Lepší ochrana spotřebitelů má být nejzřetelnějším přínosem souboru evropských předpisů regulujících obchodování s kryptoměnami. Jsou známy jako MiCA (z anglického Markets in Crypto­‑Assets) a v Česku část začaly platit už v létě. Hlavní balík by měl vstoupit v účinnost 30. prosince, byť návrh zákona zatím stále leží v parlamentu. Změny má do české legislativy přinést zákon o digitalizaci finančního trhu, který čeká na třetí čtení.

„Služby spojené s kryptoaktivy budou moci spotřebitelům nabízet jen prověřené a licencované subjekty. Jsou na ně kladeny i kapitálové požadavky, což má zajistit jejich stabilitu. Nařízení MiCA se tedy zaměřuje především na regulaci služeb, které jsou v souvislosti s kryptoaktivy poskytovány klientům,“ říká Petr Habáň, mluvčí ministerstva financí, které implementaci nařízení do českého právního řádu připravilo.

Poskytovatelé příslušných služeb se budou nově muset registrovat u České národní banky, která také bude dohlížet třeba na poradenství v oblasti investic do kryptoměn. 

Regulace jako na kapitálovém trhu

Regulace kryptoměnového trhu se mnohem více začne podobat povinnostem, které musí splňovat obchodníci s cennými papíry na kapitálovém trhu. Jde například o informování zákazníků o rizicích, zjišťování jejich znalostí a zkušeností, případně dalších aspektů podstatných pro investice. Záměrem je také chránit zákaznický majetek, zajistit řízení rizik ze strany společnosti a také prověřit, zda mají odpovídající kapitál nebo pojištění.

„Některé povinnosti jako zákaz manipulace s cenou krypto­aktiv a zneužití důvěrných informací se ukládají každému, kdo s kryptoaktivy obchoduje, opět obdobně pravidlům na kapitálovém trhu,“ dodává mluvčí České národní banky Jakub Holas.

Centrální banka bude licencovat poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, dohlížet na dodržování stanovených povinností a řešit jejich případná porušení. Stejně jako u společností na kapitálovém trhu bude moci kontrolovat, vyžadovat informace, ukládat pokuty a opatření k nápravě.

Žádost o licenci zahrnuje poskytnutí mnoha údajů od uchazečů. „Získají ji po splnění požadavků, které se týkají vnitřního uspořádání firmy, oblasti řízení rizik či kyberbezpečnosti. Také musí transparentně zákazníkům poskytovat informace ohledně obchodních podmínek a poplatků nebo splňovat opatření proti praní špinavých peněz,“ říká Anna Štrébl, šéfka společnosti Confirmo, která jako první a zatím jediná kryptoměnová platební brána v regionu umožňuje klientům z řad firem a e‑shopů přijímat platby deseti nejběžnějšími kryptoměnami. Patří mezi ně například Alza, Pilulka či Pražská plynárenská.

Držitelé kryptoměn ztratí anonymitu

Možnost udělovat takové licence zavede až zákon o digitalizaci finančního trhu. „Zatím tedy není vedeno řízení k žádosti o takovou licenci,“ potvrzuje Holas.

Pro poskytovatele služeb ke kryptoaktivům je podstatné zejména datum 1. července 2026, kdy podle MiCA končí přechodné období, a pak už nebudou moci bez licence tento servis nabízet ani provozovat. „Návrh zákona předpokládá, že právo poskytovat služby bez licence do uvedeného data mohou jen ti, kdo tyto služby poskytují, respektive budou poskytovat, před 30. prosincem 2024 a do 31. července 2025 požádají o licenci,“ doplňuje Holas.

Kryptoměnoví obchodníci se musí připravit na to, že budou povinně zaznamenávat informace o uživatelích. „MiCA požaduje identifikaci spotřebitelů, což je v souladu se zákonem proti praní špinavých peněz. Poskytovatelé služeb musí ověřovat identitu zákazníků na základě jejich rizikovosti,“ vysvětluje Aleš Krempa, partner a provozní ředitel největší české kryptoměnové burzy Coinmate.

Data o zákaznících jsou chráněna podle GDPR a mohou být sdílena pouze za jasně definovaných podmínek. Poskytovatelé tato data nereportují finančním úřadům, České národní bance, Finančnímu analytickému úřadu či jiným orgánům automaticky, musí je ale uchovávat a být při­praveni je předat na výzvu, třeba pro potřeby vyšetřování podezřelých aktivit.

Tuto povinnost mají dotčené subjekty už podle stávajících pravidel. Mnozí však nevědí, že mezi žadateli o tato data může být vedle národních orgánů například i Evropská bankovní autorita (EBA). „Vlastníkům kryptoměn bere zákon do určitě míry anonymitu, což byla dosud jedna z jejich hlavních výhod oproti běžným měnám. Již brzy uvidíme, jak se nařízení osvědčí v reálném světě,“ komentuje chystanou změnu Jaroslav Menčík, partner advokátní kanceláře Mavericks.

Regulace nebude pro firmy úplně levná. Vzniknou jim výdaje na odborné zaměstnance a technologie, což může znamenat změnu poměru sil na trhu. „Pro velké společnosti mohou být tyto výdaje relativně nevýznamné, zatímco pro menší mohou být výrazně zatěžující, a dokonce i likvidační,“ varuje Krempa.

Štěpán Uherík, finanční ředitel společnosti Trezor a technologické skupiny SatoshiLabs, upozorňuje ještě na jednu okolnost: „Pokud se v Česku zákony schválí pozdě nebo budou přísnější než jinde, některé společnosti mohou zvážit odchod. To by mohlo znamenat výrazně menší konkurenceschopnost vůči zahraničním společnostem a trhům a v nejhorším případě kompletní odchod rostoucího odvětví a ztrátu příjmů z daní pro Česko.“

Krypto teď bude zajímavé i pro banky

V této souvislosti se hovoří o tom, že poskytovat služby související s kryptoaktivy a spojenými službami mohou začít banky. Pokud se tak rozhodnou, bude jim stačit, aby svůj záměr oznámily ČNB, aniž by musely žádat o další povolení.

Přínosy pro banky se očekávají ve dvou rovinách. „Mohou změnit přístup k poskytovatelům kryptoslužeb. Regulace otevírá bankám konkurenční výhodu, kterou bezesporu využijí. Takový krok těchto tradičních institucí potenciálně povede k širšímu využití kryptoměn veřejností, což vítáme,“ uzavírá Štrébl.

Zástupci finančních domů nevylučují, že do nového byznysu půjdou. „U části našich klientů vidíme poptávku po kryptoměnách a hledáme cesty, jak jim přístup co nejvíce usnadnit. I díky regulaci MiCA na evropské úrovni se prostředí trochu více vyjasnilo a my chceme časem vyhodnotit, zda toto je pro naši zákaznickou bázi dostatečně atraktivní, a zároveň, zda je to pro nás, jakožto regulovaný subjekt, také dostatečně bezpečné,“ říká například Karel Horák, ředitel divize Péče o klienty Air Bank.

Podobné jsou i reakce z dalších bank. „Implementace regulace MiCA a s tím související posílení regulatorního dohledu subjektů působících v uvedeném sektoru vnímáme jako pozitivní jak pro bankovní sektor, tak pro samotné klienty těchto společností. Zejména pokud skutečně dojde k posílení transparentnosti obchodů spojených s krypto­aktivy,“ doplňuje mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová. Nicméně potvrdila, že banka zatím nepřipravuje žádné služby spojené s tímto sektorem.

Související