Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecElon Musk je po říjnovém testu své obří rakety o krůček blíž ke svému snu, kterým není nic jiného než kolonizace vesmíru. Vynést na oběžnou dráhu kilogram nákladu raketoplánem přišlo před 40 lety na 65 tisíc dolarů, nyní jeho společnost SpaceX slibuje, že to za dva tři roky dokáže za sto dolarů. Což by znamenalo ohromný impulz pro komerční využití i průzkum vesmíru. Musk ale musí prokázat, že jeho technika je spolehlivá.
Pátý pokusný let superrakety, tedy komplexu kosmické lodi Starship a startovacího stupně Super Heavy, nebyl zcela bez problémů, prokázal však to hlavní: že obě její části jsou opravdu schopné opakovaných startů. Právě 71 metrů vysoký startovací stupeň z padesátikilometrové výšky, kam až kosmickou loď vynesl, při testu předpisově sestoupil. K tomu byl při návratu zachycen mechanickými rameny u startovací věže, z níž vzlétl. To je dobré vysvědčení pro inženýry, protože se vše odehrálo s přesností na desítky centimetrů. Hlavně to však umožňuje odlehčení rakety, protože už nebudou potřebovat přistávací „nohy“, což znamená další zlevnění kosmických letů.
Z hlediska kilogramové ceny bude Muskova nejnovější raketa, která na oběžnou dráhu vynese až 150 tun, daleko výhodnější než ta dosavadní nejsilnější raketa od společnosti SpaceX, tedy Falcon Heavy. U ní šlo o 1500 dolarů na kilogram nákladu, teď má jít o cenu patnáctkrát nižší.
Rakety jiných výrobců, evropská Ariane nebo ruská Angara, která podle webu ourworldindata.org „umí“ jeden kilogram za 4500 dolarů, zůstávají co do efektivity daleko vzadu. Konkurencí může být americká soukromá společnost Blue Origin, jež také sází na vícenásobně použitelné stupně svých raket. Konkurencí ale může být rovněž Čína, protože ta už několik let usilovně vyvíjí raketu podobné konstrukce, jako je právě loď Starship.
Infografika
Ta, jak tvrdí Musk, bude připravena k nízkonákladovým letům na oběžnou dráhu Země už za tři roky. Jeho slova je však nutné brát s velkou rezervou: rovněž let s lidskou posádkou k Marsu totiž americký miliardář sliboval uskutečnit už v letošním roce a zatím nás od něj dělí přinejmenším deset let.
Proč jsou ale lety raket od SpaceX lacinější? Její konstruktéři už na počátku století rozhodli, že raketové stupně nebudou hořet v atmosféře či padat do moře, ale měkce přistávat. Aby je šlo opakovaně používat a srazit náklady. Nevracejí se na padácích, ale díky brzdícím zážehům svých motorů. Další zlepšení přináší fakt, že nové motory Raptor nespalují kerosin, ale metan, který je nezanáší spalinami, což usnadňuje údržbu. To je i případ lodě Starship.
Ne vše se daří
Schopnosti Muskovy společnosti SpaceX vedle posledního testu superrakety potvrdil bezproblémový start americké sondy Europa Clipper. Tu vynesl zmíněný Falcon Heavy. Jde o prestižní záležitost, automat nyní po složité dráze míří k Jupiterovu měsíci Europa, který začne v roce 2030 z orbity kolem Jupiteru zkoumat. Pod ledovým příkrovem Europy už vědci objevili 100 kilometrů hluboký oceán, v němž by teoreticky mohl existovat mimozemský život.
NASA při vyslání sondy dala přednost Muskově nabídce před vlastní raketou SLS, kterou dodává letecká společnost Boeing. Zatímco vypuštění pomocí Falconu přišlo na necelých 200 milionů dolarů, u SLS, kterou by bylo nutné speciálně upravit kvůli omezení vibrací, by šlo odhadem o částku desetkrát vyšší. Přelet mezi Zemí a Jupiterem by ovšem byl díky větší síle SLS o tři roky kratší a obešel by se bez komplikovaných obletů Venuše a Marsu.
Start šestitunové sondy k Jupiteru byl na samotných hranicích možností Falconu. Ten při něm vyčerpal veškeré palivo ve svých nádržích, takže přibrzdění a přistání prvního stupně nebylo možné. Hned při prvním letu tedy zanikl. Nicméně oba boční stupně, které také byly zničeny, letěly už pošesté.
Ne vše se však společnosti SpaceX daří. Kosmická loď Starship měla už dávno být v ostrém provozu a zatím ani jeden z testovacích letů neproběhl zcela hladce – i při posledním nastaly problémy s tepelným štítem kosmické lodě. Kvůli úsporám totiž inženýři společnosti rezignovali na pozemní zkoušky. Testy se konají přímo za letu, z nichž se pomocí senzorů sbírají miliony dat k počítačovému vyhodnocení.
Projekt navíc přibrzdil loňský výbuch superrakety, což zhatilo plán na návrat amerických astronautů na Měsíc v příštím roce při misi Artemis 3. Modifikace lodi Starship byla v roce 2021 vysoutěžena jako nejlevnější výsadkový modul pro přistání na jižním pólu Měsíce (i nyní se ovšem jedná o částku ve výši miliardy dolarů). Nyní je však jasné, že v požadovaném termínu nebude k dispozici.
Komplikací také je, že pro takový let bude nezbytné modul na oběžné dráze natankovat. Což znamená mít další modifikaci, která poslouží jako cisterna. Přičemž samotné přečerpávání podchlazeného paliva v kosmu je složitá a neodzkoušená operace. Kontrakt s NASA obsahuje i závazek provést na Měsíci ještě před misí demonstrační automatické přistání.
Místo roku 2025 se optimisticky mluví o ročním odkladu, mnozí v NASA už připouštějí víceleté zpoždění. To nabízí příležitost Číňanům, kteří by při návratu člověka na Měsíc (poslední po něm chodil v roce 1972) mohli Američany předstihnout. Prozatím oznámili, že na Měsíci přistanou do konce desetiletí. V těchto závodech nejde jen o slávu, ale i o to, kdo se první dostane k zásobám měsíčního ledu, který se stane surovinou pro budoucí kosmický průmysl. Hlavně jako zdroj vody a také kyslíku k dýchání a vodíku jako raketového paliva.
Zmíněná loňská exploze navíc znovu vyvolala debaty nad technickým konceptem, kdy tento komplex pohání celkem 39 menších motorů. S podobným technickým řešením přišli v šedesátých letech minulého století sovětští konstruktéři. Jejich měsíční raketa N1 pokaždé – tedy celkem čtyřikrát – krátce po startu vybuchla. Takže Neal Lachman, britský raketový specialista ze společnosti Titan Space Industries, tvrdí, že Muskova loď je složitý a tím rizikový projekt.
Na hranice sluneční soustavy
Velká výhoda lodi Starship ale spočívá v tom, že je navržena jako víceúčelová. Zpočátku Elon Musk hovořil dokonce o možnosti, že by mohla převážet pasažéry z jednoho místa na Zemi na druhé – přes Atlantik například za deset minut. Od toho ustoupil a nyní klade důraz jen na vesmírné využití. Třeba na vynášení komerčních satelitů nebo pomoc při budování velké orbitální stanice. I to je pro něj ale pouhý byznys a zdroj peněz ke splnění dávného snu: tím je kolonizace Marsu. Flotila jeho vícenásobně použitelných kosmických lodí by umožnila, aby lidé rudou planetu nejen navštívili a na místě zkoumali, ale aby tam začali stavět také základny k trvalému životu.
I kdyby se tyto plány v celé šíři neuskutečnily pro odpor politiků či vědecké komunity, Starship stejně může způsobit revoluci v průzkumu kosmu. Přesná cena za vynášený náklad se sice zatím pohybuje v rovině odhadů a přání, potenciál rakety je i tak ohromný. „Zcela by změnila způsob, jakým můžeme provádět průzkum sluneční soustavy,“ míní Ali Bramsonová, planetární vědkyně z americké Purdue University. Již nyní existují plány, jak se jí využije při průzkumu měsíců Jupiteru a Saturnu nebo k cestám do ještě vzdálenějších končin, například k Neptunu.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
