Švarcsystém 2.0? Služby podvodných agentur práce mohou podnikatele stát miliony na pokutách. Víme, jak rozpoznat pochybnou nabídku

Zaměstnavatelé dnes hledají zaměstnance, kde mohou, říká Adam Valíček, vedoucí partner advokátní kanceláře Valíček & Valíčková. Vzniká tím prostor pro nelegální činnost subjektů, jež se prezentují jako zprostředkovatelé. „Hlavními důvody jsou zpřísňování podmínek pro legální agentury práce a nízká míra nezaměstnanosti,“ dodává právník.

Hovoří se o takzvaném zastřeném zprostředkování zaměstnání. Děje se ve chvíli, kdy agentura nemá potřebné státní povolení či porušuje jiné podmínky. Od roku 2017 za to mohou inspektoráty práce uložit až milionové pokuty. Povinnost je zaplatit může padnout na falešnou agenturu i na podnikatele, který jejích služeb využije.

Navzdory hrozbě přísné sankce počet těchto praktik nijak neklesá. Objevují se v různých odvětvích, některá z nich jsou však k tomuto typu přestupku náchylnější. „Největší boom těchto praktik nastal ve stavebnictví, logistice a gastronomii. Tedy tam, kde je vysoká fluktuace, sezonní výkyvy, tlak na minimalizaci nákladů. A také kvůli nepřehlednosti provozu mají tyto firmy schopnost unikat případným kontrolám,“ představuje svou zkušenost Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a generální ředitelka personální agentury ManpowerGroup.

Ďábel skrytý v detailech

Podvodnou agenturu lze dobře rozpoznat. Oslovení odborníci se shodují v tom, že prvním krokem po obdržení nabídky na zprostředkování pracovní síly by mělo být prověření daného subjektu prostřednictvím registru agentur práce. Je dostupný přes weby Ministerstva práce a sociálních věcí i Úřadu práce.

Významným varováním mohou být nestandardní jevy při podpisu smlouvy. „S dodavatelem, který není řádně licencovanou agenturou práce, se obvykle neuzavírá písemná dohoda o dočasném přidělení agenturního zaměstnance, ale smlouva o dílo či smlouva o poskytování služeb,“ objasňuje Kalašová.

Nebezpečí obvykle skrývá i na první pohled velmi výhodná nabídka. „Podezřelá by měla být i neobvykle nízká cena práce. Pokud náklady nedosahují alespoň 1,35násobku hrubé mzdy, něco je špatně. Každý zaměstnavatel musí totiž odvést 35 procent z hrubé mzdy zaměstnance na zdravotní a sociální pojištění,“ přibližuje Rezlerová. Vzniká zde vlastně nový způsob zaměstnávání podle nechvalně proslulého švarcsystému.

Nevinný omyl téměř vyloučen

Jestliže podnikatel pomine tyto výstražné signály a využije služeb podvodné agentury, značně se v očích úřadů snižuje pravděpodobnost, že by tak činil v dobré víře a bez svého zavinění. I v oblasti agenturního zaměstnávání platí zásada, že neznalost práva neomlouvá. Takže i kdyby jakýkoli zaměstnavatel nejednal ve zlém úmyslu a počínal si jen nedbale, může být pokutován. „Firmy často netuší, že nesou spoluodpovědnost za využívání nelegální práce a že jim hrozí vysoké pokuty. Domnívají se totiž, že dodržování zákonných podmínek je pouze v odpovědnosti subdodavatele a jich se to netýká,“ představuje častý jev Rezlerová.

Vedle těchto případů existuje i značná část podnikatelů, kteří si využívání služeb nelegální agentury zvolí zcela vědomě. Prevence přestupku zastřeného agenturního zaměstnávání se tak odvíjí od odpovědnosti a integrity každého podnikajícího subjektu. „Při zvolení formy a osoby obchodního partnera musí podnikatel zvážit, zda upřednostní výhodnější ekonomickou stránku a bude spolupracovat s pseudoagenturou i za cenu statisícových sankcí od inspektorátu práce, nebo naváže spolupráci s agenturou práce, byť za cenu vyšší odměny, ale bez rizika,“ uzavírá Valíček.