Každá čtvrtá solární elektrárna je špatně nastavená. Jaké jsou nejčastější chyby, kvůli nimž majitelé přicházejí o peníze

Už kolem 200 tisíc fotovoltaických elektráren je v Česku, většina na střechách rodinných domů. Nejvíc jich vzniklo v době energetické krize a s ní souvisejícího solárního boomu. Jen loni bylo připojeno téměř 83 tisíc těchto zařízení. Zejména v době solárního boomu se však dělaly tak rychle, že některé instalační společnosti jejich nastavení neprovedly dobře. Nebo byly firmy tak neodborné, že to jejich pracovníci ani správně nezvládli.

Společnost SolSol – jeden z největších dovozců komponent pro solární elektrárny, který na český trh dodává třetinu fotovoltaických panelů – provedla analýzu softwarového nastavení u zdrojů pro domácnosti. A její výsledky jsou alarmující. Čtvrtina fotovoltaik vykazuje chyby. „Majitelé kvůli nim přicházejí na jejich provozu až o tisíce korun ročně,“ upozorňuje Michal Hrabí, provozní ředitel firmy SolSol.

Těmto chybám se přitom většinou dá předejít správným nastavením solární elektrárny. Ta pak vyrobí majitelům víc energie. A rovněž sami vlastníci významně ovlivňují životnost jednotlivých částí elektrárny. 

„Bohužel i dnes jsou instalační společnosti, které to dělají zbytečně rychle a správné nastavení fotovoltaik dostatečně neřeší,“ říká Hrabí. To potvrzuje i Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky: „Na trhu stále působí spousta neodborných firem, které takové chyby mohou dělat.“

I proto by klienti měli raději sáhnout po společnostech, které mají dobré reference a jsou členy oborových organizací, jakou je zmíněný cech nebo Solární asociace. I když ani to není stoprocentní záruka. Dodavatele si mohou lidé ověřit také na portálu Refsite, který vydává seznam rizikových firem.  

Podle analýzy společnosti SolSol, která vychází z dat její aplikace Alfred.energy, některé instalační firmy dokonce dosahují 63procentní chybovosti. „Majitelé elektráren kvůli tomu přichází o pět až patnáct procent výroby,“ podotýká Hrabí.

Analýzu firma SolSol provedla na více než 9200 rezidenčních elektrárnách. Konkrétně z dat, jež jim posílají střídače značek Growatt a SolaX, které patří mezi tři nejčastěji využívané. Jiné střídače zmíněná aplikace zatím neumí, ale SolSol je má v plánu doplnit.

Špatné nastavení i přehřívání

Z analýzy také vyplývá, že devět procent fotovoltaik nemá aktualizovaný firmware střídačů, a čtyři procenta se dokonce potýkají se špatně nastavenou takzvanou asymetrií. To ve výsledku znamená, že je elektřina špatně rozdělovaná mezi třemi používanými fázemi a může být zbytečně dodávaná do sítě i v době, kdy by ji majitel elektrárny mohl využít přímo v domě.

U devíti procent instalací je špatně nastaven takzvaný country code, který střídači říká, v které zemi se nachází, a on podle toho spolupracuje se sítí, což má také vliv na tok elektřiny mezi domem a sítí.

„Všechna tahle nastavení by měla patřit mezi standardní úkony instalačních firem. Příčetný instalátor si alespoň přečte manuál ke střídači a udělá to podle něj. I náš cech na to upozorňuje a snaží se firmy edukovat, ale je to marné, je to marné, je to marné. Prostě existuje část firem, které to dělají špatně,“ uvádí Hradecký. Zároveň dodává, že se v následujících měsících trh od mnoha špatných firem kvůli konci solárního boomu vyčistí. „Fotovoltaika přestane být zlaté vejce, kvůli kterému ji začali nabízet i lidé původem z jiných oborů.“ 

Podle Pavla Hrziny, odborníka na fotovoltaiku z ČVUT, může být analýza SolSolu užitečná i pro samotné výrobce střídačů. „Více než devět tisíc vzorků je pěkná statistika. Se zobecněním těchto dat na všechny střídače bych ale byl opatrný,“ hodnotí Hrzina s tím, že různé typy střídačů mohou mít různou poruchovost. Jak ale upozorňuje SolSol, v popsaných případech jde hlavně o chyby v jejich nastavení.

V některých případech jde také o špatné zacházení majitelů. Stačí například, aby něčím zakryli větrání střídačů, a ty se pak mohou v důsledku velkého zatížení elektrickým proudem i vysoké okolní teploty silně přehřívat. 

„Není výjimkou, že jsou střídače vystaveny teplotě kolem 99 stupňů Celsia i déle než osm hodin v kuse. Působení takových teplot může vést ke zkrácení životnosti střídače na polovinu,“ upozorňuje Hrabí. Správně nastavený a provozovaný střídač by měl běžně vydržet 10 až 15 let. Střídače do domácností přitom stojí kolem 50 tisíc korun.

Chytré řízení

Na některé problémy, jako je přehřívání střídače, mohou majitele fotovoltaik upozornit samotné aplikace chytrého řízení, velkou část dat z nich ale mají jen jejich provozovatelé či výrobci střídačů. Některé instalační firmy nabízejí svým klientům vzdálený dohled za 200 až 500 korun měsíčně, pokud je to i s výjezdy. Součástí toho bývá i chytré řízení fotovoltaiky.

„Bez chytrého řízení fotovoltaiky je pro její majitele roční ztráta přibližně ve výši sedmi tisíc korun,“ podotýká Hrabí. Majitelé elektráren by se proto měli o tento dohled zajímat a upřednostňovat takové instalační firmy, které ho nabízejí a jejich práce nekončí tím, že solární elektrárnu předají majiteli.

Ostatně bez chytrého řízení se podle Hrabího elektrárny dodávající do sítě v blízké budoucnosti neobejdou. Veřejná síť totiž bude stále víc dbát na to, aby na ni obnovitelné zdroje energie neměly negativní vliv a nepřetěžovaly ji. 

Chytrých způsobů řízení je celá řada. Například společnost Somi Applications and Services se na takové řízení specializuje. „Používáme k tomu umělou inteligenci, kterou vyvíjíme už přes dva roky,“ říká Lukáš Zahradník, obchodní ředitel společnosti Somi. A na chytré řízení se specializují i krabičky jako Home Assistant Green, které nabízí bezplatný systém, jenž se domluví se stovkami různých zařízení v domácnosti. Ovšem kompletní diagnostiku správného nastavení střídače neposkytnou. 

V prvním pololetí roku 2024 bylo v Česku připojeno přibližně 24 tisíc solárních elektráren, loni za stejné období 45 tisíc. Za propadem stojí celkové zklidnění situace na energetickém trhu a pokles cen. 

Celkový instalovaný výkon nových solárních elektráren bude ale za letošní rok pravděpodobně obdobný jako loni, tedy zhruba jeden gigawatt. Je to dáno tím, že se víc instalují velké firemní fotovoltaiky.

Společnosti do solárního boomu naskočily později než domácnosti, protože potřebovaly větší množství času na přípravu projektů a povolovacích procesů. V polovině letošního roku bylo v Česku přibližně 25 tisíc firemních elektráren, včetně těch pozemních.