Pro budoucnost PPP projektů je klíčové, že se úspěšně dostaví dálnice D4, říká právník David Wilhelm

Investoři podle právníka Davida Wilhelma z kanceláře White & Case moc dobře vnímají, že český stát jedná v oblasti PPP projektů jako důvěryhodný partner. V tomto ohledu je podle něj zásadní, že se daří výstavba na projektu dálnice D4, jejíž část se staví právě formou PPP projektu. A jelikož investoři vidí, že je tu připraveno hned několik dalších podobných projektů, vědí, že má smysl se do budoucna o Česko zajímat.

V Evropě se za poslední dekády uskutečnily stovky PPP projektů, proč se v Česku rozjíždějí až nyní?

Aby o spolupráci soukromého a veřejného sektoru bylo možné vůbec uvažovat, tak soukromý sektor, tedy například banky, investiční fondy i stavební společnosti, musí mít elementární důvěru ve stát. Jak si ještě všichni pamatujeme, tak jsme se v 90. letech odstřihávali od komunistické minulosti a některé právní mechanismy úplně dobře nefungovaly. Jednoduše řečeno, pro PPP projekty zde nebylo vhodné institucionální prostředí. A nebyly tu vlastně ani vhodně připravené projekty. Následně došlo k novelizaci zákona o pozemních komunikacích, která přímo upravila postup a podmínky uzavírání koncesionářské smlouvy u PPP projektů u dálnic a silnic první třídy. Díky tomu zde vzniklo odpovídající institucionální prostředí. A nutno dodat, že byl také dobře připraven projekt dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Zatím vše nasvědčuje tomu, že koncesionář v prosinci tento úsek dostaví a následně uvede do provozu.

Pro budoucnost PPP projektů v Česku je to asi vzhledem k nepříliš dobrým zkušenostem z historie dost zásadní, ne? Pověsti PPP projektů bezpochyby ublížil třeba nepovedený projekt s dálnicí D47 za vlády Miloše Zemana.

Toto není opravdu dobrý příklad. Projekt D47 není ale problematický proto, že se jednalo o PPP projekt. Ten projekt byl problematický z toho důvodu, že byl špatně připraven a zadán způsobem neodpovídajícím nejlepší praxi, koncesionář například nebyl vybrán v zadávacím řízení. Ale máte pravdu v tom, že to byl jeden z důvodů, proč PPP projekty na nějakou dobu v Česku získaly špatnou pověst. A je skutečností, že kdyby se nepodařilo úspěšně vybrat koncesionáře pro projekt D4, tak by to na budoucnost PPP projektů v Česku mělo silně negativní dopad. A to zejména z toho důvodu, že by utrpěla kredibilita českého státu jako zadavatele v očích soukromých investorů. Asi nepřekvapí, že účast v zadávacím řízení a příprava nabídky představuje pro každého z účastníků náklad v desítkách milionů korun. Pokud by nebyl stát důvěryhodný partner, investoři by museli vyhodnotit, zda vůbec má význam účastnit se zadávacího řízení s tím, že nižší účast by pravděpodobně nepřinesla státu očekávanou hodnotu. Právě proto je pozitivní, že výstavba na D4 probíhá dobře a stavba se blíží dokončení. Investoři vidí, že stát jedná kvalifikovaně, je důvěryhodný partner v diskusi, a zároveň vnímají, že je tu připraveno hned několik dalších PPP projektů včetně dostavby dálnice D35, železničního spojení Prahy s Letištěm Václava Havla či výhledově vysokorychlostní železniční tratě. Investoři vědí, že má smysl se o Česko zajímat a účastnit se zadávacích řízení a Česko z toho může těžit v následujících letech.

Jsou oblasti, kde PPP projekty vhodné nejsou?

Jsem opatrný, pokud je uvažováno o využití PPP modelu na některých menších projektech v rámci Česka. PPP projekty totiž vyžadují, aby zadavatel byl v této oblasti opravdu sofistikovaný. PPP projekty vyžadují specifické znalosti a zkušenosti, protože takový projekt zahrnuje mnoho aspektů technických, finančních i právních. Pro zadavatele i menších projektů bude bez těchto předpokladů složité plně vyhodnotit a správně alokovat všechna rizika. Nedostatečná příprava by mohla vést k tomu, že dosažené podmínky nepřinesou všechny očekávané výhody PPP ve srovnání s tradičními způsoby realizace projektů.

Proto je důležité vybrat správného transakčního poradce.

Ano. A méně zkušení zadavatelé by si to měli uvědomit, že to je naprostá nezbytnost. Toto plyne mimo jiné z potřeby financování v řádu miliard korun, kdy banky a fondy nevyhnutelně musí s řádnou péčí chránit zájmy svých střadatelů a investorů, a proto budou mít na své straně také zkušené poradce. Když nebude mít veřejný sektor jako zadavatel obdobně zkušené poradce, nebude rovnocenný partner v diskusi. Velcí zadavatelé, jako je ministerstvo dopravy nebo Správa železnic, si toho jsou dobře vědomi. Pozitivem je jednoznačně růst odbornosti ve vztahu k PPP projektům na straně českého státu a věříme, že do budoucna se právě toto zlepšující se institucionální zázemí pozitivně projeví při realizaci dalších PPP projektů.

V jakých oblastech mají PPP projekty větší potenciál?

Určitě jsou to infrastrukturní projekty jako železniční vysokorychlostní tratě na Moravě, již zmíněná dostavba dálnice D35 nebo například železniční trať z Prahy na Letiště Václava Havla. Osobně si dokážu představit, že by PPP projekty mohly být využity třeba i u větších nemocnic. V českém prostředí by takový projekt byl nicméně komplikovaný a je otázka, zda na něj již dozrála doba.

V jaké fázi je v současnosti PPP projekt na dálnici D35, kde jste jedním z transakčních poradců?

Momentálně dobíhá lhůta na podání žádostí o účast. Do konce října čekáme na to, aby účastníci zjednodušeně řečeno předložili doklady, že jsou kvalifikovaní dodavatelé PPP projektů. Předložené dokumenty následně zadavatel posoudí a vyzve čtyři nejlepší účastníky k účasti v soutěžním dialogu, což je další fáze zadávacího řízení.

Jak podstatná je pro PPP projekty politická shoda na jejich významu napříč politickým spektrem?

Politická podpora velkých infrastrukturních projektů je zásadní, i s ohledem na to, že dálniční projekty vyžadují souhlas Poslanecké sněmovny s finančními závazky z koncesionářské smlouvy, což není v Evropě obvyklé. Dále proto, že tyto projekty (PPP nevyjímaje) mají několik fází, přičemž celková délka jejich přípravy a realizace vždy překročí jedno volební období. Osobně však věřím, že profesionálně připravené infrastrukturní projekty mají takovou důležitost, že bez ohledu na rozdílné programy by měla mezi parlamentními stranami panovat shoda na tom, že je postavit potřebujeme.