Jak za rok nejlépe zhodnotit milion bez většího rizika? Tady jsou aktuálně nejlepší příležitosti na trhu

Hodnotu peněz inflace letos nepožírá, jako tomu bylo v letech 2022 nebo 2023. Přesto nemusí být nejlepší nápad nechávat si peníze na spořicích účtech. Zvlášť u vyšších částek na nich neplatí nejlepší podmínky a klient se také často může setkat s řadou kroků, které je nutné splnit, aby mu byl slibovaný úrok vůbec připsán. Může se pak stát, že se úspory zhodnocují pouze o procento nebo jen půl procenta. To je méně než průměrná meziroční inflace, která v květnu vyšplhala na 2,5 procenta.

Existují přitom výhodné alternativy, kde je možné peníze s minimálním rizikem uložit a ještě zhodnotit nad inflaci. HN se podívaly, jaké jsou v současnosti nejlepší příležitosti pro zhodnocení většího obnosu peněz s minimálním rizikem a investičním horizontem jeden rok. Z velkého srovnání aktuálních příležitostí vyplývá, že je možné vcelku jednoduše při velmi konzervativní investici získat za rok až 30 tisíc korun a při vyšším riziku až 52 tisíc korun. 

Spořicí účty

Spořicí účty stále jsou – i přes soustavný pokles sazeb –  jednou z možných variant. Jejich výhodou je jednoduchost a malá rizikovost: vklady u bank jsou pojištěny do 100 tisíc eur a s penězi lze okamžitě nakládat. Je ale potřeba dávat pozor na podmínky. Především u vyšších obnosů bývá u velké části bank zhodnocení výrazně nižší, až nulové.

Pro získání nejvyšší možné úrokové sazby platí, že finanční domy po klientech většinou vyžadují určitou aktivitu. Typicky jde o povinnost zaplatit několikrát do měsíce kartou dané banky. Úrok u spořicích účtů bývá garantovaný jen po určitou dobu a mění se v závislosti na tom, jak Česká národní banka snižuje základní sazby. Zároveň je třeba počítat s tím, že připsané úroky jsou zdaněny 15 procenty. Ve výběru HN jsme se zaměřili na účty, které dokážou úročit vklad nad milion korun sazbou pohybující se alespoň nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB.

Za takových podmínek vychází momentálně nejlépe spořicí účet od Všeobecné úvěrové banky. Ta vklady bez omezení jejich výše úročí sazbou 3,7 procenta. Jedinou podmínkou je klientovo zaslání tzv. daňového domicilu. Jde o úředně ověřený dokument, kterým si banka ověří, že je zákazník plátcem daně v Česku. Tato povinnost je dána tím, že VÚB je slovenskou bankou (na tamním trhu jednou z největších, v Česku má jen jednu pobočku a zaměřuje se primárně na firemní klientelu). Se založením účtu je tedy spojena jistá administrativa navíc – oproti situaci v ostatních tuzemských bankách.

Druhý nejvýhodnější „spořák“ nabízí Partners Banka, která vklady úročí sazbou 3,16 procenta a také neomezuje jejich výši. Jedinou podmínkou je zaplatit pětkrát v měsíci kartou. Jako třetí nejpříznivější se v tomto případě jeví spořicí účet od Oberbank, který nabízí úrok 3,35 procenta. Podmínky platí pro nové klienty či nové vklady stávajících zákazníků. Nutností je otevření běžného účtu nazvaného „be(e) green Konto“, jehož vedení stojí měsíčně 149 korun. Oberbank není klasickou retailovou bankou a výše sazby se může měnit například podle toho, jak bonitní je daný klient nebo kolik dalších produktů či služeb v bance čerpá.

Některé finanční domy nabízejí ještě vyšší úročení. Například v Raiffeisenbank jde o čtyři procenta, pokud klient zaplatí měsíčně alespoň třikrát kartou vydanou k základnímu běžnému účtu. Potíž je ale v tom, že touto sazbou je úročen zůstatek jen do 500 tisíc korun. V takovém případě by tedy bylo nutné milion rozdělit a na účet v RB vložit například 450 tisíc korun, zbytek na jiný účet bez omezení. RB nabízí úročení vkladů do milionu (3,5 procenta) a nad milion (tři procenta) pouze v případě, že má klient sjednaný běžný účet v jednom z vyšších tarifů. Poplatky za jeho využívání se pohybují od 49 do 299 korun, při splnění určitých podmínek mohou být i zdarma. Podmínka alespoň tří plateb kartou měsíčně zůstává i v tomto případě.

V České spořitelně je vklad do 400 tisíc korun úročen ještě vyšší sazbou 4,05 procenta. Jsou zde ale přísnější podmínky. Je nutné mít založený vyšší tarif účtu – konkrétně Plus, který je zdarma jen v případě, že klient zaplatí měsíčně alespoň čtyřikrát kartou. A dále musí každý měsíc investovat minimálně dva tisíce korun do podílových fondů banky (případně stejnou částku odkládat do penzijního spoření). Jinak sazba činí 0,2 procenta.

Termínované vklady

Na rozdíl od spořicích účtů si na termínovaných vkladech můžete úrok na rok zafixovat. Je ale potřeba dávat pozor na podmínky bank. Výhodnější úroky totiž mohou nabízet u fixace na kratší období než na rok. Peníze z termínovaných vkladů nejsou také hned k dispozici jako na spořicím účtu. Předčasný výběr je sice v některých případech možný, musíte ale počítat s poplatkem, který si banka vezme.

Co se týče v současnosti nejvýhodnějších termínovaných vkladů, je možné najít nabídky s úrokem nad tři procenta. Číslo je nižší než u nejvýhodnějších spořicích účtů, na druhou stranu je tento úrok garantovaný po dobu 12 měsíců. Nejvyšší úrok u termínovaných vkladů s roční fixací nabízí momentálně Inbank. U této estonské banky, která funguje také na českém trhu, je možné si úrok zafixovat na 3,2 procenta. I zde je podobně jako v případě českých bank vklad pojištěn do ekvivalentu 100 tisíc eur, v přepočtu asi 2,5 milionu korun. Mírně nižší úrok – tři procenta – najdeme u Creditas a Max Banky. Mírně pod tři procenta se dostaneme u termínovaného vkladu UniCredit Bank a Moneta Money Bank. Úrok 2,7 procenta pak nabízí termínované vklady J&T Banky,  Air Bank a Komerční banky.

A kolik může při takových úrocích milionový vklad na termínovaném účtu vynést? Pokud například vložíte milion na termínovaný vklad s roční fixací a úrokem 3,2 procenta, můžete si za rok přijít na 27 200 korun (po odečtení 15procentní srážkové daně).

Fondy krátkodobých investic

Třetí možností, která vyhovuje stanoveným podmínkám, tedy krátký horizont a relativně nízké riziko, jsou takzvané repo fondy. Ty většinou investují do pokladničních poukázek ČNB, reverzních repo operací, státních dluhopisů nebo termínovaných vkladů u bank. Na rozdíl od termínovaných vkladů ale vklady nejsou pojištěny, nicméně i přesto jde o relativně bezpečnou investici s potenciálně vyšším výnosem, než mohou nabídnout termínované vklady a spořicí účty. Výnosy těchto fondů závisí na repo sazbě centrální banky a také jejich nákladovosti. Úroková sazba ČNB je v současnosti 3,5 procenta, když ji v květnu snížila o 0,25 procentního bodu.

„Naše aktuální prognóza počítá se dvěma dalšími sníženími repo sazby, a to letos v listopadu a pak ještě příští rok v květnu. Koncová úroveň by tak měla být rovná tři procenta. Zhruba totéž nepřímo naznačují i data z finančního trhu. Nicméně hned několik členů bankovní rady zmiňuje riziko, že v zájmu úplného stlačení inflace na cílovanou úroveň dvou procent bude třeba snížit repo sazbu už jen jednou, nebo ji dokonce ponechat na nynější úrovni. Výhled konečné úrovně repo sazby je tak zatížen určitou nejistotou,“ uvedl pro HN ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Pokud by se prognóza spořitelny potvrdila, výkonnost repo fondů by se mohla ještě na konci roku snížit. Od repo sazby se odvíjí například výkonnost fondu Partners Rezerva, který měl za poslední rok výnos 3,48 procenta. Partners na svých stránkách uvádí, že nákladovost fondu je zhruba 0,56 procenta. Součástí nejsou vstupní a výstupní poplatky. O něco nižší výkonnost za poslední rok, zhruba 3,33 procenta, vykazuje Generali Fond krátkodobých investic, u kterého se ale platí vstupní poplatek 0,75 procenta a má také vyšší celkovou nákladovost. Zhruba 3,45 procenta vynesl za poslední rok fond Monetika od společnosti Investika. Nákladovost fondu je 0,4 procenta. Vstupní poplatek činí maximálně 0,5 procenta z investované částky.

Investice do repo fondu umožňuje také společnost Conseq. Za poslední rok se zhodnotil o 3,78 procenta. Celkové náklady, včetně vstupního poplatku, jsou u tohoto fondu 0,88 procenta. Conseq také uvádí, že za současných podmínek lze počítat s výnosem na úrovni 2,9 procenta.

„Na velice krátký investiční horizont jednoho roku bych klientovi doporučil nejkonzervativnější fondy peněžního trhu, především takzvané repo fondy, které fondový kapitál investují do 14denních pokladničních poukázek ČNB. S těmito fondy přitom není spjato prakticky žádné investiční riziko s tím, že tomuto rizikovému profilu odpovídá také poměrně nízké očekávané zhodnocení,“ uvedl investiční stratég Consequ Michal Stupavský.

Alternativou k běžným repo fondům je například Sporoinvest od České spořitelny. Fond za poslední rok po započtení nákladů na správu vynesl 3,85 procenta. Poplatky za správu jsou ale vyšší než u Consequ. Nutné je také počítat se vstupním poplatkem až 0,5 procenta. Sporoinvest investuje především do dluhopisů s pevným kuponem. Část financí alokuje také do depozitních vkladů a pokladničních poukázek. Kromě toho investuje taktéž do cenných papírů denominovaných v cizích měnách s tím, že aktivně řídí měnové riziko.

Do dluhopisů investuje rovněž alternativa od Amundi nazvaná Sporokonto. Také ta cílí na vyšší výnosy než na spořicích a termínovaných vkladech. Za poslední rok se fond zhodnotil o 3,47 procenta. Investor musí počítat s poplatkem za správu ve výši 0,80 procenta. Součástí je rovněž vstupní poplatek.

Investiční rezerva od Portu 

Alternativou těmto fondům může být produkt Investiční rezerva od Portu. Investiční platforma se vyznačuje nižšími poplatky. Za správu si ročně vezme 0,25 procenta a neúčtuje si žádný vstupní poplatek. Portu slibuje v současnosti výnos 3,15 procenta u Investiční rezervy v konzervativní variantě, což je v podstatě podobné jako nejlepší termínované vklady. Portu má také odvážnější variantu, která cílí na vyšší výnos. Je ale potřeba počítat s vyšším rizikem. 

„Z přibližně 15 procent je odvážnější Investiční rezerva tvořena ETF na akcie, dluhopisy a zlato. Míra zastoupení investiční složky je závislá na výši úročení hotovosti. Platí jednoduché pravidlo, že čím nižší jsou úrokové sazby, tím více investiční složky produkt obsahuje a naopak. Aktuální výše úročení hotovosti je 3,15 procenta ročně. Tato sazba se odvíjí od hlavní úrokové sazby ČNB,“ uvedl pro HN produktový ředitel Portu Martin Luňáček. Investiční rezerva Portu v odvážnější variantě cílí na výnos pět až sedm procent ročně. Za poslední rok si připsala 5,2 procenta. Při investici jeden milion by to znamenalo výnos 52 tisíc korun, se započtením srážkové daně 44 200 korun. Je důležité poznamenat, že minulá výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. 

Výhodou repo fondů oproti termínovaným vkladům může být osvobození od daně. V takovém případě je ale potřeba splnit časový test a držet repo fond alespoň tři roky. Z toho plyne, že výhodnost repo fondů oproti termínovaným vkladům nemusí být v jednoletém horizontu příliš velká. Záleží také na tom, jaké riziko je klient ochoten nést. Například Sporoinvest od České spořitelny nebo Investiční rezerva od Portu mohou finance zhodnotit lépe, nicméně se s nimi pojí také větší riziko ztráty kvůli případnému negativnímu vývoji na trzích.

Strategie minimálního rizika

Pokud si chcete své portfolio spravovat sami, existuje ještě další možnost. Milion korun lze rozdělit na několik částí. Větší část vložit například na termínovaný vklad, zbytek pak  investovat do státních dluhopisů a akcií.

„Obvykle se v ročním horizontu doporučují jen velmi konzervativní strategie. Při současných úrokových sazbách, kdy se výnosy nástrojů peněžního trhu pohybují nad třemi procenty a výnosy dluhopisů i nad čtyřmi procenty ročně, si ale i konzervativní investor na takto krátkém horizontu může dovolit investovat do akcií s relativně velmi malým rizikem ztráty. Říká se tomu minimum risk strategy, kdy je váha akcií odvozena od výnosu konzervativní složky,“ popsal pro HN ředitel Amundi ČR Petr Zajíc.

„Při současných výnosech a s ohledem na maximální historické ztráty akcií na 12měsíčním horizontu se podíl akcií může pohybovat někde kolem 10 procent. Pokud se investiční horizont prodlouží na dva roky, je možné navýšit i podíl akciové složky na úroveň lehce pod 20 procent,“ doplňuje Zajíc.