Letní legislativní změny (nejen) pro podnikatele

Za poslední tři měsíce byl schválen větší počet legislativních změn důležitých jak pro podnikatele a korporace, tak pro všechny obyvatele ČR. Účelem článku není podat vyčerpávající seznam novinek, ale vybrat ty nejdůležitější. Každého z nás se dotkne třeba velká novela trestního práva, změny ve zpracování osobních údajů nebo změny v DPH účinné od 1. července 2025. Pro zaměstnavatele je klíčový zákon o jednotném měsíčním hlášení či o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří.

1) Pro podnikatele a korporace

Dnem 2. září 2025 byla vyhlášena novela zákona o účetnictví, zákona o auditorech a zákona o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní i vnitrostátní skupiny. Hlavní účinnost nastane 1. ledna 2026, ovšem změny hodnot pro kategorizaci účetních jednotek a změny zákona o dorovnávacích daních nabyly účinnosti hned po dni vyhlášení.

Hlavní novinky:

• a) zvýší se limity pro rozřazování společností do kategorií účetních jednotek, tedy na malé, střední a velké účetní jednotky
• b) zastaví se další fáze rozšiřování povinnosti firem vypracovávat zprávu o udržitelnosti, takzvanou ESG zprávu
• c) limit pro povinný audit účetních jednotek se zvýší tak, aby povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem dopadla na menší počet firem
• d) problematika dorovnávací daně.

Změna hodnot pro kategorizaci účetních jednotek

Zvýšení hodnot pro jednotlivé kategorie účetních jednotek plyne z významné inflace v letech 2021 a 2022 a činí asi 25 %. Konkrétně se mění peněžní kategorie, a to následovně:

Mikro jednotka – k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem do 9 000 000 Kč, změna na 11 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu do 18 000 000 Kč, změna na 22 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období do 10 osob.

Malá účetní jednotka – není mikro účetní jednotkou a současně k rozvahovému dni nepřekračuje minimálně dvě z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem do 100 000 000 Kč, změna na 120 000 000 Kč
• roční úhrn čistého obratu do 200 000 000 Kč, změna na 240 000 000 Kč
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období do 50 osob.

Střední účetní jednotka – není mikro ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě uvedené hraniční hodnoty:

• aktiva celkem do 500 000 000 Kč, změna na 600 000 000 Kč
• roční úhrn čistého obratu do 1 000 000 000 Kč, změna na 1 200 000 000 Kč
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období do 250 osob.

Velká účetní jednotka – bez ohledu na hodnotová kritéria se za ni vždy považuje subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka. Dále sem patří taková jednotka, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě z uvedených kritérií:

• aktiva celkem do 500 000 000 Kč, změna na 600 000 000 Kč
• roční úhrn čistého obratu do 1 000 000 000 Kč, změna na 1 200 000 000 Kč
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období nad 250 osob.

Ačkoliv popisovaná novela zákona o účetnictví bude účinná od 1. ledna 2026, podle přechodných ustanovení platí následující:

1. Pro účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti zákona se použije zákon a související právní předpisy (vyhlášky) ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Jinými slovy, pro současné účetní období roku 2025 se použije zákon ve znění z roku 2025.
2. Ustanovení o kategorizaci, ve znění účinném dle novelizovaného zákona, se použijí pro posouzení splnění hraničních hodnot k rozvahovému dni účetního období započatého od 1. ledna 2024 a skončeného od 31. prosince 2024. Což znamená, že pro účetní období roku 2024 se použijí již uvedené navýšené hodnoty peněžních kritérií.

K povinnosti auditu

Kategorizace má vliv na povinnost nechat účetní závěrku ověřit auditorem. Novela ruší povinnost auditu pro malé účetní jednotky, které dva roky po sobě překračují alespoň dvě ze tří kritérií (obrat 80 milionů Kč, aktiva 40 milionů Kč, 50 zaměstnanců). Nově bude tedy audit povinný pouze pro střední a velké účetní jednotky. V praxi to znamená výrazné zvýšení limitů, kdy se obrat zvyšuje z 80 na 240 milionů a hodnota aktiv ze 40 na 120 milionů. Průměrný počet 50 zaměstnanců zůstává beze změny. Účetní období (kalendářní rok) 2024 i 2025 spadají pod dosavadní úpravu (povinnost auditu dle nižších limitů). Účetní období 2026 se řídí novými, vyššími limity.

Dále dochází ke změnám dle zákona o účetnictví ohledně povinných informací o nehmotných zdrojích ve výroční zprávě schvalované auditorem: platí nově pro obchodní společnost, spořitelní a úvěrní družstvo nebo pojišťovnu, která

• a) je subjektem veřejného zájmu,
• b) splňuje kritéria pro velkou účetní jednotku a
• c) k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 1000 zaměstnanců za účetní období. Dosavadní počet zaměstnanců byl 500.

Střední, malé a mikro účetní jednotky neuvádějí ve výroční zprávě nefinanční informace (např. informace o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje či ochrany životního prostředí). Účetní jednotka, která vyhotovila zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, není povinna uvádět tyto informace ve výroční zprávě – pokud je zahrnula do zprávy o udržitelnosti.

Dočasné úlevy obsahu zprávy o udržitelnosti

Novela navazuje na poslední implementaci ESG problematiky směrnic EU. Ustanovení § 32f až 32l se do zákona o účetnictví dostala v rámci konsolidačního balíčku a stanovila povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti velkým účetním jednotkám i subjektům veřejného zájmu. Podle původního vládního návrhu se měla povinnost vypracovávat zprávu ESG vztahovat i na menší firmy. Evropská unie nyní ale jedná o zmírnění pravidel, zejména o dvouletém odkladu jejich účinnosti. Sněmovna proto další fázi zastavila. Účetní jednotky s méně než 1000 zaměstnanci nebudou muset vyhotovovat zprávy o udržitelnosti nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti za letošní rok. Novela tedy definuje subjekty povinné k vyhotovení zprávy o udržitelnosti následovně:

1. poprvé vyhotovují za rok 2027 velké účetní jednotky (obchodní společnosti) a velké skupiny účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,
2. poprvé za rok 2028 vyhotovují zejména malé a střední účetní jednotky, které jsou emitenty investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu.

Přechodná ustanovení říkají, že pokud účetní jednotka v účetním období započatém do 31. prosince 2026 nemá k dispozici nezbytné údaje o svém hodnotovém řetězci, vysvětlí ve zprávě o udržitelnosti (nebo konsolidované zprávě o udržitelnosti) své úsilí vynaložené za účelem získání těchto informací. A uvede důvody, proč je nebylo možné získat, stejně jako způsoby, jakými budou získány v budoucnu.

Problematika dorovnávacích daní a DPH

Dojde k prodloužení lhůt pro podání prvního daňového přiznání a informačního přehledu k české dorovnávací dani. Lhůta pro podání informačního přehledu činí 15 měsíců od skončení výkazního období, v případě vstupního období 18 měsíců. Termínem pro podání informačního přehledu za vstupní období kalendářního roku 2024 bude 30. červen 2026. Lhůta pro podání daňového přiznání k přiřazované a české dorovnávací dani bude 22 měsíců od skončení výkazního období (pro období kalendářního roku 2024 půjde o datum 31. října 2026).

Už loni byla schválena novela zákona o DPH s odloženou účinností. Uvedeme nejdůležitější změny, které platí od 1. července 2025. Novela řeší osvobození od daně v případě dodání staveb a pozemků. Pro určení, jaká stavba se pro účely DPH považuje za stavbu bytového nebo rodinného domu, bude klíčový způsob využití objektu zapsaný v registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Pokud takový zápis nebude existovat, bude se vycházet z projektu a stavebního povolení. V případě dodání vybrané nemovité věci přichází novela se změnou, kdy se bude zdaňovat pouze první dodání po dokončení nemovitosti nebo její podstatné změně. Dle § 51 zákona podléhá DPH pouze první dodání novostavby uskutečněné během dvou let primárně od kolaudace (přesněji do konce 23. kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se vybraná nemovitá věc považuje za dokončenou). Další případné prodeje (i pokud k nim dojde během dvouleté lhůty) již budou osvobozené od DPH.

Ust. § 56 odst. 5 zákona obsahuje změnu definice podstatné změny dokončené stavby: pro účely DPH se jí rozumí změna dokončené vybrané nemovité věci, kdy cílem stavebních prací bude změna využití nebo podmínek obývání dané stavby (rekonstrukce, nástavba, přístavba či významná oprava). A zároveň náklady na tuto změnu vynaložené osobou, která bude nemovitost dodávat, přesáhnou 30 % základu daně z úplaty za následné dodání stavby. Při splnění těchto podmínek bude první následující dodání dotčené nemovitosti podléhat DPH.

Zachována zůstává možnost tzv. dobrovolného zdanění, přičemž se plátce může rozhodnout, že dodání nemovitosti je zdanitelné plnění (zejména kvůli odpočtu). Je-li kupujícím plátce, nebo nově i osoba registrovaná k dani v jiném členském státě EU, musí k dobrovolnému zdanění udělit souhlas.

2) Pro zaměstnavatele

Všech zaměstnavatelů se dotkne nový zákon o jednotném měsíčním hlášení. Účinnost je stanovena na 1. leden 2026, většina nových povinností se na zaměstnavatele bude vztahovat až od 1. dubna 2026.

Zákonem zaváděné jednotné měsíční hlášení (JMH) má sdružit a nahradit až 25 různých oznamovacích a ohlašovacích formulářů. Jediný formulář bude obsahovat údaje o zaměstnavateli, odvedeném pojistném, zaměstnancích a jejich výdělcích. Konkrétní rozsah údajů oznamovaných prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení bude vymezen nařízením vlády, které je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

Zaměstnavatel podá JMH České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), která předá příslušné údaje dalším orgánům veřejné správy (např. Ministerstvu práce a sociálních věcí, Českému statistickému úřadu nebo finanční správě). Hlášení bude možné podat pouze elektronickou formou: prostřednictvím aplikace ČSSZ nebo datovou schránkou. A to nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce po kalendářním měsíci, k němuž se hlášení vztahuje. Pro zaměstnavatele platí naposledy povinnost podat hlášení za období, v němž skončilo zaměstnání jeho posledního zaměstnance, nebo přestal být zaměstnavatelem, případně po skončení zaměstnání zúčtoval zaměstnanci dodatečně příjmy.

Podání obsahující technickou či formální vadu je neúčinné, ovšem ČSSZ na to upozorní zaměstnavatele bez zbytečného odkladu. Zaměstnavatel je pak povinen JMH podat v náhradní lhůtě 8 dnů ode dne doručení výzvy od ČSSZ. Technická vada znamená nedodržení lhůty pro podání (dřívější podání než od 1. do 20. dne následujícího měsíce) nebo nedodržení formátu či struktury, způsobuje-li nemožnost automatizovaného zpracování podání, případně nedodržení způsobu podání. Formální vada znamená třeba nedodržení struktury či obsahu.

Opravné hlášení je elektronické podání, kterým zaměstnavatel doplní nebo změní údaje obsažené v jím podaném JMH nebo opravném hlášení. Lze jej podat nejpozději do 10 let od konce kalendářního roku, v němž byl zaměstnavatel povinen podat opravované JMH.

Evidence zaměstnavatelů a zaměstnanců

Zákon změní od 1. dubna 2026 také povinnosti týkající se registrace do evidence zaměstnavatelů. Všichni zaměstnavatelé budou nově povinni registrovat se do evidence nejpozději dva kalendářní dny před nástupem prvního zaměstnance. Ve stejné lhůtě bude zaměstnavatel muset přihlásit i mzdovou účtárnu. V případě, že zaměstnanec nakonec nenastoupí, musí to zaměstnavatel oznámit ČSSZ nejpozději do 8 kalendářních dnů od dne dohodnutého nástupu do práce. Pokud to neoznámí, bude mu hrozit pokuta až 20 000 Kč, což má ztížit nelegální zaměstnávání. Skutečnost, že přestal být zaměstnavatelem posledního zaměstnance, či změnu/zrušení mzdové účtárny, hlásí zaměstnavatel také do 8 dnů.

Dle přechodných ustanovení se i ti zaměstnavatelé, kteří již před nabytím účinnosti zákona o JMH jsou či budou vedeni v registru zaměstnavatelů k 1. dubnu 2026, budou povinni stejně doplnit ČSSZ do 30. dubna 2026 údaje povinné podle tohoto nového zákona. Vyčet těchto údajů je totiž širší, než se k registraci dosud požadovalo. Za nesplnění této povinnosti může být uložena pokuta až 50 000 Kč.

Ke změnám dojde také v registraci zaměstnanců. Zaměstnavatel od 1. července 2026 přihlásí zaměstnance do evidence:

• a) nejpozději před okamžikem nástupu do práce, nejdříve však 8 dní před plánovaným dnem nástupu,
• b) ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy zaměstnavateli vznikla povinnost poskytovat zaměstnanci plnění (nelze-li použít tento den, tak kdy zaměstnavatel poprvé poskytl plnění zaměstnanci).

Pokud zaměstnanec nenastoupí, bude mít zaměstnavatel povinnost to oznámit ČSSZ, a to do 8 kalendářních dnů. Nejde-li o zahraničního zaměstnance, může zaměstnavatel přihlásit zaměstnance do evidence jen částečně („částečné přihlášení“). Tehdy uvede údaje v rozsahu jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, místo narození, státní občanství zaměstnance, předpokládaný den nástupu do zaměstnání a variabilní symbol zaměstnavatele. Ostatní údaje lze doplnit ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy zaměstnanec nastoupil.

Jestliže zaměstnavatel povinnosti uložené zákonem o JMH nesplní, ČSSZ bude mít povinnost vyzvat ho k dodatečnému splnění. Pokud své povinnosti nesplní ani po výzvě ČSSZ, může mu být uložena pokuta od 20 000 do 100 000 Kč. Případně ve výši součinu počtu zaměstnanců, kteří jsou evidováni v evidenci zaměstnanců v poslední den období, za něž mělo být JMH podáno, a částky 5 000 Kč.

Povinné příspěvky zaměstnavatelů

Dne 3. září 2025 byl publikován zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, který opět s účinností k 1. lednu 2026 zavádí povinnost zaměstnavatelů přispívat zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pracovních podmínek na jejich penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření. Výše příspěvku závisí na počtu odpracovaných rizikových směn a činí 3 nebo 4 % z vyměřovacího základu.

Zaměstnavatel zaplatí povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří ve výši

• a) 3 % z vyměřovacího základu za rozhodné období (kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec vykonával rizikovou práci), jestliže v tomto období odpracoval alespoň 3 směny a méně než 11 směn rizikové práce, nebo
• b) 4 %, jestliže odpracoval alespoň 11 směn rizikové práce.

Je-li směna rizikové práce kratší nebo delší než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce každá započatá hodina délky směny jako osmina směny rizikové práce. Zaměstnavatel vyplatí příspěvek do konce následujícího kalendářního měsíce. Zaměstnanec musí písemně oznámit zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek. V oznámení uvede obchodní firmu penzijní společnosti, u níž má produkt spoření na stáří, číslo účtu, na který má zaměstnavatel zaplatit příspěvek, a další nezbytné údaje (číslo smlouvy nebo variabilní symbol).

Zaměstnavatel má ještě další dvě povinnosti:

1. písemně informovat zaměstnance o právu na povinný příspěvek a o způsobu jeho uplatnění před tím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci, a
2. vydat zaměstnanci o poskytnutí příspěvku potvrzení.

Při nesplnění informační povinnosti či nevydání potvrzení lze uložit pokutu do 200 000 Kč. Nezaplatí-li zaměstnavatel příspěvek, může mu oblastní inspektorát práce udělit pokutu až 2 miliony Kč. Od 1. ledna 2026 musejí zaměstnavatelé, kteří již nyní zaměstnávají zaměstnance v rizikových provozech, splnit zmíněnou informační povinnost nejpozději do 15. ledna 2026.

3) Pro všechny občany ČR

Životní pojištění a osobní údaje

Mnoha lidí se může dotknout drobná (jediný paragraf) novela občanského zákoníku, která se týká pojišťoven, pojištěnců životního pojištění a příjemců plnění z pojistky. Pojišťovny budou mít od 1. ledna 2026 povinnost po úmrtí pojištěného oznámit lidem či organizacím, že mají nárok na vyplacení peněz z životního pojištění zesnulého. Změna řeší případy, kdy osoba („obmyšlený“) neví, že by měla uplatnit nárok na vyplacení životního pojištění po zemřelém. Po uplynutí čtyřleté promlčecí lhůty tyto peníze zůstávají pojišťovnám v rezervním fondu. Životní pojištění pro případ smrti totiž není součástí dědictví, a notáři tedy dědice upozornit nemohou. Občanský zákoník rozlišuje dva základní způsoby určení obmyšleného: uvedením jména nebo vztahu k pojištěnému (např. „moje děti“ za situace, kdy pojistník neví, které osoby podmínku v okamžiku pojistné události splní).

Vznikne-li obmyšlenému právo na pojistné plnění, vyrozumí o tom pojistitel obmyšleného do 60 dnů ode dne, kdy se o tom dozví, jestliže mu jsou kontaktní údaje obmyšleného známy nebo je může zjistit z evidence.

Od 1. srpna 2025 je účinná též novela zákona o policii ČR a zákona o ochraně osobních údajů. Policie má nyní přístup do rejstříku trestů a evidence přestupků, které vede Ministerstvo spravedlnosti, ve stejném rozsahu jako vojenská policie a celní správa. Policista bude moci získat z rejstříku informace pouze v rozsahu potřebném k plnění konkrétního úkolu. Nově také může policie žádat od banky (v rámci pátrání po hledané nebo pohřešované osobě) předávání údajů nejen o době a místě použití elektronického platebního prostředku, ale i o čísle účtu a změně zůstatku takové osoby.

Přísnější pravidla pro uchovávání údajů o cestujících

Novela také upravuje pravidla pro uchovávání údajů z tzv. jmenné evidence cestujících. Policie sice stále bude moci požadovat seznamy cestujících v rámci EU, ale nově bude muset nevyužitá data okamžitě mazat. Zkracuje se doba uchování údajů jmenné evidence cestujících z pěti na tři roky. Pouze údaje, které byly skutečně využity k plnění konkrétního úkolu souvisejícího s trestnou činností, se uchovávají po maximální dobu pěti let.

Zákon o ochraně osobních údajů umožňuje kamerovým systémům zejména ve veřejném prostoru letišť na dálku snímat biometrické údaje cestujících, které s využitím umělé inteligence porovná s údaji jednotlivců z policejní referenční databáze. Kategorie osob, jejichž biometrické údaje je možné zařadit do referenční databáze, bude povolovat soud. Jde o pohřešované osoby nebo lidi podezřelé ze závažných trestných činů při předcházení konkrétnímu, závažnému a bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví teroristickým útokem.

Biometrické údaje cestujících, kteří nebudou ztotožněni s lidmi v referenční databázi, budou muset být do 90 dnů vymazány. Dozor nad využíváním systému má zajišťovat Úřad pro ochranu osobních údajů, který bude muset být informován o každém použití do 72 hodin.

4) Trestní právo

Dne 5. srpna 2025 byla vyhlášena novela trestního zákoníku, trestního řádu a dalších souvisejících zákonů. Hlavní účinnost nastane 1. ledna 2026, dále 1. července 2026 a 1. ledna 2027. Změn je opravdu hodně a dotýkají se všech občanů ČR.

Změny trestního zákoníku a předsudečná nenávist

Promlčecí doba 30 let se nově stanoví pro trestný čin kterékoliv vraždy. Dosud šlo o 15 let, pouze u výjimečných typů vraždy (zvlášť surová vražda, vražda na těhotné ženě či dítěti mladším 15 let) se uplatňovala třicetiletá lhůta.

Novela rozšiřuje výčet pohnutek u předsudečných trestných činů, tedy těch spáchaných z nenávisti. Tyto pohnutky zvyšují závažnost trestné činnosti a nově bude přitěžující okolností, i pokud se pachatel dopustí trestné činnosti pro něčí skutečnou nebo domnělou příslušnost k rase či skupině, dále pro věk, pohlaví, sexuální orientaci, zdravotní postižení, politické přesvědčení, vyznání atd. Novela také upřesnila vymezení trestného činu propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod, které výslovně uvádí nacistické a komunistické hnutí.

Změny v trestech

Zmírňuje se postih za trestný čin recidivní krádeže. Na rozdíl od „běžné“ prosté krádeže, kdy je vyžadováno způsobení škody alespoň 10 000 Kč, se dosud u opakované krádeže nevyžadovalo způsobení jakékoli (byť minimální) škody. Nyní bude výše škody při krádeži vždy zohledňována.

Peněžitý trest bude nově možno udělit jako samostatný trest pro všechny trestné činy, vyjma týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí a za zvlášť závažné zločiny. Reforma taktéž přiznává soudům širší pravomoc volit mezi tresty a klade důraz na resocializaci pachatelů mimo vězeňský systém.

Změnit se má i způsob počítání maximální výše peněžitého trestu. Zůstane zachován systém denních sazeb, nicméně jejich dosavadní nejvyšší přípustná výše bude zrušena a nahrazena přepočtem odvislým od maximální délky trestu odnětí svobody, který lze za daný trestný čin uložit. Cílem je snížit počet uvězněných osob a zvýšit účinnost sankcí. Odpůrci však varují, že reforma může vést k nerovnosti před zákonem a možnosti „vykoupit se“ z trestní odpovědnosti.

K novým institutům patří možnost soudně zakázat fyzické osobě účast ve veřejných zakázkách nebo dotačních řízeních, pokud se její jednání vztahovalo k trestnému činu spáchanému v souvislosti s nakládáním s veřejnými prostředky. Tento trest má posílit prevenci korupce a zajistit, aby osoby zneužívající veřejné prostředky nemohly dále participovat na státních či obecních zakázkách.

Do trestního zákoníku přibude nový trestný čin, který postihuje zneužití identity osoby za účelem tvorby nebo šíření pornografického materiálu. Cílem má být ochrana před tzv. deepfake pornografií vytvořenou pomocí umělé inteligence, jež může sloužit i jako prostředek k vydírání. Pachatelům bude hrozit až dvouletý trest odnětí svobody, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. V případě vzniku značné újmy na právech oběti bude trestní sazba zvýšena na šest měsíců až tři roky.

Soudy budou moci ukládat nepodmíněný trest vězení zrychleně už trestním příkazem, tedy bez nařízení hlavního líčení. Významné je také zavedení tzv. dětského certifikátu pro osoby pracující s dětmi. Trestné činy související s terorismem budou přísněji trestány, dojde-li k vyhrožování prostřednictvím médií.

Neplacení výživného a pěstování konopí

Od ledna 2026 bude trestní odpovědnost za zanedbání vyživovací povinnosti vázána na vznik nebezpečí nouze pro oprávněnou osobu. Nové znění skutkové podstaty stanoví, že kdo neplní svou vyživovací povinnost po dobu delší než čtyři měsíce, čímž vystaví oprávněnou osobu nouzi, může být odsouzen až ke dvěma letům odnětí svobody.

Novela zavádí možnost legálně pěstovat až tři rostliny konopí pro osobní potřebu, stejně jako držet až 100 gramů konopí v domácnosti a 25 gramů na veřejnosti. Pěstování až pěti rostlin konopí nebo držení až 200 gramů konopí doma a 50 gramů na veřejnosti bude posuzováno jako přestupek, zatímco pěstování vyššího počtu rostlin či držení více než 200 gramů konopí v obydlí a 50 g mimo něj zůstane i nadále trestné. Musí však jít o rostlinu obsahující více než 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů. Novelou tak dochází ke zmírnění postihů v dané oblasti i k faktické legalizaci pěstování konopí pro osobní potřebu v omezeném rozsahu.

Změny v trestním řádu

Nově vložený § 35a trestního řádu s názvem „Ochrana důvěrnosti komunikace obviněného s obhájcem“ výslovně stanovuje, že orgány činné v trestním řízení jsou povinny zachovávat důvěrnost informací sdělovaných mezi obviněným a obhájcem jakýmkoli způsobem. A to sdělovaných nejen mezi obviněným (tedy po zahájení trestního stíhání) a advokátem, ale i mezi podezřelým a advokátem, tedy ve fázi prošetřování, zda se vůbec trestný čin stal (před zahájením trestního stíhání). Příkladem může být dosavadní ustanovení trestního řádu dopadající na odposlech telefonických hovorů. Obsahuje větu, že provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Pojmy „obviněný“ a „obhájce“ se však vážou až k okamžiku zahájení trestního stíhání konkrétní osoby. Podle některých názorů je proto odposlech mezi podezřelým a advokátem přípustný. Výslovné stanovení ochrany veškeré komunikace mezi právním zástupcem a klientem hodnotíme jako vhodný krok.

Dále se do trestního řádu doplňuje § 73a určující, že opatření nahrazující vazbu (kauce nebo slib obviněného, že se dostaví na vyzvání k soudu) může trvat jen po dobu nezbytně nutnou, po kterou trvají důvody vazby a je ho zapotřebí k jejímu nahrazení. Celková doba trvání opatření nahrazujícího vazbu nesmí překročit jedenapůlnásobek doby stanovené pro trvání vazby.

Zabavovaní dat coby důkazů a dětský certifikát

U věci zabavované pro důkazní účely (jedná-li se o data) už nemusí být zabaven hmotný nosič, ale je umožněno pořízení kopie. Rozšiřuje se úprava podmínek telefonních odposlechů a podávání informací o záznamu, také došlo ke zpřísnění úpravy použití agenta (policisty „v přestrojení“).

Mění se podmínky narovnání: Nebude postačovat prohlášení obviněného v dohodě, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a že uhradí škodu nebo učiní potřebné úkony k náhradě. Škoda musí být nově již nahrazena či kroky k náhradě učiněny. Proti rozhodnutí o narovnání už nebude možné podat stížnost. Dle okolností a závažnosti spáchaného přečinu či poměrů obviněného soud (v přípravném řízení státní zástupce) rozhodne o schválení narovnání pouze tehdy, pokud obviněný nahradí škody a složí na účet soudu (v přípravném řízení na účet státního zastupitelství) peněžitou částku určenou státu na pomoc obětem trestné činnosti podle zákona o obětech trestných činů. Částka nesmí být nepřiměřená závažnosti přečinu.

Změna zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků zavádí evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi – tzv. dětský certifikát. Pokud soud uzná za vhodné, může do této evidence provést záznam o pachateli trestného činu (např. znásilnění či jiného sexuálního útoku), který mu následně znemožní vykonávat práce nebo činnosti v přímém kontaktu s dětmi.

Záznam v evidenci nebudou smět mít např. učitelé, pracovníci zařízení ústavní nebo ochranné výchovy, dětští lékaři, pracovníci sociálně-právní ochrany dětí či pracovníci v sociálních službách. Pachatelé trestných činů s horní hranicí trestu odnětí svobody pět let a více obdrží stoletý záznam do evidence. Pachatelé méně závažných trestných činů s horní hranicí trestu odnětí svobody do pěti let obdrží záznam znemožňující výkon práce s dětmi po dobu dvaceti let.