Rok 2025 přinese zásadní rozhodnutí. Buď v Česku dál povládne liberálně‑konzervativní proevropská pravice soustředěná kolem ODS a Starostů. Nebo, což se zatím zdá pravděpodobnější, se k moci vrátí populisticky zabarvený blok vedený Andrejem Babišem. Rozhodnou o tom podzimní volby do Poslanecké sněmovny, na něž naváže sestavování nové vlády. Teoreticky může dojít i na třetí možnost: na dříve nemyslitelné přeskupení politické scény a ke spojení hnutí ANO 2011 s postfialovskou ODS. To v případě, kdy volební klání skončí patem a pokud prezident Petr Pavel, jehož role je při výběru nového premiéra nepřehlédnutelná, začne hledat alternativu k dosavadním zvyklostem.

Premiér pod tlakem

Dosavadní premiér Petr Fiala je při obhajobě volebního vítězství v obtížné situaci. Jako předseda vlády je u veřejnosti málo oblíbený a větším sympatiím se netěší ani kabinet. Podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) kabinetu věří 24 procent dotázaných, přičemž 73 procent zastává opačný postoj. Nijak nepomáhají ani sebevědomá vyjádření, kterými se premiér snaží přesvědčit o svých úspěších, například o tom, že vláda plní 93 procent cílů, které si dala ve svém programovém prohlášení. Také předvolebním slovům o dohnání německých platů v příštích letech lidé a ani ekonomové nevěří. Podle šetření neziskové výzkumné společnosti PAQ Research naopak životní úroveň od posledních voleb výrazně klesla třetině obyvatelstva.

Obtížná ekonomická situace se promítá do rostoucí kritiky politických poměrů. S nimi je podle průzkumu CVVM spokojeno jen 13 procent populace, 61 procent lidí je naopak nespokojeno a čtvrtina se neumí rozhodnout. Alarmující je, že klesá zájem veřejnosti o volby. Varováním pro samotného premiéra je skutečnost, že tento nezájem agentura Median spojuje s dřívějšími sympatizanty koalice Spolu v čele s ODS: třetina z nich totiž k příštím volbám jít nechce.

Co je příčinou rozčarování? Vedle tíživé hospodářské situace dané nedávnou inflací a těžkopádné komunikace s veřejností jde o pocit, že kabinet neplní hlavní sliby. Při nástupu totiž vyvolal velká reformní očekávání. Ta se týkala například konsolidace veřejných financí, a přesto letos předložil státní rozpočet se schodkem 241 miliard korun. Takže i podle přepočtu na stálé ceny zadluží zemi za čtyři roky ještě více než předchozí Babišova vláda.

Rovněž připravené parametrické úpravy důchodového systému spojené s prodloužením limitu pro odchod do penze mají k reformě daleko. Navíc, pokud ve volbách zvítězí dnešní opozice, zůstanou jen na papíře. Do třetice vázne digitalizace státní správy. U stavebního řízení skončila fiaskem a vedle toho se odkládá účinnost zákona o právu na digitální služby.

Vláda ovšem může vykázat i úspěchy. Především se podařilo rozběhnout výstavbu dopravní infrastruktury, což se týká hlavně budování dálnic. Podnikatelé vítají také kroky ke zpružnění pracovního trhu. Kabinetu rovněž může pomoci vývoj mezd, které podle ekonomů začínají růst rychleji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt by v příštím roce měl podle poslední predikce ministerstva financí narůst o 2,5 procenta.

Konzervativci a liberálové

S odchodem Pirátů z vlády skončila dříve nevídaná koaliční svornost. Spolu s tím začíná hra, kdo v koalici bude hegemonem. Postavení ODS slábne a na její místo se v průzkumech dotahují Starostové, kteří podle Aleše Michala z Institutu politologických studií FSV UK vsadili na liberální voliče. Na mladší vzdělanou generaci hlásící se k proevropské politice, Green Dealu a lidskoprávní agendě.

Kabinetu věří jen 24 procent dotázaných a tři pětiny populace nejsou spokojeny se současnými politickými poměry.

Jde i o výsledek nejasného ideového charakteru ODS. Její konzervativní pohled na svět se pod Fialovým vedením rozpouští v uskupení Spolu. Tedy při spolupráci s lidovci a TOP 09. Obě tyto strany jsou bez ní odsouzeny k zániku: v průzkumech se opakovaně pohybují pod pětiprocentní hranicí, jejíž překonání je nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny. ODS má možnost volby, nicméně premiér – profesí politolog – o symbiózu s oběma menšími stranami stojí také. Obává se totiž, že kdyby jejich hlasy propadly, tak proevropskou pravici v Česku čeká volební porážka.

Svoji vstřícnost musí pečlivě dávkovat, protože jinak od něj sympatizanti ODS začnou odcházet, a to zejména k Motoristům. Za nimi totiž jsou patrné názory někdejšího zakladatele ODS a nyní protivládního Václava Klause.

Jazýčkem na vahách se opět mohou stát Piráti, i když po fiasku s digitalizací stavebního řízení skončili v opozici. Pod vedením Zdeňka Hřiba znovu mohou přistoupit ke spolupráci se Spolu a Starosty. Zda se ale příští rok dostanou do sněmovny, jisté není.

Poměry ještě mohou ovlivnit právě vznikající politické strany, které se hlásí k pravici: v Praze zakotvený GEN a především Konzervativní občanská strana podnikatele Tomáše Březiny. Naopak Miroslav Kalousek od založení vlastní politické platformy ustoupil. Nová uskupení by teoreticky mohla rozšířit současnou koalici, stejně tak mohou Fialovi podtrhnout nohy. V případě, že se jim nepodaří překročit pětiprocentní limit a pro ně odevzdané hlasy propadnou.

Babiš opět na koni

Průzkumy volebních preferencí zatím za favorita podzimních voleb označují hnutí ANO 2011. Hlasy v jeho prospěch nahání systematická kritika Fialovy vlády, ať jde o hospodářskou a rozpočtovou politiku nebo i zahraniční směřování. V této souvislosti kabinet viní z neochoty prosazovat české zájmy vůči plánům Evropské unie, pokud jde o ekologii a migraci.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Andrej Babiš, který chce být podruhé premiérem, tak získává i hlasy od tradičních voličů pravice a nevoličů. Neztrácí přitom ani někdejší sympatizanty sociální demokracie, i když zejména v unijních vodách zakormidloval výrazně mimo levicovou politiku. Z globálního pohledu ANO 2011 jede na vlně vzestupu populistických a národně orientovaných stran. Ty už dominují – v podobě Trumpových republikánů – v USA a v Evropě v Itálii. Dominují rovněž v Maďarsku a na Slovensku, silné postavení mají v Nizozemsku či Rakousku. K moci se derou ve Francii a posilují i v Německu.

Mnoho slabých spojenců

Andrej Babiš sní o nadpoloviční většině v Poslanecké sněmovně, to by ale podle propočtů politologů musel v podzimních volbách dosáhnout na 40 procent hlasů. Průzkum agentury Kantar mu v listopadu přisoudil jen 37procentní zisk, a proto je realističtější očekávat, že stejně jako v minulosti zůstane odkázán na spojence z řad současné opozice.

Při dobrém volebním výsledku bude hnutí ANO 2011 stačit k sestavení vlády jeden partner.

Jít může například o SPD nebo o rychle rostoucí Motoristy. Případně o levicové politické hnutí Stačilo!, jehož jádrem jsou komunisté. To ještě může posílit – pokud se podaří jeho fúze s oslabenou SOCDEM, někdejší ČSSD. Komunisté (stejně jako SPD) přitom drželi u moci už dřívější Babišův kabinet. Ani jeden z uvedené trojice potenciálních partnerů však nemá jistotu, že se přehoupne přes pětiprocentní volební limit. Tím spíše, že jim ostrá předvolební kampaň ze strany ANO 2011 může odebrat voliče. Na druhou stranu Babišovi může k vládní většině stačit jeden partner. Pojítkem jakékoliv podoby Babišova bloku by pak byl především odpor k Fialovi. Vedle toho odstup od unijní politiky, což zahrnuje i nesouhlas s dosavadní podporou Ukrajiny.

Pokud by volby skončily patem, může ANO 2011 spoléhat na změnu orientace ODS a ochotu nových lidí v jejím čele s ním spolupracovat. Třeba v osobě jihočeského hejtmana Martina Kuby. Babiš by pak mohl jako premiéra navrhnout místopředsedu ANO Karla Havlíčka.

Související
Zobrazit