Učení mučení. Příprava na přijímačky se stala nepsanou nutností

Školní rok sotva začal, ovšem už vrcholí zájem o přípravné kurzy k přijímacím zkouškám na střední školy, které se konají v dubnu. Některé byly plné už před 1. zářím. S přibývající konkurencí poskytovatelé nabízejí stále intenzivnější formu přípravy. Slibují rodičům zvýšit šance jejich dětí dostat se na vysněnou školu. Podle expertů je tento „přijímačkový byznys“ zvrácený a kritizují masové doučování zaměřené na testy. Podle nich pak složení tříd na gymnáziích neodráží nadání dětí, ale zejména to, jakou jim rodiče byli schopni zajistit přípravu. Jenže zájem o ně stále stoupá, strach rodičů z neúspěchu je silnější.

Desetitisíce za nárůst bodů

Jan z Prahy 8 má pro syna páťáka zaplacené přípravné kurzy k přijímacím zkouškám na osmiletá gymnázia už od června, Aleš ze stejné městské části je plánuje začít vybírat až nyní. Se spádovou základní školou jsou s manželkou spokojení. Dcera navštěvuje třídu s bilingvní výukou, za kterou připlácejí, a netrvají na tom, že by musela nutně odejít na osmileté gymnázium. Jenže na druhém stupni už dvojjazyčná výuka pokračovat nebude. „Pokud by zůstala, znamenalo by to z našeho pohledu trochu pokles v kvalitě vzdělávání. Osmileté gymnázium je tak logické řešení,“ vysvětluje Aleš.

Znají počet bodů nutný pro přijetí na gymnázia, která by pro dceru připadala v úvahu. Je opravdu vysoký. Pro vyhlášená gymnázia bylo loni potřeba přes osmdesát bodů ze sta. „Tedy víme, že jen škola – byť relativně dobrá – ji na přijímačky nenaučí,“ konstatuje otec.

Testy z matematiky a češtiny, jež připravuje státní Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, známé jako Cermat, doma zatím nezkoušeli. Na rozdíl od některých dceřiných spolužáků, kteří uvažují o vyhlášených pražských gymnáziích. „Z rozhovorů s rodiči chápu, že kurzy jsou nutné i pro přirozeně chytré děti,“ říká Aleš a vystihuje problém, který velká poptávka a malá nabídka středoškolských míst zejména ve velkých městech způsobuje.

Nestačí být dobrý. Je třeba být lepší než ten druhý. Uvažování rodičů je většinou následující: Pokud spolužáci přípravné kurzy absolvují, můžeme si dovolit na ně naše dítě nepřihlásit? Tak se roztáčí spirála závodu o místa, jichž je nedostatek. Naskakuje na ni čím dál víc rodičů z obavy, aby situaci nepodcenili. K přijetí na školy v Praze a okolí i v Brně je potřeba násobně více bodů než na gymnázia a další žádané školy v jiných regionech.

Individuální příprava stojí hodně peněz, zkušení lektoři si o ně ale mohou říct. Jsou schopni vytáhnout žáka z pěti bodů na 40 z maximálních 50 na předmět.

Kurzy obvykle začínají na částkách kolem deseti tisíc korun, intenzivnější příprava může vyjít i na 45 tisíc. K tomu si rodiče připlácejí ještě jednotlivě za přijímačky nanečisto. V nich dítě vyplní test v atmosféře, která co nejvíc připomíná skutečnou zkoušku. Podle výzkumu z roku 2023 vynaložili rodiče deváťáků z Prahy na přípravu v průměru 14 400 korun a rodiče deváťáků ve Středočeském kraji 8750 korun.

Nejdražší je individuální příprava. Zkušeným lektorům rodiče platí i desetitisíce a vědí za co – jsou schopní vytáhnout žáka z pěti bodů až na 40 z maximálních padesáti za jeden předmět.

„To hlavní, co v současnosti testujeme jednotnými přijímacími zkouškami, je socioekonomický status a rodinné zázemí. Velmi nepřímo testujeme kvalitu školy a učitelů a ještě méně samotného člověka,“ říká například Miroslav Hřebecký, programový ředitel obecně prospěšné společnosti EDUin.

Rady dostanou i rodiče

Podle studie Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání z roku 2023 začala více než polovina žáků v Praze a Středočeském kraji s přípravou na středoškolské zkoušky v září, necelá čtvrtina pak ve druhém pololetí 9. ročníku. Zhruba pětina dokonce už v 8. třídě, tedy takřka s ročním předstihem. Projevila se velká konkurence daná silnými ročníky.

Přípravný kurz podle výzkumu absolvovalo více než polovina žáků, stejný poměr vyšel u dotazu na soukromé doučování. Zhruba 40 procent deváťáků odpovědělo, že ve druhém pololetí 9. ročníku věnovali přípravě na přijímací zkoušky pravidelně dva až tři dny v týdnu. V Praze se jí pak nějakou formou zabývalo každý nebo téměř každý den 43 procent žáků, ve Středočeském kraji 33 procent.

Dlouhodobé přípravné kurzy startují na podzim. Většina společností, které Ekonom oslovil, ještě volná místa měla. Největší vlna zájmu přichází na konci prázdnin a v září, druhá v lednu. „Naše prezenční kurzy v Berouně jsou zaplněny již od května. V pražských kurzech na Gymnáziu Oty Pavla pro 7. třídy a 9. třídy máme ještě jednotky volných míst, podobně jsou na tom naše online kurzy s živou podporou lektorů,“ uvádí Radek Janušek, který se skupinou lektorů nabízí on‑line a prezenční kurzy. Volná místa se během září rychle zaplní.

„Věřím, že rodiče nehledají jen tupé opakování ‚cermatích‘ testů, ale spíš smysluplné provázení dítěte jednou z jeho prvních velkých životních výzev. Právě v tom vidím obrovský rozdíl mezi jednotlivými kurzy,“ říká Tomáš Chrobák, vítěz učitelské ankety Global Teacher Prize, který sám ve Frýdku‑Místku přípravu k přijímačkám z matematiky poskytuje.

Čím dál víc společností se zaměřuje na kombinaci dlouhodobých kurzů, testů nanečisto a online podpory. Rodiče chtějí poradit i se strategií podávání přihlášek na jednotlivé střední školy. Vhodně zvolený výběr v šancích na přijetí hraje také velkou roli. Společnosti proto nabízejí třeba i webináře, které mají rodiny celým procesem provést. A nabídku přípravy stále zintenzivňují.

„Vyšli jsme vstříc zájmu rodičů o přípravu žáků osmých tříd a otevřeli jsme nově kurzy s unikátním programem právě pro osmáky, kteří se budou v budoucnu hlásit na čtyřletá gymnázia a střední školy,“ popisuje Petra Koktavá, ředitelka společnosti Amos. Není jediná, která takovou nabídku má.

Učitel Chrobák rodičům doporučuje volit spíše prezenční kurzy. A než své děti zapíšou, zajít se na jednu hodinu podívat nebo si alespoň s lektorem chvíli popovídat o tom, jak přípravu pojímá. „Už jsem se setkal s žáky, kterým tvrdá a neosobní příprava spíš uškodila, než aby jim pomohla,“ říká.

Nejdůležitější podle něj není bezhlavě procvičovat testy, ale komunikovat s dítětem. Mluvit o tom, co chce, co nechce, co si přeje do budoucna. Pomoci mu hledat cíle a motivaci. „Pokud dítě chodí na kurzy jen proto, že to chtějí rodiče, je to často zbytečně promarněná energie i peníze,“ upozorňuje.

Připravit se je možné i zdarma

Poskytovatelů kurzů přibývá a zapojují se i samotné školy. Některé to dělaly ještě předtím, než přijímačkový byznys ovládly agentury. Základky nabízejí doučování, případně se příprava dostává přímo do hodin češtiny a matematiky. Střední školy pořádají přípravné kurzy, které vyjdou levněji než ty u komerčních společností.

Cermat, jenž testy organizuje, zveřejňuje na webových stránkách testová zadání z minulých let, na kterých mohou žáci přijímačky trénovat zdarma. Pro žáky vytvořil aplikaci TAU (Trénuj a uč se), umožňující na zkoušku vyplnit zvolený test včetně časového limitu nebo si vybrat jednu konkrétní oblast, kterou chce uživatel procvičit. Po absolvování se žáci dozvědí počet bodů, jak dlouho jim vyplnění trvalo i bodovou či procentní úspěšnost.

Pomáhat má také aplikace od České školní inspekce InspIS SETmobile. Dá se stáhnout zdarma i v mobilní verzi pro operační systémy Android a Apple. Jsou v ní testy z českého jazyka a matematiky, cvičné i „ostré“ z předešlých let. Po dokončení testu aplikace okamžitě ukáže výsledky a nabídne podrobné vysvětlení správných odpovědí. Uchazeči o studium na střední škole z toho vidí, na co by se měli v domácí přípravě zaměřit.

V loňských cvičných testech spousta dětí propadla, což vyvolalo paniku. Letos státní Cermat nabízí školám možnost uspořádat je znovu.

Při propojení s portálem Vzdělávání v datech mohou uchazeči o místa na středních školách zase zjistit, jak na tom jsou v porovnání s výsledky uchazečů v loňském roce. Sami pak posoudí, jestli by s dosaženými výsledky měli šanci se na danou školu dostat.

Loni chtěl Cermat vyjít vstříc i rodinám, které nemají na přijímačky nanečisto peníze, a v lednu uspořádal cvičné přijímačky. Školy se mohly hlásit dobrovolně, zapojení žáci si v reálném prostředí vyzkoušeli, co je čeká v dubnu. Jenže výsledky byly podle reakcí učitelů hodně špatné, děti i rodiče to vyděsilo a v řadě případů začali panikařit.

Někteří učitelé sice kvitovali, že si děti vyzkoušely stres spojený s absolvováním testu, u jiných se objevila obava, že špatné výsledky srazí dětem sebevědomí a odradí je od toho, zkusit se přihlásit na školu, na niž si původně věřily. „Děti ze tříd mých kolegů různě po republice i ty, které podporuji v přípravě ve Frýdku‑Místku, přišly skoro s pláčem, jak těžké to bylo. Ještě večer po testu se mi zaplnila e‑mailová schránka novými žádostmi o doučování,“ popsal v lednu svou zkušenost Chrobák.

Tvrdá a neosobní příprava může některým dětem uškodit, míní Tomáš Chrobák, držitel ceny Global Teacher Prize.

Foto: gtpcz

Poptávka však nezmizela a projekt cvičných přijímaček bude letos pokračovat, žádné větší změny v jejich organizaci ale Cermat neplánuje.

Někde podobnou možnost nabízejí i zřizovatelé škol. Například Praha 7 je pořádá pro děti z tohoto obvodu zdarma. „Již čtvrtým rokem se u nás na radnici konají bezplatné Zkoušky na zkoušku a letos jsme uspořádali tříměsíční přípravné kurzy pro deváťáky zdarma. Reagujeme tak na neférově nastavený systém přijímacích zkoušek, který spíše než schopnosti a vědomosti žáků testuje schopnost rodiny zajistit dětem drahou přípravu,“ přisadil si starosta městské části Jan Čižinský.

O tom, že výsledek testů od Cermatu nemusí vypovídat nic o studijních předpokladech, se vede diskuse mezi experty i rodiči. A čím dál více škol reaguje v praxi. Ze zákona musí střední školy dát jednotným testům v přijímacím řízení váhu minimálně 60 procent. Ze zbylých 40 mohou hodnotit uchazeče podle svého uvážení. Loni se tak třeba na vyhledávanou Smíchovskou střední průmyslovou školu nedostal ani uchazeč s 84 body ze sta, protože ředitel školy Radko Sáblík dlouhodobě říká, že ho zajímá hlavně aktivita studentů, zapálení pro obor a práce mimo školu.