Český start‑up umí vystopovat drogu až ke zdroji. Čte jí jako otisk prstu

Agenti americké vládní Agentury pro potírání narkotik (DEA) při zátahu zajistí balíček neznámé drogy. Jeden z nich vytáhne malý kufřík a během pěti až deseti minut zjistí nejen složení narkotika, ale i to, že na chlup stejná droga byla před pár dny zajištěna na druhém konci Spojených států. Scéna jako vystřižená z akčního filmu byla donedávna jen snem policistů. Díky českým vědcům se může velmi brzy stát realitou.

Start‑up Lightly Technologies vynalezl metodu, jak na místě a na počkání analyzovat v podstatě jakoukoliv látku včetně léků či drog. Stačí ji osvítit UV zářením a získat unikátní stopu dané látky. „V angličtině se používá termín UV‑fingerprint method. Je to vlastně metafora. Tak jako má každý člověk otisk prstů složený z několika unikátních čar, podobně i kapalina může mít unikátní otisk,“ vysvětluje CEO Lightly Technologies Monika Štěpánová.

Jak říká, když bude k dispozici dostatek informací, budou schopni vytvořit digitální mapu pohybu látky. A tak vystopovat třeba až jejího výrobce. Cílem je pomoci v boji proti drogám a padělaným léčivům. Projekt uspěl i v letošním ročníku soutěže Vodafone Nápad roku, kde se dostal mezi desítku finalistů.

K objevu došli vědci náhodou a mimoděk při snaze o něco úplně jiného. Lukáš Nejdl, který je autorem patentované metody a spoluzakladatelem Lightly Technologies, se původně snažil uvařit takzvané kvantové tečky, tedy nanokrystaly, jež se vyskytují například v televizních obrazovkách. To se mu sice nepovedlo, ale přišel na novou metodu analýzy kapalin. Tuto metodu nejdříve zkoumal na víně. Nápoj využíval při svých laboratorních pokusech, a jak zjistil, vzorky této tekutiny se chovají pokaždé jinak v závislosti na tom, jakou značku (odrůdu) zrovna při experimentech využíval. Když vína prozářil UV zářením, ukázalo se, že každá odrůda má specifické složení, které je ovlivněno také geografickým místem pěstování a technologickým zpracováním.

Se zjištěním běžel za vedoucím Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity Vojtěchem Adamem, který sice zpočátku nevěřil, že by metoda mohla fungovat, ale nechal Nejdla dál bádat. Trvalo ještě dalších zhruba osm let, než se podařilo novou analytickou metodu vycizelovat. Zpočátku vědci analyzovali vedle vín třeba i pomerančové džusy, moč nebo kvalitu vody či parfémů. Potom je napadlo, že kdyby se vytvořila databáze některých informací získaných při analýze, šlo by zjistit, kdo danou konkrétní látku vyrobil. Jak týmu Lightly Technologies, tedy Monice Štěpánové, Vojtěchu Adamovi a Lukáši Nejdlovi, záhy došlo, úplně stejně to je možné udělat s léky nebo třeba… s drogami.

S Mendelovou univerzitou, která má patent na technologii, uzavřeli licenční smlouvu, vylepšili ji a zlevnili. Výsledným produktem bude malý, elegantní, snadno přenosný kufřík. Práci s ním zvládne člověk už po krátkém zaškolení.

Velkou výhodou Catcheru, jak kufřík nazvali, je zaprvé rychlost – vzorek lze analyzovat za pět až deset minut. Zadruhé je to i snadná obsluha: zatímco při laboratorních testech je zapotřebí vysoce kvalifikovaná pracovní síla, obsluhu kufříku Catcher je možné vyškolit velmi rychle. „Je to velmi prosté: vezmete vzorek, vložíte ho do zásobníku, který následně dáte do zařízení, a za chvíli vám vyjedou výsledky,“ říká Štěpánová. Data jsou automaticky odesílána do softwaru Lightly Technologies a ukládána do rozsáhlé celosvětové databáze, díky čemuž lze vyhodnotit shodu vzorku s předchozími údaji.

„Pokud bychom pracovali s tím, že náš Catcher se používá všude ve světě na všech policejních stanicích, letištích, hraničních kontrolách a podobně, pak je skutečně možné, že když agenti zabaví látku, ve které je třeba fentanyl, mohou během pár minut zjistit, že látka, kterou právě analyzovali v Praze, je na 98 procent stejná jako ta, kterou třeba před měsícem jiní policisté zajistili někde na druhém konci Evropy. Nic podobného doposud možné nebylo,“ vysvětluje Štěpánová.

Technologii vědci na brněnské univerzitě vyvíjeli šest let, samotné Lightly Technologies na ní pracuje od ledna 2023. Spolupracovali při tom například s Policejním prezidiem a Ústavem fyzikální chemie Akademie věd ČR. Svůj nápad už byli představit za mořem ve slavné DEA a jsou napojeni i na Interpol. Jak Štěpánová říká, aktuálně mají tři hlavní potenciální zákazníky: policejní jednotky, letiště a hraniční kontroly.

Kdyby šlo všechno ideálně, do konce roku by měli mít připravenou beta verzi kufříku, tedy v podstatě hotový produkt před certifikací. Tato zařízení pak budou moci poslat potenciálním partnerům, například české a americké policii, věznicím a dalším, aby se začala sbírat data a plnit databáze. Půjde tak o ověření, že všechna zařízení fungují správně. Pak bude ještě nutné výrobek certifikovat, to by ale nemělo zabrat více než tři měsíce.

Jak Štěpánová přiznává, momentálně je největší brzdou rychlejšího rozvoje start‑upu nedostatek financí. Dlouho se s kolegy snažili dostat co nejblíž na trh bez pomoci investorů. Dařilo se jim to díky grantům a také proto, že uspěli v několika evropských vědeckých soutěžích a získali finanční odměnu. V listopadu 2023 například obsadili druhé místo ve velkém finále prestižního programu EIT Jumpstarter, čímž překonali více než 620 projektů z celé Evropy. Rok nato získali hned dvě první místa v navazujícím programu EIT Next, který je pouze pro vítěze předchozích ročníků EIT Jumpstarter. Celkově si díky odměnám ze soutěží přišli na nějakých čtvrt milionu eur.

„Teď už ale musíme řešit vstup nějakého investora, protože nedostatek peněz nás v poslední době hodně zpomalil,“ vysvětluje. V současnosti se hodně zaměřují na kalibraci zařízení a brzdí je to, že jich je málo, protože nemohou zaplatit další pracovníky na plný úvazek.

Podle odhadů budou potřebovat minimálně jeden a čtvrt milionu eur, což je spodní hranice. Aby nemuseli dvakrát přemýšlet nad každým minimálním výdajem, rádi by získali investora ve Spojených státech. Tak, aby do Lightly Technologies vložil kolem deseti milionů eur.

Plány, jak využít dlouho piplaného objevu, jsou totiž široké. Neomezují se jen na drogy a léky. Jejich start‑up je například i součástí projektu Evropské vesmírné agentury ESA. V jeho rámci by měli analyzovat sliny astronautů a zjistit z nich jejich reakce na stres nebo rychlost regenerace až do stavu, aby mohli opět trénovat.