Německá armáda se chystá do vesmíru. Díky projektu za miliardy eur se chce vymanit ze závislosti na USA

Německo plánuje zřídit kolem Země vlastní vesmírný satelitní systém, který by sloužil ke komunikaci, průzkumu a pozorování povrchu. A tím k obraně státu. Podle informací německého deníku Handelsblatt, respektive jeho zdrojů na německém ministerstvu obrany, má tento projekt učinit Berlín nezávislým na zahraničních technologiích. Zejména na satelitním internetu Starlink amerického miliardáře Elona Muska. Tyto plány znamenají i odklon od celoevropské alternativy Starlinku v podobě systému Iris², protože ten má být armádě k dispozici jen částečně.

Nejistý Starlink

Německé plány jsou již staršího data, nyní je ale urychlila rostoucí nedůvěra v Muska. Ten se totiž pokoušel Starlinku, jehož služby jsou důležité pro ukrajinskou armádu, využít k tlaku na Kyjev. Vedle toho velkou roli hraje i nejistota, do jaké míry se Spojené státy budou dál podílet na fungování NATO a na evropské obraně.

Německý satelitní systém by podle odhadů mohl stát až deset miliard eur a měl by být funkční v roce 2029. Tedy dříve než zmíněný evropský projekt Iris², který je navíc plánován jak pro vojenské, tak civilní využití. Ryze národní systém je současně odpovědí na úvahy dalších evropských mocností, zejména Itálie a Velké Británie, které také hovoří o vlastních satelitních konstelacích. Donedávna se peníze na vojenské využití kosmu v Německu krátily, nyní by měly být k dispozici díky navyšování výdajů na obranu a po nedávném změkčení rozpočtových pravidel pro zadlužování.

Bundeswehr při pronikání do vesmíru – zatím má jen šest družic pro sledování Země – spoléhá na německé firmy. Partnerů se nabízí celá řada: výrobci satelitů, firmy zabývající se komunikačními technologiemi nebo start‑upy vyvíjející raketovou techniku. První jednání se společnostmi ISAR Aerospace, Rocket Factory of Augsburg (RFA) nebo společností HyImpulse už probíhají. ISAR Aerospace vyvíjí dvoustupňovou raketu Spectrum na kapalné palivo k vynesení až tisíce kilogramů na nízkou oběžnou dráhu Země. Její rakety by mohly startovat z Norska nebo Francouzské Guyany. RFA vyvíjí o něco větší, zhruba třicetimetrovou raketu k vypouštění více než tunových družic a odpalovat se má na Shetlandských ostrovech ve Skotsku. HyImpulse se připravuje na vypouštění menších nákladů do 500 kilogramů. Jde tedy o menší rakety, Muskův Falcon Heavy dokáže na oběžnou dráhu vynést až 64 tun.

I pokud jde o satelity, má Německo co dohánět. Zatímco pod americkou vlajkou jich je na oběžné dráze devět tisíc, německé firmy a instituce jich mají pouze 79. Jejich dodavatelem by se mohla stát düsseldorfská zbrojní společnost Rheinmetall, která spolu s finským výrobcem satelitů ICEYE právě oznámila svůj záměr proniknout na evropský družicový trh.

Obrysy německého vojenského projektu se ale teprve vynořují z mlhy, jasné není ani to, o kolik satelitů má jít. Jisté pouze je, že by jich musely být stovky. Bundeswehr prozatím prosazuje technické řešení, kdy by jednotlivé družice na oběžné dráze spolu samostatně komunikovaly, aby nebylo k jejich obsluze zapotřebí většího množství pozemních stanic.

Špatný odhad

Podle Andrease Knoppa z výzkumného centra Space bohužel Německo, podobně jako celá Evropa, ve vojenských vesmírných technologiích zaspalo. „Naše hodnocení významu nízko obíhajících satelitních sítí před patnácti lety bylo zcela chybné,“ tvrdí s tím, že až praktické kroky Elona Muska změnily názor expertů. Výzkum se tak na tuto problematiku dlouho nezaměřoval a Evropa nedokázala s ostatními udržet krok. Přičemž nedávno přijatá německá vesmírná strategie už připomíná, že vojenské schopnosti významně závisí na bezpečném a nerušeném využívání vesmíru, na satelitní komunikaci a navigaci a sledování povrchu.

Nejde jen o osamostatnění se na USA. Podle velitele vesmírného velitelství bundeswehru Michala Trauta i mnohé další země vojenské technologie ve vesmíru dávno mají, hlavně Čína a Rusko. Disponují například satelity k odposlouchávání cizích družic, vojenských i civilních, což je vzhledem k politické situaci stále znepokojivější. Traut připomíná i už existující útoky na satelity, například vysílání z pozemních rušiček či oslepování družicové optiky lasery. „Nemohu zacházet do podrobností, ale v souvislosti s válkou na Ukrajině se to výrazně zvýšilo,“ řekl generál Traut listu Handelsblatt.

Páteř evropské obrany

Bundeswehr kromě nových satelitů dostane i nové radary a dalekohledy ke sledování toho, co se děje kolem Země. Vesmírné zbrojení je součástí rozhodnutí, že Německo se se svými ozbrojenými silami a infrastrukturou má stát páteří konvenční obrany v Evropě. To v bruselské centrále NATO koncem dubna v předvečer vzpomínky na konec druhé světové války přislíbil i německý prezident Frank‑Walter Steinmeier. Zdůraznil přitom, že „špatně vyzbrojené Německo je dnes pro Evropu větší hrozbou než dobře vyzbrojené Německo“. Tuto proměnu zdůvodnil útokem Ruska na Ukrajinu, což na kontinent znovu přineslo válku. Německo loni na zbrojení uvolnilo 89 miliard dolarů – o třetinu více než rok předtím – a posunulo se v armádních výdajích na čtvrté místo na světě.