Byla jejich cena skutečně nízká? Pravda o tom, kolik stála auta před čtvrtstoletím

Internetové diskuse jsou často plné nostalgie, jak to ekonomicky bylo v minulosti lepší než dnes. Liší se jen doba, do které se různé generace vracejí: někdo to vztahuje ještě k socialismu, někdo zas k devadesátým letům. Bylo ale v minulosti skutečně lépe? Podívali jsme se, jak na tom byli motoristé a zájemci o nové auto před 25 lety, na začátku nového tisíciletí.

V televizi Kobra 11, Akta X či Přátelé, v kinech hity jako Samotáři, Musíme si pomáhat nebo 60 sekund a mistrem světa formule 1 Michael Schumacher s Ferrari. A taky litr Naturalu 95 za 28,80 koruny, litr nafty za 24,75 koruny a dálniční známka na rok za osm stovek. Z dnešního pohledu to byl před 25 lety pro průměrného motoristu ráj.

Jenomže teď přijde druhá strana mince. Průměrná mzda byla v roce 2000 podle Českého statistického úřadu 13 219 korun měsíčně. Takže čistě teoreticky jste si mohli koupit 459 litrů Naturalu 95, pokud byste za něj dali celý měsíční příjem.

Na chvíli se přesuňme do současnosti. Aktuální data společnosti CCS říkají, že litr Naturalu 95 se prodává za 34,10 koruny a litr nafty za 33,35 koruny. Průměrná mzda byla podle ČSÚ v prvním čtvrtletí letošního roku 46 924 korun, takže čistě matematicky si za měsíční příjem koupíte v průměru 1376 litrů Naturalu 95. To je třikrát tolik co před čtvrtstoletím. Roční dálniční známka pak stojí aktuálně 2440 korun.

Podobné jako s cenami paliv je to i s cenami nových aut. Taková Škoda Fabia za čtvrt milionu vypadá optikou ak­tuální základní ceny 399 900 korun velmi lákavě. Nicméně odhlédneme‑li od nepoměrně bohatší bezpečnostní i komfortní výbavy soudobého typu, i při započtení ekonomických ukazatelů je zkrátka levnější. Před čtvrtstoletím bylo na Fabii potřeba skoro 20 mezd, teď je to jen 8,5.

Byla jejich cena skutečně nízká?

Prohlédnout fotogalerii

A pohled do ceníků a dat v dobových katalozích umí překvapit i dál. Třeba klimatizace, dnes vlastně běžná součást výbavy už i těch nejlevnějších modelů, byla leckde za příplatek. Například zmíněná Fabia ve výbavě Comfort ji měla za 35 tisíc, u takového Peugeotu 306 stála dokonce 45 tisíc a standardně ji nenabízel ani Volkswagen Passat, kde byla za 39 500 korun. O tom, že se leckde připlácelo i za ABS a airbagy byly pořád vzácnost, ani nemluvě.

Na druhou stranu elektromobily byste hledali v nabídkách jednotlivých značek marně, totéž platí i o hybridech. Toyota Prius nebo Honda Insight už sice existovaly, ale evropskému trhu se vyhýbaly. Emise a spotřebu tehdy nikdo tolik neřešil, vždyť začátkem roku vstoupila v platnost teprve norma Euro 3.

Do Golfu jste si klidně mohli objednat 2,8litrový šestiválec, Passat se nabízel hned s několika pěti‑ a šestiválci, Toyota Land Cruiser měla vidlicový osmiválec a ani šestiválcové MPV klidně od Mazdy nebylo ještě sprosté slovo. Nabídka aut byla rozmanitější, i mainstreamové značky se pouštěly do experimentů se sportovními kabriolety jako například Opel Speedster či Kia Elan, korejské značky se pro změnu chtěly dostat na kobylku prémiovým manažerským autům Audi nebo BMW. Existovala tak auta jako Daewoo Chairman, ve skutečnosti s technikou starších Mercedesů, nebo Hyundai XG. A na konci roku přijela i Škoda Fabia Combi.

V Česku se v roce 2000 prodalo 148 685 nových osobních aut (loni jich bylo 231 600), přes polovinu z tohoto čísla zapsala Škoda Auto se 78 187 kusy. Dnes je podíl mladoboleslavské automobilky na celkových prodejích asi třetinový. Nejoblíbenější zahraniční značkou byl Opel s 8879 prodanými kusy a téměř šestiprocentním podílem na trhu. Tatáž značka se dnes pohybuje na podílu v rozmezí 1–1,5 procenta, nejprodávanějším zahraničním výrobcem je Hyundai.

Závěrem ještě letmý pohled do tabulky nejprodávanějších modelů. Jasnou jedničkou trhu byla Škoda Felicia, které se v obou karosářských verzích prodalo 32 622 kusů. Druhá byla Fabia s 24 125 prodanými kusy a třetí Octavia s 21 440 prodanými kusy. Dovozovou jedničkou byl Peugeot 206, kterého se prodalo 3814 kusů.