Roky úspor a propouštění. Český automotive je v lepší kondici než Volkswagen, škrtům se ale nevyhne

Poslední měsíc roku se v největší evropské automobilce tradičně dlouhá léta nesl ve svátečním duchu. Zaměstnanci Volkswagenu dostávali vánoční dárek v podobě štědrého bonusu; navrch se obvykle mohli radovat z navýšení mezd, které jim vedení přikleplo na rok následující. Letos má atmosféra ve firmě k idyle daleko. Právě vánoční bonusy mají být jednou z obětí škrtů, které vedení Volkswagenu chystá v rámci plánovaného snižování nákladů. A místo obvyklého slibu o navýšení mezd si zaměstnanci vyslechli přesně opačnou zprávu: mají se připravit na platy nižší až o desetinu.

V historii firmy nevídané utahování opasků se neobešlo bez odezvy. Tisíce zaměstnanců německých fabrik mají za sebou už dvě výstražné stávky, jimiž se snaží škrtům zabránit. Podnikové odbory také kategoricky odmítají možnost uzavření až tří továren, o němž vedení firmy na podzim mluvilo. Za chyby managementu, které se začínají projevovat v klesajícím odbytu či zaostávání v elektromobilitě prý mají „zaplatit“ sami šéfové, ne řadoví zaměstnanci.

V české dceřiné firmě Volkswagenu není situace zdaleka tak dramatická, přesto i ve Škodě Auto byla na konci roku cítit nervozita. Na setkání odborářů na konci listopadu tak šéf lidských zdrojů firmy Štěpán Lacina musel „své“ lidi uklidňovat. V roce 2025 sice firmu opustí patrně až několik stovek zaměstnanců. Kmenoví zaměstnanci se prý o svá místa bát nemusí.

Výkladní skříň Škoda

Jak nakonec souboj nervů mezi jednou z nejsilnějších německých odborových organizací a vedením podniku dopadne, je nejasné. Jisté naopak je, že Volkswagen není zdaleka jedinou evropskou automobilkou v nesnázích.

Problémy hasí také společnost Stellantis, která vyrábí značky jako Peugeot, Citroën, Fiat nebo Jeep. Její tržby v třetím kvartálu 2024 meziročně klesly o čtvrtinu a obětí úspor už se stala 120 let fungující fabrika, která vyrábí vozy značky Vauxhall v britském Lutonu. Skončit má v roce 2025. Vedle toho přijdou o práci stovky zaměstnanců v italských závodech firmy.

Český autoland je z tohoto pohledu výjimkou. Zatímco produkce vozů v evropských automobilkách má podle prognóz oproti loňsku klesnout až o šest procent, v tuzemských fabrikách hlásí meziroční růst. Za prvních deset měsíců roku 2024 sjelo z pásů českých továren přes 1,2 milionu nových osobních vozů – o šest procent více než před rokem. „Celkový očekávaný objem výroby za celý rok by měl překonat rok 2023 a navrátit se tak na úroveň předcovidových výrobních hodnot,“ komentuje výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Největší automobilka, Škoda Auto s téměř 764 tisíci vyrobených aut, si meziročně polepšila o 5,7 procenta. Kolínská Toyota hlásí přes 191 tisíc zkompletovaných aut, což je o čtvrtinu více než loni. Jediným tuzemským výrobcem, který si mírně pohoršil, byla nošovická továrna Huyndai. Vyrobených 284 tisíc aut znamenalo snížení produkce zhruba o dva tisíce vozů.

Propouštění ve vzduchu

V klíčovém sektoru evropské ekonomiky napříč Evropou tak nyní patří mezi hlavní témata úspory a propouštění. Za poslední čtyři roky celý evropský sektor automotive snížil počty zaměstnanců o 86 tisíc; z toho 32 tisíc zrušených míst oznámily automobilky a jejich dodavatelé letos v první polovině roku. A to zdaleka není konec. Například vedení Volkswagenu už na podzim naznačilo, že v souvislosti s plánovaným zavřením až tří německých továren by mohlo přijít o práci několik desítek tisíc lidí.

Problémy finálních výrobců, které souvisejí zejména s nepodařeným přechodem na elektromobilitu a nezájmem evropských řidičů o bateriové modely evropských značek, se pochopitelně přenášejí také na jejich dodavatele. Tisícovku zaměstnanců propustí příští rok podle agentury Reuters například francouzský výrobce součástek pro sektor automotive Valeo. Francouzský Michelin oznámil vyhození 1250 lidí ve dvou továrnách. Německá strojírenská firma Schaeffer kvůli slabé poptávce ze strany automobilek postupně propustí dokonce 4,7 tisíce lidí v německých podnicích. A ve výčtu firem ořezávajících náklady nesmí chybět ani další německý gigant Bosch. Ten se chce v příštích několika letech zbavit 5,5 tisíce zaměstnanců.

Propouštění se nevyhne ani Česku, byť se potenciální snižování stavů nejeví tak dramaticky jako třeba v Německu. Stavy chce, jak už bylo řečeno, snižovat i hlavní tahoun českého automotive a jeden z nejlépe platících zaměstnavatelů v Česku – Škoda Auto. „Náš současný plán je snižovat nepřímé pozice tempem tři procenta ročně,“ prohlásil letos v červnu šéf firmy Klaus Zellmer.

Přestože Škodovka v rámci koncernu Volkswagen patří mezi nejlépe fungující značky, postupně do roku 2028 propustí na 1,2 tisíce lidí. Kmenoví zaměstnanci se prý nemusí obávat. Škrtat se mají pozice lidí odcházejících do penze a také agenturních pracovníků.

Co se dodavatelů týče, propouštění v Česku oznámila například společnost Adient, která vyrábí autosedačky. V podnicích v České Lípě a Stráži pod Ralskem přišlo či přijde o práci přes tisíc lidí. Česko zasáhne také zeštíhlování personálních stavů výše zmiňované společnosti Valeo – propustí zhruba stovku zaměstnanců. A to je nejspíš jen začátek: problémy nejen kvůli malé poptávce, ale také zhoršující se konkurenceschopnosti vinou drahých energií mají i další dodavatelé automotive. Otázkou tak je spíš kdy, než zda bude propouštění pokračovat.

Například studie Mezinárodního měnového fondu z letošního podzimu odhaduje, že v příštích pěti letech může kvůli přechodu na elektromobilitu a nástupu asijské konkurence na evropské trhy přijít o práci až 75 tisíc lidí.

Miliardové pokuty

Rok 2025 bude pro evropský a potažmo český automobilový průmysl rokem plným nástrah. Jednou z největších je zpřísnění emisních limitů. Za nedodržení nových pravidel pak přijde pokuta.

Evropská komise se postupným zpřísňováním snaží dotlačit automobilky k přechodu na elektromobilitu. Limity neplatí pro každý jednotlivý model, ale pro celou flotilu vyráběnou daným koncernem. Automobilky tak potřebují vyrobit a prodat co nejvíc elektrických vozů, aby se celkové flotilové emise „naředily“. A právě v tom je kámen úrazu: místo očekávaného růstu zájem o elektro­mobily v Evropě letos klesal.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Zatímco loni činil podíl elektromobilů a plug‑in hybridů na prodejích 23 procent, letos do podzimu to bylo o dva procentní body méně. Pro příští rok odhadovala analytická společnost S&P Global podíl vozů na baterku na prodejích na 27 procent. V listopadu ale svou prognózu zásadně upravila, a to směrem dolů, na 21 procent. A to představuje ve snaze splnit emisní limity a vyhnout se pokutám zásadní problém.

O kolik peněz na pokutách se vlastně hraje? Evropská asociace výrobců automobilů na podzim spočítala, že pokud nedojde k zásadnímu zvýšení podílu prodávaných elektromobilů, celkem to může evropské výrobce stát až 15 mi­liard eur. V případě Škody Auto může jít až o stovky milionů.

Přísné finanční tresty pro už tak tápající automobilky vyvolávají obavy dokonce už i mezi některými europoslanci. Nejhlasitější jsou přitom italští a čeští zákonodárci. Například novopečená česká europoslankyně Danuše Nerudová či její kolega Luděk Niedermayer se v prosinci nechali slyšet, že intenzivně vyjednávají se zástupci sektoru automotive, jak dopady pokut na byznys snížit.

Zrušení pokut prý není ve hře, a tak Nerudová oznámila, že výsledkem vyjednávání je návrh flexibilního plnění emisních cílů. „Ten umožní automobilkám zprůměrovat si plnění závazků během tří let, nebo si „vypůjčit“ část prodejů ekologických vozů z lepších let. Tato opatření eliminují zbytečné pokuty a zároveň zachovávají motivaci k inovacím,“ vysvětluje europoslankyně. Zda na tuto úlevu přistoupí Evropská komise, ale není jasné.

Lidové elektromobily jako záchrana

Jedním z hlavních důvodů nezájmu o elektromobily evropské provenience je sázka automobilek na dražší modely. Výrobci do světa vozů na baterku vyrazili s jednoduchou strategií: aby se mnohamiliardové investice do nové technologie vrátily co nejdříve, vyvíjeli nejprve modely vyšší třídy s vyššími maržemi a cenou v přepočtu nad milion korun.

Cílová skupina pro tuto kategorii vozů se ale z velké části vyčerpala. Dosud přitom v portfoliu evropských výrobců prakticky úplně chybí „elektromobil pro masy“ s cenou mezi 20 až 30 tisíci eury, který by si mohla dovolit i střední třída. Právě takové vozy se mají na trhu objevit v letech 2025 a 2026.

Do souboje o řidiče ze střední třídy a také firemní zákazníky se pouští i česká Škoda Auto. Ta už v prvním čtvrtletí 2025 začne prodávat svůj model Škoda Elroq, tedy elektrickou alternativu k populárnímu vozu Škoda Karoq. Firma za něj chce 799 tisíc korun a zdá se, že zájem bude slušný. Řidiči si mohou vůz objednávat už od podzimu a zájemců je více než 20 tisíc. Za celý příští rok tak automobilka plánuje překonat v prodejích hranici 80 tisíc elektromobilů. „Vstupujeme do výrazně většího segmentu, a proto očekáváme i vyšší prodeje než u většího Enyaqu. Samozřejmě se nevyhneme tomu, že část Elroqů se prodá na úkor Enyaqu,“ odhaduje manažer produktového marketingu Škody Auto Jaromír Mendl. V příštím roce Škodovka představí také konkrétnější detaily modelu Epiq. Ten bude ještě levnější: cena by se měla pohybovat mezi 25 a 26 tisíci eur a do prodeje vůz půjde v roce 2026.

Šéf Škody Auto Zellmer si od nových modelů slibuje podobný úspěch, jako měl dosud model Enyaq. Ten byl v letošním roce čtvrtým nejprodávanějším elektromobilem v Evropě a třeba v Německu na podzim v žebříčcích prodejnosti dokonce vedl.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Před Škodovkou i dalšími evropskými automobilkami ovšem stojí ještě jedna zásadní výzva. V roce 2025 chce zintenzivnit svůj útok na evropský trh Čína. Přestože Evropská komise na dovoz elektromobilů z východu uvalila cla, podle agentury Bloomberg ani to nemusí „invazi“ zastavit. Třeba u modelu Seagull, kterým dobyla domácí trh, prý největší čínská automobilka BYD i přes zatížení clem chce nabídnout v Evropě cenu kolem 20 tisíc eur.

Vedle toho Číňané intenzivně pracují na tom, aby dokázali cla obejít, a to výstavbou továren v Evropě. V roce 2025 má první otevřít evropskou fabriku společnost Chery, která bude vyrábět ve Španělsku ve spolupráci s místní firmou EV Motors. Své původní plány urychlila i BYD, která staví továrnu v Maďarsku. Místo původně plánovaného roku 2027 nakonec zahájí provoz už v druhé polovině roku 2025.