Česká novela ESOP míří správným směrem, ale start-upům zatím nestačí

Nová legislativa zaměstnaneckých akcií (ESOP) má pomoci českým start-upům přiblížit se mezinárodním standardům. V dosavadní praxi zaměstnanec odvádí daň ze zaměstnaneckých akcií v okamžiku uplatnění opce, tedy v okamžiku, kdy nemá žádný peněžní příjem z akcií nebo podílu ve společnosti. Česká startupová komunita právní úpravu dlouhodobě kritizovala, není spokojena ani teď: nevýhoda proti zahraniční konkurenci nezmizela. 

Nový zvýhodněný režim schválený Poslaneckou sněmovnou se vztahuje (mimo jiné) na společnosti, jejichž roční obrat nepřesahuje zákonnou hranici 2,5 miliardy korun. Kritérium ročního obratu bylo zvoleno právě s ohledem na start-upy, avšak v konečném důsledku odporuje realitě startupového trhu. Výhodu, kterou novela poskytuje zaměstnancům, spočívající v osvobození od povinných příspěvků na pojištění, nemůže zaměstnanec uplatnit, pokud v době udělení opce obdrží slevu z ceny obchodního podílu nebo jej obdrží bezplatně.

Start-upy zejména v počátečních fázích své existence mají problémy najít a udržet si kvalitní zaměstnance. Pohybují se v mezinárodní konkurenci a všude na světě lákají lidi právě na bezplatnou nabídku podílů ve společnosti a možnost podílet se na jejich růstu. Českou legislativou byly ty domácí opět o tento nástroj připraveny.

Zaměstnanci si podle novely mohou nárokovat benefity pouze v případě, že získají podíl za tržní hodnotu. Zákon mlčí o tom, jak bude tržní hodnota podílu stanovena, a budoucnost ukáže, jak čeští zákonodárci budou schopni tuto otázku vyřešit, aniž by nadměrně zatěžovali zaměstnance.

„No tax before cash“ sice legislativní změna upravuje, opětovně však jenom za předpokladu, že zaměstnanec získal podíl za tržní cenu. Nejpozději 15 let od uplatnění kvalifikované zaměstnanecké opce je však zaměstnanec povinen tento „příjem“ zdanit bez ohledu na to, zda podíl prodal a zpeněžil.

Zároveň platí zákon o daních z příjmu. Ten přiznává osvobození od daně z příjmu za předpokladu držby obchodního podílu nejméně pět let (za splnění dalších podmínek). Příjmy z prodeje obchodního podílu nabytého uplatněním kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí je však z osvobození od daně z přijmu vyloučen. Osvobození od povinných pojistných zůstává tedy jediným benefitem, který novela přináší.

Související

Drama do poslední chvíle. Poslanci až napodruhé schválili atraktivnější zaměstnanecké akcie. Jak se budou danit?

5 minut čtení

Pravidla zdanění zaměstnaneckých akcií získají v Česku konečně atraktivní podobu. Po letech čekání a řadě marných pokusů systém vylepšit...

O tom, že české mladé společnosti jsou na tom v mezinárodní konkurenci hůř, vypovídá třeba srovnání s Rakouskem, kde byla legislativa přizpůsobená start-upům zavedena v roce 2024 spolu s novou formou obchodní společnosti, flexibilní kapitálovou společností (FlexCo). Ta mimo jiné umožňuje vydávání podílů bez hlasovacích práv a zavádí povinnost pro zakladatele start-upů nabídnout zaměstnancům stejné podmínky pro zpětný odkup jejich akcií v případě prodeje investorům.

Start-up je v rakouském právu definován jako kapitálová společnost s ročním průměrem maximálně 100 zaměstnanců, ročním obratem nepřesahujícím 40 milionů eur, která není součástí konsolidované účetní závěrky, a maximálně 25 procent jejích akcií je ve vlastnictví společností, které jsou součástí konsolidované účetní závěrky. Zaměstnanecké akcie nebo akcie ve start-upu podléhají preferenčnímu daňovému režimu, pokud jsou poskytovány zaměstnancům bezplatně (nebo za nominální hodnotu vkladu), v prvních deseti letech od založení start-upu až do výše 10 procent základního kapitálu společnosti. Podmínkou je, aby zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu, že převod podílu je možný pouze s jeho souhlasem (vinkulace převodu podílu).

Za výše uvedených podmínek ani ukončení pracovního poměru nevede k povinnému zdanění, pokud zaměstnanec vlastní podíl, který mu nedává právo hlasovat na valných hromadách a napadat platnost přijatých usnesení. To se týká především podílů ve flexibilní kapitálové společnosti. Možnost vydávání takzvaných podílů na hodnotě společnosti je však důležitá právě pro start-upy i ve vztahu k investorům, protože start-upy mají větší potíže se získáváním tradičního úvěrového kapitálu pro svůj rozvoj.

Aktuální česká novela ESOP tedy přináší jen dílčí zlepšení a start-upům zatím nenabízí dostatečně flexibilní nástroje pro motivaci zaměstnanců. Proto se očekává návrh takzvaného startupového zákona, který má ministerstvo průmyslu a obchodu předložit do konce roku. Měl by mimo jiné obsahovat legislativní definici start-upu, neboť v českém právním prostředí dosud chybí. Právě jasné vymezení toho, co start-up je, může být krokem k tomu, aby budoucí právní úpravy lépe reflektovaly potřeby inovativních firem a přiblížily je mezinárodním standardům.