Výsledek amerických voleb vypadá na první pohled jednoznačně. Ve volitelském sboru, který reprezentuje 50 amerických států a hlavní město Washington, získal Donald Trump 295 hlasů, zatímco Kamala Harrisová jen 226 hlasů. Získal rovněž o 4,3 milionu voličských hlasů víc než jeho protikandidátka (to není u vítěze vždy pravidlem, například v roce 2016 dostal Trump o tři miliony hlasů méně než Hillary Clintonová, přestože volby vyhrál). Přesto platí, že vzhledem k systému amerických voleb letos stačilo málo a do Bílého domu by se nakonec stěhovala Harrisová.

Třeba ve Wisconsinu zvítězil Trump o pouhých 0,8 procentního bodu, jinak řečeno by stačilo, aby Kamala Harrisová přitáhla k volbám o 28,5 tisíce víc svých příznivců (nebo přesvědčila 14 300 Trumpových voličů, že je lepší kandidátkou). V Michiganu by jí k otočení výsledku stačilo 74 tisíc dalších hlasů (respektive necelých 38 tisíc Trumpových voličů) a v Pennsylvánii 134 tisíc hlasů (respektive něco málo přes 67 tisíc Trumpových voličů). Kdyby získala tyto tři státy, ve volbách by zvítězila ona. Nechci tím nijak snižovat Trumpovo vítězství, jen se opět ukazuje, že americká společnost je brutálně rozdělená a o tom, kdo v ní bude k nevoli druhé poloviny země vládnout, rozhoduje pár desítek tisíc hlasů.

To samé platí i pro Česko. Kdyby v posledních parlamentních volbách nedošlo k tomu, že se politickým stranám Přísaha, Trikolora, Svobodní, Soukromníci, Volný blok, KSČM a ČSSD nepodařilo často jen těsně překonat pětiprocentní hranici (přičemž mnohdy sebraly hodně hlasů hnutí ANO), měli bychom tu dost možná místo Fialovy vlády vládu Babišovu.

Ponaučení z toho plyne hodně, zvlášť důležité je jedno. Každý, kdo nejde k volbám s tím, že jeho hlas nic nezmění, se krutě mýlí. Víc než kdy jindy má právě v těchto dobách každý hlas obrovskou cenu.

Přeji pěkné čtení.

Související