téct do bot

Už téměř čtyři roky trvá ruská agrese na Ukrajině. Pro Rusko je to v podstatě stejně dlouho, jako trvala druhá světová válka, v jeho případě Velká vlastenecká válka. Prezident Vladimir Putin své pokračující speciální operaci, která měla původně zabrat pár dní, podřídil vše, včetně ruské ekonomiky. Ta kvůli tomu prošla hlubokým přerodem. Díky velkým válečným výdajům se jí však dařilo navzdory sankcím v posledních dvou letech výrazně růst. Jenže když téměř všechno, co vyrobíte, končí na válečné skládce, dříve nebo později narazíte.

Najednou přehřátá ekonomika zpomaluje, v některých sektorech se mluví o recesi, inflace přes pokles zůstává vysoká a k tomu se ještě přidává propad příjmů z ropy. Aby toho nebylo málo, Putinovi začíná téct do bot ještě v jedné důležité oblasti. 

Výdaje na válku rostou, příjmy státu s tím nestačí držet krok, deficit se prohlubuje. Tak se dá zjednodušeně charakterizovat vývoj letošního roku pro ruský státní rozpočet. Ruské ministerstvo financí tak musí řešit palčivou otázku, kde vzít další peníze, když mu na válku ochotně skoro nikdo nepůjčí? Odpověď je nakonec stejná jako loni. 

Zvyšování daní

Putin při svém vystoupení v ruském parlamentu roce 2024 sliboval, že do roku 2030 žádné daně zvyšovat nebude a daňová politika zůstane předvídatelná. Rusové si už v ten okamžik mohli být jistí, že pokud začne prezident něco tvrdit o daních, bude to přesně naopak. Na internetu kolují různá videa s jeho projevy, která ukazují, kolikrát už v minulosti své sliby ohledně daní nedodržel. Platí to i tentokrát. 

Ruský stát od letošního roku zvýšil daně z příjmů právnických osob z 20 procent na 25 procent a také byla zavedena vyšší progresivní daň z příjmů fyzických osob se sazbami od 13 procent do 22 procent. Podle návrhu rozpočtu na příští rok, který minulý týden zamířil ke schválení do parlamentu, se má v Rusku zvýšit také základní daň z přidané hodnoty (DPH) z 20 procent na 22 procent. Kromě toho se sníží hranice pro podniky, které budou muset nově základní sazbu DPH platit. Namísto 60 milionů rublů budou DPH platit podniky s ročním obratem od 10 milionů rublů (zhruba 2,5 milionu korun), což se podle odhadů ekonomického serveru The Bell dotkne 450 tisíc malých podniků a živnostníků. Stát také více zdaní tabák, alkohol nebo hazard. 

Putin ještě nedávno tvrdil, že je proti dalšímu zvyšování daní a chce, aby se prostředky do státního rozpočtu dostaly zvýšením produktivity hospodářství. Při setkání s lídry parlamentních frakcí pak připustil, že by stát mohl více zdanit luxusní zboží nebo výnosy z dividend. „Ve Spojených státech během války ve Vietnamu a války v Koreji udělali přesně to. Zvýšili daně konkrétně lidem s vysokými příjmy,“ řekl Putin.

O dalších daních se však nezmínil. Nakonec se tedy stát rozhodl zdanit úplně všechny. Důvod je jednoduchý. Rusko nemá kde brát a potřebuje zalepit díry ve státním rozpočtu. DPH patří mezi nejdůležitější zdroje daňových příjmů a na rozdíl od daní z příjmů je její výběr mnohem jednodušší, protože ji lidé platí při nákupu zboží. Loni DPH generovala přibližně 37 procent všech daňových příjmů ruského státního rozpočtu. Její zvýšení by mělo do státní pokladny přinést až 1,2 bilionu rublů (přibližně 310 miliard korun). Rusové naposledy platili vyšší DPH v roce 1992, když byl ještě v úřadu ministra financí Jegor Gajdar. Tedy v době, kdy Rusko čelilo vážné ekonomické a rozpočtové krizi.

Ministerstvo financí ve svém komentáři k rozpočtu uvedlo, že všechny nově vybrané prostředky mají jediný cíl a tím je obrana a bezpečnost, to znamená, že jsou určené na válku. „Příjmy plánované v rozpočtu zajistí ozbrojeným silám potřebné zbraně a vojenské vybavení a pokryjí platy,“ píše se na stránkách ruského ministerstva financí. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je zvýšení daní v aktuální situaci zcela normální. V rozhovoru pro zpravodajský server RBK uvedl, že Rusko je v horké fázi války. „Speciální operace je jedna věc, válka je ale všude kolem nás.“

Peskov jako správný mluvčí zopakoval oblíbená slova Vladimira Putina, který dlouhodobě tvrdí, že Rusko bojuje s celým blokem NATO. Ruský prezident se tak snaží mimo jiné ospravedlnit, že jeho „supervelmoc“ nebyla schopná téměř za čtyři roky dokráčet na Ukrajině k vítězství.

Nebezpečný dluh

Rusko původně počítalo s tím, že letošní deficit státního rozpočtu bude 1,2 bilionu rublů, což je zhruba 0,6 procenta HDP. Kvůli poklesu příjmů z prodeje ropy a plynu a růstu výdajů na válku se ale deficit výrazně prohlubuje. Poslední odhad ministerstva financí počítá s deficitem 6,9 bilionu rublů, což odpovídá 3,2 procenta HDP. Jde o největší rozpočtový schodek od začátku ruské agrese na Ukrajině.

Pro příští rok chce ruské ministerstvo financí deficit výrazně snížit. Rozdíl mezi příjmy a výdaji má být 3,8 bilionu rublů, což je přibližně 1,6 procenta HDP. S ještě nižšími schodky pracuje výhled ministerstva na roky 2027 a 2028. Přesto by s tímto výhledem ruský dluh v roce 2028 odpovídal zhruba 20 procentům hrubého domácího produktu. Právě tuto hranici v minulosti ministerstvo financí označilo pro Rusko jako bezpečnou. Překročit tuto úroveň ale může mnohem dříve, protože očekávané rozpočtové schodky na následující roky jsou velmi optimistické a počítají s ukončením bojů na Ukrajině. Pokud by však pokračoval trend posledních let, kdy ministerstvo financí negativně upravuje výhled příjmů a výdajů několikrát do roka, je pravděpodobné, že plánované schodky zcela určitě nedodrží.

Státní dluh na úrovni 20 procent HDP se nezdá být v porovnání s jinými zeměmi až tak závažný. V prvním kvartálu roku 2025 činil průměrný dluh zemí EU 82 procent HDP. Dluh Řecka, který je v EU stále nejvyšší, odpovídá 153 procentům HDP. Významně roste také francouzský dluh, který dosahuje téměř 115 procent HDP.

Evropské státy ale mají oproti Rusku zásadní výhodu – přístup na světové finanční trhy. Přestože je zatěžují velké dluhy, jejich financování je relativně levné. Rusko musí při dluhovém financování spoléhat kvůli sankcím výhradně na domácí trh. „Neexistují žádní zahraniční investoři,“ uvedl letos ministr financí Anton Siluanov. 

K získání peněz se navíc ruský stát zdráhá využívat čistě tržní mechanismy, protože to by mohlo dluhové financování značně prodražit. V roce 2025 vydává Rusko na obsluhu státního dluhu zhruba necelých 7,5 procenta celkových rozpočtových výdajů. Pro příští rok by měly náklady opět výrazně růst, podle odhadů ministerstva financí o více než 22 procent. 

Hlavními věřiteli vlády jsou především největší banky, které nakupují ruské federální dluhopisy (OFZ). Podle dat centrální banky nakoupily významné bankovní domy v roce 2025 až 60 procent nových emisí. A to i přesto, že tyto dluhopisy pro ně nejsou příliš atraktivní.

„Dlouhodobé výnosy OFZ ve výši 14 procent budou zhruba odpovídat nákladům bank na financování, což omezuje jejich zájem o nákup státních dluhopisů za současné ceny,“ řekl v září ruské zpravodajské agentuře Interfax ekonom Sergej Konygin ze Sinara Investment Bank. 

Do hry ale může v případě problémů vstoupit centrální banka. To se stalo už loni na konci roku. Ruské ministerstvo financí vydalo dvě emise dluhopisů v hodně dva triliony rublů. První emisi nakoupily banky, které je následně zastavily u centrální banky a získaly za to zhruba jeden trilion rublů. Peníze následně využily na nákup druhé emise. Tento kvazitržní mechanismus financování ale může mít podle ekonomů vedlejší účinky. „Pokud ministerstvo financí bude muset stejně jako v prosinci loňského roku požádat o pomoc centrální banku, může to podnítit inflaci,“ upozornil na sociální síti Telegram ekonom a bývalý centrální bankéř Sergej Alexašenko. Meziroční inflace v Rusku v září zpomalila na osm procent. Pod kontrolou ji ale centrální banka nemá. 

Mizející národní blahobyt

Kreml má ještě jednu možnost, jak zalepit výdaje na svou válečnou nenasytnost. V takzvaném fondu národního blahobytu, do kterého dříve přitékaly peníze z prodeje ropy, je podle ministerstva financí stále zhruba 4,2 bilionu rublů v likvidních aktivech. Od začátku invaze už Rusko utratilo zhruba tři čtvrtiny původního objemu fondu na vykrytí děr v rozpočtu a válečné výdaje. Ministerstvo financí se však rozhodlo přibrzdit a neutrácet další peníze z těchto rezerv. Zbytek by měl sloužit jako polštář v případě šoků, které mohou přijít kvůli dalším potenciálním sankcím ze strany EU a USA.

Ruský manévrovací prostor je tak omezený a nemůže spoléhat ani na to, že by příjmy státní kasy navýšil ekonomický růst. Například Mezinárodní měnový fond očekává, že letos ruská ekonomika poroste o 0,6 procenta, příští rok o jedno procento. Ruské ministerstvo ekonomického rozvoje očekává růst okolo jednoho procenta. Podle jeho prognózy nadále výrazně porostou sektory navázané na válečný průmysl. 

Podle analytiků z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace by se ruská ekonomika v současnosti dala označit za dvourychlostní. Jedna část profituje z války a velkých válečných výdajů státního rozpočtu, ta druhá je odsunutá stranou, stagnuje a některé sektory se už nacházejí na pokraji recese. Sektor průmyslu mimo vojenský průmysl vykázal v první polovině roku podle ekonoma Vladimira Salnikova pokles přibližně o 0,9 procenta.

Ekonomický výhled a děravý státní rozpočet znervózňují některé oligarchy. Například miliardář Oleg Děripaska na sociální síti Telegram přirovnal ruskou ekonomiku k vyčerpanému koni, kterého se nepodaří jen tak rozhýbat, pokud nepřijdou velké investice. Jak ale ukazuje datový soubor, který na základě ruských plánů sestavil německý ekonom Janis Kluge, až 30 procent celkových výdajů ruského státního rozpočtu padne v příštím roce na válku, což je zhruba stejně jako plánované náklady na další dvě největší kapitoly, pod které spadá národní ekonomika a sociální politika. I v těchto kapitolách se však ukrývají výdaje, které mají s válkou přímou souvislost.